„Průzkum by se prováděl ve vrtových liniích vzdálených od sebe sto metrů. Přitom jednotlivé vrty by byly padesát metrů od sebe a měřily asi desítku centimetrů v průměru,“ tvrdí ředitelka. Každý průzkumný vrt by byl po použití uzavřen betonovou zátkou a zahrnut zeminou.

Uranovou rudu by podle jejích slov vyvážela z podzemí nákladní auta ve speciálních kontejnerech, které by se vlakem vozily na úpravnu v Dolní Rožínce.

„Každá podobná těžba narušuje určitým způsobem životní prostředí, byť druhá strana tvrdí opak,“ konstatuje však Jiří Musil z odboru výstavby a ekologie městského úřadu v Přibyslavi. Do jaké míry by aktivity australské společnosti narušily, anebo dokonce ohrozily životní prostředí Přibyslavska, na to by podle něho odpověděla až podrobná odborná studie, která zatím zpracována nebyla.

Australská firma teprve musí požádat o povolení, aby mohla vůbec na Brzkově provádět průzkum.

Pak by následovala úřední jednání podpořená případnými oponentními posudky. Podle Musila je ale otázkou, jak bude vypadat energetická situace ve státě v horizontu pěti až deseti let.

„Možná vypukne energetická krize. Pak dostane zdroj energie získaný z uranu zelenou. Těžko lze očekávat, že se objeví nové bohaté ložisko uhlí. Ale ani jeho spalování není příliš ekologické. A větrné elektrárny zase všechno nezachrání,“ míní Musil.