VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chovejte se jako hrdí středoevropané, radil Velíšek

HAVLÍČKŮV BROD - Patří k nejznámějším tvářím zpravodajství České televize. Do české žurnalistiky vstoupil dvakrát. Poprvé v roce 1968, brzy však musel z politických důvodů odejít. Živil se jako překladatel a tlumočník. Po roce 1989 se ve svých sedmapadesáti letech do České televize vrátil.

3.9.2007
SDÍLEJ:

Živé vstupy nemiluje. Zdeněk Velíšek patří k nejvýraznějším českým zahraničním reportérům. Obdiv kolegů si získal jak pro svůj věk, tak především kvůli propracovaným reportážím.Foto: Libor Blažek

Proslul zejména reportážemi z přistěhovaleckých ghett na okraji Paříže a analýzami celospolečenských problémů. „Vždycky jsem se snažil vybírat témata, která české obyvatele zaujmou,“ tvrdí Zdeněk Velíšek (75).

Diváci si jistě pamatují jeho reportáže o řádění gangů na pařížském předměstí nebo z nedávných francouzských voleb. Zdeněk Velíšek má však i řadu zkušeností, které mu jeho kolegové nezávidí.

„Ve Francii jsem byl dvakrát okraden a jednou dokonce i s celým týmem, kdy jsme přišli o vybavení v obrovské hodnotě. A to dva roky před tím, než začala hořet auta na pařížském předměstí. Možná by se to nestalo, kdyby naše reportáže viděli Francouzi v době jejich vzniku. Problematika menšin mě vždycky zajímala a už teď je jasné, že bude Evropu trápit několik dalších desetiletí,“ říká tento výrazný zpravodaj a dodává: „Migrace tu byla ještě před začátkem křesťanství, nelze ji zastavit železnými oponami či schengenskými hranicemi.“

Jaké byly vaše pracovní začátky?

Vystudoval jsem filologii. Jako odborník na jazyky jsem začal pracovat v Mezinárodní organizaci pro rozhlas a televizi. Pak přišla nabídka ze zpravodajství Československé televize, kterou jsem velice rád přijal.

O čem nejčastěji točíte?

Teď už nedělám tolik aktuálních reportáží jako dříve. Ale vždycky jsem se snažil vybírat témata, která české obyvatele zaujmou. Často jsem točil o životě ve Francii, Španělsku, Dánsku oproti životě v České republice. Několikrát jsem také zvolil téma energetiky a bydlení, zkrátka věci, které zajímají obyčejného člověka.

Jak si získáváte důvěru lidí, s nimiž potřebujete natáčet?

Musíte se vemluvit do přízně úřadů a odborníků a ukázat svou osobnost. Chovejte se jako hrdí středoevropané, zahoďte komplex méněcennosti. Je to složité, ale často i zábavné. Je třeba hodně číst a vědět víc než oni, a to se mi opravdu stává. Tak zaujmete. Musíte přesvědčit i jazykovou výbavou. Francouzštinu jsem se naučil tím, jak jsem stále telefonoval a přesvědčoval úřady, o jakou reportáž jde.

Co reportéři z ostatních zemí, pomáháte si navzájem?

Podle mě ne. Samozřejmě když někomu nefunguje mikrofon nebo dojde kazeta v kameře, to mu novináři z jiných států zapůjčí. Ale že bychom si třeba rozdělili práci, aby jeden udělal to, druhý ono a pak to dali dohromady, to jsem nezažil. Spíš naopak, každý tam chce být první. Když jsem býval překladatel ve Španělsku, povedlo se mi být na místě dřív než španělská televize.

A jaká je spolupráce ve vašem týmu?

Zpravodajský tým si musí rozumět i beze slov, někdy se během rozhovoru mění scénář a schéma reportáže a ostatní to musí pochopit nebo natočit tak, aby to nebylo vidět. Ale většinou pracuji s natolik zkušenými lidmi, že příprava i samotná reportáž probíhá bez komplikací.

Máte rád živé vstupy?

Pro mě je to to nejtěžší. Jednou chybělo čtvrt hodiny, než jsem měl do Prahy odvysílat stěžejní výsledek voleb. Najednou se za naším přenosovým vozem objevila závodní auta a pět minut před začátkem přenosu začala túrovat. Domluvili jsme se, že toho na chvilku nechají, ale já byl politý potem a horko těžko jsem se soustředil.

Jak si ověřujete informace?

V Evropě je to jednodušší, to jsem schopný najít si několik zdrojů a zprávu si ověřit. Když se mi to nepodaří, vyzdvihnu, že informace není ověřená. Informaci nebylo možné ověřit z více zdrojů, to je klasická věta, která se používá.

Jak se na Českou republiku lidé na západě dívají?

Je to rozdílné, záleží na tom, s kým mluvíte. Řekl bych ale, že převládá k Čechům neúcta. Vstřícní jsou ve Španělsku. Španělka vám v první větě vyká, v druhé už tyká (smích). Francouzi jsou vstřícní méně.

Jaký byl váš největší sólokapr?

Nepamatuji se, že bych nějakého měl (smích). Ale moc si považuji toho, že jsem se jako jeden z prvních Čechů dostal do Kosova, jel jsem tam tenkrát s prezidentem Havlem. Já mám vždycky radost, když cokoli odvysílám, na sólokapry si nepotrpím.

Jaké znalosti a dovednosti by podle vás měl správný novinář mít?

Každý novinář je jiný. Zpravodaj v televizi by měl určitě mít výdrž a pracovat s plným nasazením. Ambice nestačí, musíte se prosadit talentem a profesionalistou, navíc je třeba trpělivost, vůle a poctivost.

3.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO

Na dálnici D1 zemřel po nehodě další řidič

Takto vypadá klokan Kuki, který utekl chovateli až z Mohelnice. Objevil se v minulých dnech poblíž Jihlavy.

Majitel hledal Kukiho u Vyskytné. Zatím ho nenašel

Účastníci letní žurnalistické škoky nahlédli do redakce Deníku

Havlíčkův Brod – Jak vznikají noviny, kdo všechno se na jejich výrobě podílí nebo v čem je práce novináře těžká i krásná, o tom se mohli přesvědčit účastníci letošní Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského, kteří se ve středu přišli podívat do redakce Havlíčkobrodského deníku.

Moderní trend kompostéry. Radnice je půjčují zdarma

Havlíčkobrodsko – Kompostéry za dotovanou cenu začala nabízet občanům města i větší obce na Havlíčkobrodsku. O speciální nádoby je zájem, kompostování se pomalu stává módou. Zvlášť když radnice nádoby půjčují většinou zdarma.

Otec zapomíná, že má dceru

Havlíčkův Brod - Otcem jen podle rodného listu je zřejmě devětatřicetiletý muž z Havlíčkobrodska, který byl obviněn ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy.

Za volant usedl bez řidičského průkazu

Přibyslav - Značnou dávku odvahy či spíše drzosti měl řidič z Brněnska. Usedl za volant, přesto že neměl řidičský průkaz, navíc jeho auto s přívěsem nemělo ani zcela platnou technickou kontrolu. Jeho jednání se mu nevyplatilo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení