Ale řadu z těch, které přečkaly dobu socialismu, příbuzní později opravili a starají se o ně dodnes. Velký počet návštěvníků z Německa jezdí do Jihlavy i okolních obcí, řekl ČTK jihlavský historik Zdeněk Jaroš.

Němci se začali vracet na místa svého dětství od roku 1990. „Mnoho z nich obnovilo hroby svých příbuzných, někdy i celé hřbitovy,“ uvedl Jaroš. Opraven byl například poničený hřbitov v Hybrálci u Jihlavy. V některých obcích se ale žádné známky staletého česko-německého soužití nedochovaly. Noví obyvatelé občas použili pěkné pomníky na své hroby. Staré nápisy osekali; někdy je jen popsanou částí obrátili ke hřbitovní zdi.

Hřbitovy podávají osobitou výpověď o proměnách života v kraji, skrývají i cenná umělecká díla. Památkově chráněno je asi 26 židovských hřbitovů a památky jsou evidovány také na 28 křesťanských hřbitovech, vypočítala Jana Zadražilová z krajského oddělení památkové péče.

Mezi nejvýznamnější židovské hřbitovy na Vysočině patří ten třebíčský, který je národní kulturní památkou a je součástí komplexu památek na seznamu UNESCO. Hřbitov zabírá 12.000 metrů čtverečních a patří k největším svého druhu v Česku. Podle tradice se na něm nachází skoro 3000 náhrobků, nejstarší je z roku 1625.

Z křesťanských pohřebišť vyniká například Dolní hřbitov s barokní kompozicí ve Žďáru nad Sázavou, který vznikl v roce 1709 naproti zámku. Navrhl ho slavný stavitel Jan Blažej Santini. Jediné dochované pohřebiště vojáků z napoleonských válek je v kraji možno navštívit u Světlé nad Sázavou. V hromadném hrobě byli přibližně před 200 lety pochováni muži, kteří zemřeli kvůli epidemiím.

V Jaroměřicích nad Rokytnou se lidé mohou zastavit u hrobu významného českého básníka Otokara Březiny, v Tasově je pochován básník Jakub Deml. Návštěvníci hřbitova v Krucemburku míjejí hrob malíře Jana Zrzavého, v Lipnici nad Sázavou je pohřben spisovatel Jaroslav Hašek.

Autorem několika uměleckých náhrobků v kraji je sochař František Bílek - nacházejí se v Jaroměřicích nad Rokytnou, Tasově, Jinošově či Nové Říši. Pomník padlým s názvem Zaváté šlépěje na jihlavském Ústředním hřbitově vytvořil sochař Jaroslav Šlezinger, který byl nespravedlivě vězněn nacisty i komunisty.

Staré hroby významných podnikatelů a osobností mívají bohatou sochařskou výzdobu. Podle některých odborníků ale bylo mnoho náhrobků z kraje odvezeno v 90. letech minulého století do zahraničí. Kamenosochaři i správci hřbitovů v kraji, které oslovila ČTK, se shodli na tom, že nové umělecky zpracované hroby se nyní na Vysočině objevují jen velmi výjimečně. Lidé si pořizují jednoduché žulové náhrobky, v poslední době i s podobenkami svých blízkých.

V krajském městě Jihlavě, v němž žije 50.000 lidí, jsou dva funkční hřbitovy. Celkem je na nich asi 15.500 hrobů, a to včetně urnových. Starší a větší z nich, Ústřední, byl založen v roce 1868 a zabírá 12 hektarů. Jeho součástí je velké vojenské pohřebiště, v němž jsou uloženy oběti první světové války, i padlí Rusové a Němci z armád bojujících ve druhé světové válce.

Na Vysočině se nachází i zřejmě nejmenší funkční hřbitov v České republice. Leží v obci Hluboké na Třebíčsku a zaujímá plochu 102 metrů čtverečních. Pod korunami devíti letitých lip a javorů se tam ukrývá sedm hrobů. První písemná zmínka o tomto evangelickém hřbitovu pochází z roku 1885.