Až donedávna netušili, že vychovávají dceru někoho jiného. Krátce před odjezdem na společný pobyt obou rodin s dětmi se sešli s reportéry Deníku a podělili se o své pocity od chvíle, kdy nastal zřejmě největší zlom v jejich dosavadním životě. Nemohli uvěřit „Už dva týdny je mi zle, ale musíme to nějak vydržet,“ povzdechla si Jaroslava hned na začátku rozhovoru.

Tomu, že k záměně jejich biologické dcerky opravdu došlo, prý nechtěli zpočátku vůbec věřit. „Nepřipustili jsme si, že by bylo možné, aby se to stalo. A stalo se,“ řekl Jan.

Ani na první pohled zřetelná nepodoba „Verunky“ ho nikdy nepřivedla k pochybnostem o otcovství: „Máme doma holčičku, kterou máme rádi. Nikdy mě nenapadlo něco řešit.“ A zda byla rodičům podezřelá aspoň rapidní změna poporodní váhy? „Sestřička nám tehdy vysvětlila, že v noci nešla digitální váha a došlo k chybnému zápisu,“ uvedla Čermáková.

Signalizací k možnému omylu jim nebyly ani rozdíly patrné z fotografií dítěte, které ihned po narození Jan Čermák pořídil, a z pozdějších snímků.

Nejvíc se bojí o holčičky

Přibyslavický pár, který zanedlouho přivítá na svět nového člena rodiny, se nyní nejvíce obává o samotnou Verunku a Nikolku. „Máme strach, zda si holčičky zvyknou na novou situaci. Aby je to třeba nějak nepoznamenalo do budoucna,“ vyjádřili se shodně. Zatajit jim skutečnost však v budoucnu rozhodně nehodlají. „Nechceme, aby se to nešetrně dozvěděly od někoho jiného. Psycholožka nám poradila podat to formou pohádky zhruba kolem třetího roku,“ nastínila náročný úkol Jaroslava.

Přístup nemocnice je pro ně zarážející Zatímco v blízkém okolí se Jan a Jaroslava setkávají s účastí a četnými nabídkami pomoci, zarážející je pro oba přístup ze strany vedení nemocnice v Třebíči.

„Nikdo nás neinformuje. Určitě bych čekala zprávy o tom, jak probíhá vyšetřování a co se bude dít dál,“ řekla mladá žena a její muž ji doplnil: „Nemocnice by měla dávat informace i veřejnosti, aby maminky, které zde budou rodit, uklidnila. Říct stalo se, ale udělali jsme taková opatření, aby k jiné záměně dojít nemohlo.“

K návratu děvčátek k jejich vlastním rodičům by údajně mělo dojít nejpozději v prosinci. Už v těchto dnech však mají možnost alespoň krátkodobého společného pobytu, další setkání je čekají. „Podobu jsme viděli hned na prvním setkání v Jihlavě. Bude to sice těžké, ale je jen otázka času zvyknout si na sebe,“ povzbudivě se vyjádřil Čermák.