„Přišli jsme o 90 tisíc korun,“ postěžovala si starostka Stříbrných Hor na Havlíčkobrodsku Marie Kollariková. Jak dodala, chystala se obec vybudovat přechod na nebezpečné silnici centrem vesnice. Akce měla stát asi100 tisíc korun, teď na stavbu obec nebude mít.

Je to diskriminace

„My jsme přišli o půl milionu korun,“ doplnil starosta města Přibyslavi Jan Štefáček. Jak dodal místostarosta Michael Omes, sněm měst a obcí, který se nedávno konal, považuje takový postup státu za nesprávný až diskriminační a požaduje nápravu. Stejný názor má i starosta Podmoklan na Ždírecku Jiří Zatřepálek. „Přišli jsme skoro o 30 tisíc. Chtěli jsme opravovat cesty, už na to nebude,“ posteskl si starosta.

Jak doplnila starostka Kollariková, daně z příjmu fyzických osob jsou totiž kromě daně z nemovitosti jediné, které obcím mohou aspoň částečně přilepšit, teď jsou tyto příjmy nižší. Stejně tak méně peněz je v důsledku společného zdanění i ve státním rozpočtu, odkud se peníze do rozpočtů obcí přerozdělují. Proto stát dává obcím na jejich potřeby daleko méně peněz. Což ale většinou nezajímá ty, kterých se výhody společného zdanění týkají.

„Podle mého názoru to není špatný nápad. Já osobně jsem společné zdanění nepodával, ale zkoušeli jsme to u syna. Pokud rodina dosáhne potřebného příjmového limitu, může to být velká výhoda,“ zauvažoval soukromý podnikatel Jiří Kocman z Havlíčkova Brodu. O tom, že obce budou mít vlivem společného zdanění méně peněz, neuvažuje podle jeho názoru nikdo.

„Když je možnost využít daňových výhod, udělá to každý. Další ho nezajímá,“ dodal Kocman.

O desítky let zpět

To je ale podle starosty Zatřepálka krátkozraká státní politika. To, že města a obce budou mít méně peněz, pozná časem na své kůži každý.

„Přišlo společné zdanění, přijdeme časem o daně z pozemků, zdraží se elektřina. Budeme jezdit po rozbitých cestách, v noci se v obcích nebude pořádně svítit. Vrátíme se o desítky let zpátky a doplatíme na to všichni,“zdůraznil starosta.