Kraj Vysočina se s tím totiž vypořádává po svém. Pohotovosti v malých městech se mají rušit a jejich práci převzít nemocnice, které budou držet nepřetržitou službu.

A důvod? Pohotovosti prý nebyly dostatečně využívány a 60 procent pacientů stejně skončilo v nemocnici.

Vysočinské hejtmanství dokázalo shrnout problém opravdu výstižně. „Pro nás je prioritní záchrana lidského života, ne vytrhnutí klíštěte,“ řekl na krajském zastupitelstvu hejtman Miloš Vystrčil (ODS).

Paradoxem přitom je jedno významné specifikum Vysočiny: nejsou v ní velká spádová centra, ale je roztříštěná do velkého počtu malých obcí.

Nedostatek lékařů

„Posílíme lékařskou záchrannou zdravotnickou službu (LZZS) v Jemnici, Žďáře nad Sázavou a v Ledči nad Sázavou. Tam chybí pouze lékař. Síť tím zahustíme,“ slibuje hejtman. Právě Ledeč však čeká na lékaře již dva roky – marně.

To, že se počet lékařských pohotovostí sníží na pět, ohrozí hlavně města bez nemocnic.

Někteří starostové se centralizaci do nemocnic brání a jsou ochotni platit provoz z městské kasy.

„Pro Humpolec by byla ztráta stanice první pomoci citelným zásahem,“ přiznal tamní starosta Jiří Kučera. O pohotovost bojují i humpolečtí obyvatelé. „Lidé už dokonce sepsali petici. Nemůžeme čtyři tisíce podpisů nebrat vážně,“ vysvětlil. „Proto navrhujeme ještě půl roku dotovat stanici první pomoci z městského rozpočtu,“ řekl.

Podobně se k problému staví také starostové Žďáru nad Sázavou, Pacova či Chotěboře. „Pohotovost nebyla jen pro Chotěboř, ale i spádové obce. To představuje dvacet tisíc lidí,“ upozorňuje starosta Chotěboře Tomáš Škaryd. Ten si sice uvědomuje, že pohotovost není pro záchranu života, ale trvá na tom, aby v Chotěboři zůstala do té doby, než kraj zajistí lékaře pro místní LZZS.

Životy nesmí být ohroženy

„Problém starostů chápu. Kraj slíbil, že posílí LZZS. To se nestalo, neboť je nedostatek lékařů. Je to velký problém a nic není černobílé,“ řekl Deníku krajský zastupitel Jiří Běhounek (ČSSD). „Systém se musí nastavit tak, aby nedošlo k ohrožení životů,“ dodal.