Poprvé byl jeho výskyt zaznamenán na jižní Moravě v roce 2002, a od té doby postupuje každoročně o několik desítek kilometrů na severozápad. Byl nalezen i na Žďársku a Pelhřimovsku, a dokonce už i na Kutnohorsku. Náš region ale prozatím obešel obloukem.

„Čekal jsem, že loni také na Brodsku bázlivce zaznamenáme, ale dosud k tomu nedošlo. Myslím však, že je to jen otázkou času. Zatím se nám vyhýbá kvůli zdejšímu chladnějšímu klimatu – jde o teplomilného brouka,“ vysvětlil Jiří Jůzl z brodského pracoviště ministerstva zemědělství. Poslední roky jsou ale velmi teplé, a to bázlivci hraje do karet.

Oplodněné samičky kladou vajíčka, ze kterých se na jaře vylíhnou larvy. Ty musejí velmi rychle najít kukuřičné kořeny, jinak zahynou. Když se do kořenů pustí, nedostává se rostlinám živin a slábnou. Kukuřičné stvoly polehávají, a mohou se i zcela vyvrátit, což samozřejmě znamená konec nadějí na dobrou sklizeň.

 

Škodí hlavně larvy

Zemědělci na Vysočině zatím věří, že zdejší podnebí bázlivci prospívat nebude. „Nevím o tom, že by v regionu nebo u sousedů měli problémy s bázlivcem.

Nejsou tu potíže ani s jinými škůdci kukuřice, proto žádná opatření nepřijímáme,“ řekl ředitel Zemědělské a.s. Lípa Václav Grubauer. „Klima se mění a tak bázlivec pomalu postupuje. Před nějakými deseti lety byl v Maďarsku, dostal se na Slovensko a teď se šíří i Českou republikou. Nevěřím ale, že by se mohl napáchat větší škody i v našem družstvu. Potřebuje teplo, a naše pole leží v průměrné výšce 630 metrů nad mořem,“ sdělil předseda jednoho zemědělského družstva na Havlíčkobrodsku, který nechtěl uvádět své jméno vnovinách.

Pokud by se bázlivec kukuřičný na polích vyskytl, lze se mu bránit například střídáním plodin, pozdější výsadbou kukuřice, postřikem nebo sázením rostlin ve větších vzdálenostech od sebe.