Na začátku letošního roku vrátil Nejvyšší soud její případ zpět k Okresnímu soudu v Třebíči. A vše mělo začít nanovo. Obě strany se však po letech soudních sporů rozhodly minulý týden věc vyřešit dohodou.

„Bohužel jsme po osmi letech sporu opět na jeho začátku poté, co byl rozsudkem Nejvyššího soudu ČR zrušen rozsudek Krajského soudu v Brně z 27. listopadu 2013," konstatoval v úvodu úterního soudního jednání soudce Jan Tesař.

Zároveň vyzval obě strany, zda nechtějí najít společnou cestu ke smíru bez dalšího soudního řízení.

Právní zástupkyně žalující Zdeňky Mládkové Milada Blumaierová navrhla, že kdyby nemocnice změnila výpověď z pracovního poměru dohodou, nebude požadovat žádné finanční narovnání.

Na půli cesty

„Žalobkyně byla vystavena ve svém zaměstnání extrémní situaci. Věc byla řešena v době, kdy jí zbývaly dva měsíce do ukončení úspěšné kariéry. Byla vždy svědomitou pracovnicí a byla několikrát oceněna za svůj výkon. A pacientky s ní byly spokojeny, což zde bylo několikrát prokázáno," pronesla Blumaierová.

Zároveň dodala, že chápe, že nemocnice byla tlačena do řešení situace. „Stále trváme na tom, že výpověď nebyla v pořádku. Pokud znovu rozjedeme soudní spor, ani jedna strana nebude moci s určitostí říct, že na jeho konci to bude právě ona, která bude mít úspěch. Proto navrhujeme variantu, při které se strany setkají na půli cesty," vysvětlila advokátka Zdeňky Mládkové.

Do dalších let soudních sporů už se nechtělo ani Nemocnici v Třebíči zastoupené Martinem Urbáškem. Proto s navrhovanou dohodou souhlasil.

„Určuje se, že pracovní poměr žalobkyně u žalovaného skončil dohodou ke dni 31. prosince 2007. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši dvanáct tisíc korun," uzavřel smírem po osmi letech spor soudce Jan Tesař.

Soudní spor odstartovala výpověď. Tu Zdeňka Mládková dostala na konci roku 2007 od třebíčské nemocnice za to, že údajně svojí nedbalostí měla zavinit záměnu dětí na novorozeneckém oddělení. K záměně novorozenců došlo v prosinci 2006. Rodiče jedné z dívek na ni přišli až o zhruba rok později, po celou dobu se tak starali o cizí dítě v domnění, že jde o jejich vlastního potomka.

Druhá rodina neměla do té doby ani stín podezření. Genetické testy pak potvrdily, že malá Veronika a Nikola vyrůstají v nesprávných rodinách.

Zdeňka Mládková se proti výpovědi bránila u třebíčského okresního soudu, který však v březnu 2009 dal za pravdu vedení nemocnice a výpověď potvrdil.

Kolotoč odvolání

Soud tehdy přihlédl k závažnosti celého případu zaměněných dětí a prohlásil, že si zdravotní sestra mohla všimnout nesrovnalostí na obou holčičkách i ve zdravotní dokumentaci.

Zdravotní sestra však byla rozhodnuta bojovat za očištění svého jména dál, a proti rozsudku se odvolala.

Krajský soud o dva roky později v červnu 2011 naopak rozsudek zrušil. Předseda odvolacího senátu Pavel Malý tehdy zdůraznil, že ve verdiktu třebíčského soudu je hned několik nejasností. Nezabýval se podle něj tím, že výpověď je nekonkrétní a důvody ukončení pracovního poměru v ní nejsou přesně popsány.

Třebíčský soud dále nezjišťoval, zda nemocnice správně zhodnotila intenzitu poruše-ní pracovní kázně ze strany Mládkové, tedy zda byla výpověď přiměřeným trestem.

Po vynesení rozsudku krajského soudu se ke sporu navíc přidala další žaloba, ve které zdravotní sestra požadovala po bývalém zaměstnavateli náhradu ušlé mzdy.

Kolotoč soudních rozhodnutí a odvolání skončil až u Nejvyššího soudu, který celou kauzu poslal na začátku letošního roku opět k okresnímu soudu. Vidina dalších let soudních sporů s nejasným výsledkem ale tentokrát přivedla obě strany k dohodě ještě před vypuknutím dalšího kolotoče soudních jednání.