První československý kosmonaut zavzpomínal na vesmír v Havlíčkově Brodě

Zpočátku sice vypadala jako schůze strany, protože poslanec Evropského parlamentu Remek vysvětloval přítomným jeho fungování, ale snad i díky dětské části osazenstva se brzy stočila na vesmírné dobrodružství.

Už jen čtyři měsíce zbývají do třicetiletého výročí jeho cesty na oběžnou dráhu, kde v březnu 1978 strávil téměř osm dní. Jeho vesmírným kolegou byl Alexej Gubarev a posádka pracovala na palubě orbitální stanice Saljut 6, kam se dostala s lodí Sojuz 28.

Vesmírná turistika pomáhá

Při debatě došlo i na vesmírnou turistiku. Proti ní Remek nic nemá.

„Kosmonautika stojí obrovské peníze a turistika jí pomáhá, protože si ji mohou dovolit jen superbohatí lidé. Většina z nich tam jde také s nějakým připraveným programem, není to pro ně jenom výlet. Peníze turisty zaplatí start, ale zároveň s ním se do vesmíru dostanou dva tři další lidé a tuny zásob a materiálu,“ vysvětlil.

Děti přišly s kouzelnými otázkami: „Jaké to ve vesmíru bylo a jak se do vesmírné lodi vešel?“

„No, tenkrát jsem byl víc štíhlý, tak jsem se do návratové kabiny vešel. A vešli jsme se tam dva,“ prozradil s úsměvem bývalý kosmonaut. Návratová kabina byla ovšem pouze jednou ze tří částí lodě a bylo v ní zhruba tolik místa jako v autě v prostoru u řidiče a spolujezdce.

Kabina je uzpůsobena pro průlet atmosférou, byť na rozdíl od raketoplánu nemá možnost při přistání manévrovat. Brzdí ji však padákový systém o ploše 1000 metrů čtverečných.

„Ve vesmíru to bylo nesmírně zajímavé, všem bych vám přál ten pocit. Mladí mají větší šanci se tam podívat, a ty pohledy zpět na planetu jsou opravdu nádherné,“ přiznal Remek.

Stav beztíže může vyvolat obtíže

Hovor se pak stočil na beztížný stav, který se podle něj jen těžko popisuje.

„Vy vidíte jen to, že se kosmonaut volně vznáší, ale to je jen zlomek, který se na Zemi dá reálně vyzkoušet pouze částečně, třeba v rychlovýtahu. Je to ale naprostá volnost pohybu,“ řekl první československý kosmonaut s tím, že beztížný stav vyvolává po určité době i zdravotní obtíže a nevolnost. Lidský mozek se totiž nedokáže vyrovnat s nedostatkem podnětů o tom, kde je dole a kde nahoře, a že nepůsobí gravitace.

Legrace při jídle a pití

„Při jídle a pití se užije i legrace. Podobně jako při drobných opravách v kabině. Jednou jsme potřebovali vyšroubovat několik šroubů, a protože Alex špatně zapnul zip kapsy, za chvíli se šrouby vznášely všude kolem. Také kleště od nás volně odplouvaly. V kabině jsme už však měli známá místa, kde se nejčastěji shlukovaly – u sacího ventilačního otvoru,“ dodal Vladimír Remek s úsměvem.

Remek přiznává, že i nyní si ho kolegové poslanci v Evropském parlamentu lépe pamatují coby bývalého kosmonauta.

Přidal se tak po bok dalších poslanců, kteří přišli z netradičních zaměstnání – automobiloví závodníci, hokejisté… „Ne všichni poslanci to o mně vědí, ale po našem prvním rozhovoru si to pak dobře pamatují. Češi mě ale vždycky vnímají nejprve jako kosmonauta,“ dodal první československý kosmonaut Remek.