VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ladislav Jirků: Ze začátku se nám moc nevěřilo. Dnes je o studium zájem

JIHLAVA - Rektor Vysoké školy polytechnické v Jihlavě Ladislav Jirků byl u zrodu vzdělávací instituce a výrazně se zasloužil o její vznik. Deník mu proto položil několik otázek týkajících se jeho „dítěte“.

16.10.2007
SDÍLEJ:

Václav Klaus navštívil při své návštěvě Vysočiny také vysokou školu, kde hodinu besedoval. Na snímku s rektorem Ladislavem Jirků.Foto: DENÍK/Josef Němec

Kdy se zrodila původní myšlenka udělat z jihlavské VOŠ vysokou školu?
Jihlavská VOŠ vznikla v roce 1994 a stala se členem Sdružení škol vyššího studia. To byla instituce, která tehdy již dva roky existovala a sdružovala první VOŠ, kterých bylo kolem dvaceti. Tyto školy měly ve svých stanovách jako cíl vytvořit neuniverzitní vysokoškolský sektor. Myšlenka vzniku vysoké školy se tedy zrodila již samotným založením VOŠ.

Kdo byl duchovním otcem této myšlenky?Stal jsem se ředitelem VOŠ a s některými kolegy jsem ideu prosazoval. Myšlenka nabyla reálnější podoby až koncem minulého desetiletí, kdy vyšel nový vysokoškolský zákon, který umožnil vznik vysokých škol neuniverzitního typu. Tím jsme měli odrazový můstek a stali se tak první veřejnou školou tohoto typu v republice.

Jak dlouho tedy škola vznikala?
Škola vznikala od roku 1999 do roku 2004.

Letos jste zahájili třetí akademický rok jako vysoká škola. Můžete zmínit největší úspěchy?Úspěchy musí říkat jiní, protože to nemusí být totožné s tím, co my považujeme za úspěch. Určitě je úspěchem to, že samotná škola vznikla, neboť to byl dlouhý a složitý proces. Navíc se mu moc nevěřilo. Dnes si škola vede tak, že nemá větší problémy. Studijní programy jsou dobře personálně zabezpečeny a o studium je zájem.

Kolik máte v současné době studentů?
Letošní akademický rok začínáme s téměř 1600 studenty, což v téhle budově nikdy nebylo. Počet studentů by se měl i nadále navyšovat.

Nabízí škola letos něco nového?
Nabídli jsme nový bakalářský obor Aplikovaná informatika, čímž jsme počet oborů navýšili na čtyři. Samotné změny souvisí spíše s organizačním chodem školy, neboť jsme museli zareagovat na vyšší počet studentů.

Jsou v současnosti nějaké problémy, se kterými se škola potýká?V současnosti je aktuálním problémem plná kapacita školy. V této souvislosti nás zdržuje absence výzev k evropským programům, z jejichž prostředků chceme zabezpečit rozvoj školy.

A kdy budou první absolventi?
V letošním akademickém roce budou končit první bakaláři. Celkový počet bude kolem 150 studentů.

Jaké nové obory vzniknou?
Připravujeme několik nových oborů. V tuto chvíli je nejdále u akreditační komise program „Ošetřovatelství“, obor Porodní asistentka. Ten se připravuje v úzké spolupráci s jihlavskou nemocnicí a Střední a vyšší zdravotnickou školou v Jihlavě. Dále připravujeme program „Životní prostředí“. Tyto programy jsou nejdále. Do budoucna chceme akreditovat programy, které vyhoví potřebám kraje.

Jedním z vašich cílů byl vznik kombinovaného studia. Máte již bližší informace, kdy by mohlo k jeho spuštění dojít?
Příští rok je pro vznik kombinovaného studia reálný. Předpokládáme, že o něj bude velký zájem.

Vysoká škola má také Institut celoživotního vzdělávání. Co v jeho rámci nabízí?
Institut celoživotního vzdělávání máme od samotného vzniku vysoké školy. Nabízí univerzitu třetího věku (vzdělání pro seniory, pozn. red.). Druhá oblast nabízí další vzdělávací moduly pro různé skupiny. Například vzdělávání úředníků, jazykové kurzy či rekvalifikace.

Jak to v současné době vypadá se vznikem navazujícího magisterského studia?
To je dlouhodobý cíl školy. Musí se však zabezpečit dostatečný počet docentů a profesorů, který je pro magisterské obory nezbytný. Podle mého odhadu to však určitě nebude v následujících dvou letech.

V jaké fázi příprav se nyní nachází vědeckotechnologický park?
V následujících dnech proběhne jednání se zástupci kraje a města. Projekt je třeba trochu novelizovat. Do přípravy se zapojíme se všemi partnery, tedy krajem a městem Jihlava.

Jaký přínos nabídne vědecko- technologický park studentům?
Budou tam odborná pracoviště, zejména pro technické obory, a také laboratoře. Studenti budou moci aktivně spolupracovat na různých projektech. V rámci podnikatelského inkubátoru budou moci studenti začít sami podnikat.

Obory

Aplikovaná informatika
Cestovní ruch
Finance a řízení
Počítačové systémy
program Strojírenství
Zdroj: www.vspji.cz

Historie vysoké školy v Jihlavě

V 50.letech 20. století vzniká v Jihlavě pedagogický institut a úspěšně se rozvíjí. Po několika letech však v Jihlavě končí, po zrušení kraje Jihlava v roce 1960 je v následujícím období postupně převeden do Brna.

Do uvolněné budovy po pedagogickém institutu detašuje Vysoká škola zemědělská v Brně své 1.ročníky a stále se rozšiřující výuka zde probíhá až do roku 1994. V roce 1994 se rozhodnutím rektora Vysoké školy zemědělské v Brně ruší detašované pracoviště v Jihlavě a po několika desetiletích působnosti (už i s vizí vzniku Ekotechnické fakulty v Jihlavě) se opět stěhuje do Brna. Na uvolněnou rozsáhlou budovu je vázán vznik Vyšší odborné školy Jihlava (1994).

Od prvopočátku je tato škola s pomaturitním studiem budována ve vysokoškolském stylu se záměrem pozdější transformace na veřejnou vysokou školu - za velmi silné podpory města Jihlavy a později i nově vzniklého Kraje Vysočina. V roce 2004 je Parlamentem České republiky přijat a prezidentem Václavem Klausem podepsán zákon 375/2004 Sb. o zřízení Vysoké školy polytechnické Jihlava.

Transformací z VOŠ tak vzniká první neuniverzitní veřejná vysoká škola v České republice a v krátké době byly akreditovány první studijní obory v Jihlavě.

Zdroj: www.vspji.cz

16.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Vyděrač, který obtěžoval ženu ze Světlé, skončil za mřížemi

Stonařovská palírna má práci už od července. Pálí zde všechno možné, nejvíce však jablka, švestky, meruňky, hrušky a třešně. Pokud se ovšem urodí.

Pálenice se teprve rozjíždí, slabší začátek zavinily třešně

Středeční nehoda na D1: Mladý řidič se nevěnoval řízení, a to ho stálo život

Vysočina - Dvacetiletý řidič se plně nevěnoval řízení, nezareagoval na vzniklou situaci, a to pro něj nakonec bylo osudné. Tragická nehoda se stala ve středu kolem půl páté odpoledne na 93,5 kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu. Ke středu dodávky a nákladního auta došlo v místě, kde se jen pár minut před tím odehrála jiná dopravní nehoda.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Śtáflova paleta v Havlíčkově Brodě má už číslo 26

Havlíčkův Brod – Akce s nejdelší tradicí. Každé léto se v Havlíčkově Brodě koná Štáflova paleta, týdenní setkání mladých výtvarníků. První ročník se uskutečnil už v roce 1991. Tenkrát sehnali hlavní organizátoři Štěpán Podešť a Tomáš Holenda jen pár zájemců, mezi nimiž nechyběl výtvarník Pavel Fiala nebo Daniel Koráb, dnes učitel gymnázia Havlíčkův Brod. 

Ekologové zkoumají, jaký vliv na přírodu by měla cyklostezka přes Stvořidla

Světlá nad Sázavou – Milovníci cykloturistiky a malebných zákoutí řeky Sázavy by se mohli dočkat cyklostezky, která by propojila Ledeč nad Sázavou se Světlou. Stezka by vedla přes Stvořidla a nesla jméno, které je se Sázavou neodmyslitelně spjato. Cyklostezka Jaroslava Foglara. V místech, kde by cyklostezka mohla stát, v současnosti probíhá odborný výzkum. Znalci zjišťují, jaký dopad by cyklostezka měla na zdejší faunu i flóru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení