Své o tom ví odbornice z Informačního a poradenského střediska pro volbu povolání Jana Šachová z havlíčkobrodského Úřadu práce. Snaží se ukázat rodičům i dětem volbu povolání z různých hledisek.

V čem například rodiče dělají nejvíce chyby?
Stalo se mi, že sem přijdou rodiče s dítětem, ale nepustí ho ke slovu. Jsou přesvědčeni o tom, že dítě neví, na jakou školu jít, ale ono to často ví velmi dobře. Jeden chlapec chtěl být třeba uměleckým kovářem, jít na maturitní obor v Turnově, ale rodiče chtěli, aby studoval zahraniční obchod na ekonomické škole. Jenže jemu ekonomka absolutně nic neříká, jenom by se tam trápil. Zájem dítěte se nedá zcela ovlivnit a nedá se přikázat.

Kdy je dobré o volbě povolání začít více přemýšlet?
U nás se s besedami začíná v osmé třídě. Rodiče by si ale měli zálib dítěte všímat dlouhodobě. Chápu, že dítě ani rodiče nic moc netlačí, dokud nemusí vyplňovat přihlášku. Právě proto se snažíme pracovat už s osmáky, aby měli rodiče a děti rok na to se spolu dohodnout, co bude pro děti nejlepší. Plno zájmů jim zůstane jako koníček, člověk se nemůže živit vším, co ho baví. Musí volit.

Každá škola, například na přehlídce středních škol, rodiče přesvědčuje o tom, že je ta nejlepší. Jak by tedy měli rodiče postupovat?
Měli by tam jít už s nějakou představou a zajímat se už o několik konkrétních oborů. Když tam přijde někdo nepřipravený, nechá se doslova ukecat u prvního stánku. Každá škola je nejlepší, její učitelé ji tak prezentují, protože jsou o tom pochopitelně přesvědčeni. Uvědomme si ale, že loni tu na Ostrově bylo téměř sedmdesát škol: všechny z Havlíčkobrodska, velké množství z Vysočiny a řada škol z republiky.

Je nějaká škola, o které rodiče a děti hůř získávají informace?
Školy, které se přehlídek neúčastní, jsou například vojenská a policejní škola spadající pod ministerstva obrany a vnitra, umělecké konzervatoře a jiné. O nich mohu dát rodičům a dětem informace já. Zjistím jim, kdy mají dny otevřených dveří, kde najdou webové stránky a podobně. Profese policisty, hasiče či vojáka je pro děti dnes dost atraktivní, ale málokteré dítě si uvědomuje, že je potřeba perfektní zdravotní stav a dobré studijní výsledky. Na tom to většinou ztroskotává.

Když za vámi rodiče přijdou, co je nejvíc zajímá?
Hodně jich chce seznamy škol. K dispozici tu máme seznam všech škol na Brodsku, v rámci kraje, a pak mám samozřejmě i seznam všech škol v republice. Tyto materiály mají ale i všechny základní školy a vše se dá zjistit i na internetu nebo v databázi úřadu práce. Dál rodiče zajímá „aby pak sehnal místo“. Jenže to mu těžko někdo slíbí. Ve dvoraně úřadu práce i na webových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí visí i seznam volných míst, který může být také trochu vodítkem.

Co říkáte tomu, že dnes chce mít většina rodičů z dětí maturanty a chybí studenti učebních oborů?
Je to chyba. Někdy je mnohem lepší, když se jde méně studijně nadané dítě raději vyučit a případně si pak dodělá nástavbu, než aby trpělo na střední škole a patřilo mezi nejhorší žáky ve třídě. Když totiž najde učební obor, který ho bude bavit a prakticky mu půjde, je pravděpodobné, že dobře zvládne i teoretickou část výuky. Faktem je, že zájem o obor a úspěchy ve škole jsou pro žáka motivující pro další studium.

Hana Tonarová

Školy mají velkorysý průměr


Havlíčkobrodsko - Budoucí středoškoláci mají ještě stále volbu ztíženou tím, že se do prvního kola přijímacího řízení mohou rozhodnout pouze pro jednu školu.

Avšak zatímco v minulých letech střední školy prováděly z uchazečů výběr, s klesajícím počtem dětí musí měnit strategii.

„Dětí je stále míň a střední školy potřebují naplnit kapacity, například aby se vyhnuly nechtěnému slučování,“ míní výchovná poradkyně z chotěbořského Gymnázia Marcela Chalupová.

Mnoho škol tak upouští od klasického přijímacího řízení a uchyluje se k přijímání žáků bez zkoušek.

„Přijímací zkoušky u nás neprobíhaly ani loni, uchazeči byli přijati pouze na základě prospěchu ze základní školy,“ potvrdil ředitel Obchodní akademie a Hotelové školy v Havlíčkově Brodě Jiří Forman.

Školy podle vypsaných kritérií přijímají uchazeče na základě průměru z vysvědčení z osmé a deváté třídy.

Hranice často bývá velkorysá. Například gymnázium ve Světlé nad Sázavou má určeno limit pro přijetí bez zkoušek 1,7, Obchodní akademie v Chotěboři osvobozuje od přijímaček uchazeče s průměrným prospěchem do 1,8.

 

Získat ty nejlepší

Na opačném pólu stojí školy, které si chtějí udržet svůj standard a zájemci o studium musí projít přes přijímací testy.

Havlíčkobrodské Gymnázium tento rok promíjí zkoušku pouze uchazečům s průměrem známek do 1,1.

„Při současném nízkém počtu absolventů základních škol by se rodiče a žáci měli rozhodnout právě pro tu školu, kterou považují za nejvhodnější a nejkvalitnější. Vyhýbat se za každou cenu přijímací zkoušce je podle mě velmi krátkozraké,“ prohlásil ředitel Milan Novák.

Obdobný názor sdílí i ředitel Gymnázia v Chotěboři Vladislav Smejkal:

„Naším cílem je získat nejlepší studenty základních škol a připravit je pro vysokoškolské studium. Problémem ale je přesvědčit uchazeče s danými předpoklady, aby podstoupili přijímací řízení.“

Budoucí středoškoláci mají vůči loňským ročníkům výhodu, že v případě neúspěchu mohou podat neomezený počet přihlášek na volná místa do druhého kola přijímacího řízení.

Naopak, budou-li přijati na školu hned v prvním kole, legislativa zamezuje účasti v kole druhém.

Martina Hromádková