„Každoročně žádá město Přibyslav o dotace z ministerstva kultury se střídavým úspěchem. Pro letošní rok ministerstvo poskytlo městu dotaci přes sedm set tisíc korun,“ upřesnil člen komise, místostarosta Přibyslavi Michael Omes.
Město si mohlo vybrat ze tří možností, nač ministerské peníze použije.
Buď na opravy jednoho z nejstarších domů na náměstí, který je v soukromých rukou, na opravy průčelní farní zdi nebo na rekonstrukci historické věže u kostela. Tam je ale situace komplikovaná, město není vlastníkem, a proto musí nejdřív vyřešit majetkové vztahy s přibyslavskou farností.
Nakonec se komise na ochranu přibyslavských památek rozhodla, že finančně podpoří opravu průčelní farní zdi.
Přidá se město i farnost
„V tomto případě s městem souhlasím. Farní zeď opravu potřebuje,“ ztotožňuje se s rozhodnutím komise například Anna Šauerová z Přibyslavi v odpovědi na otázku, komu by ona peníze přidělila, kdyby měla tu možnost. Podle jejího názoru by ale nebylo od věci, kdyby se město zaměřilo v budoucnu třeba i na zříceniny starobylého hradu Ronova a podnítilo alespoň menší archeologický průzkum: Mohl by možná přinést milovníkům přibyslavské historie mnohá překvapivá odhalení.
Neskrývanou radost má přibyslavský farář Zdeněk Kubeš. „Farní zeď potřebuje opravy jako sůl. Má špatnou statiku, bojuje s vlhkostí, omítka je oprýskaná. Farnost by sama ze svých prostředků na celkové opravy za téměř milion korun neměla. Ale budeme se na investici alespoň částečně podílet,“ konstatuje farář.
Právě finanční spoluúčast dalších subjektů je podmínkou pro přidělení ministerských dotací. Peníze do oprav zdi proto investuje i město Přibyslav.
Proč si komise vybrala zrovna farní zeď, vysvětluje místostarosta Omes jednoduše: „Do starobylého domu na náměstí, který je v soukromých rukou, investovalo město dotace dvakrát za sebou. Otázka historické věže se bude řešit ještě dlouho. Proto jsme se rozhodli, že letos to bude rekonstrukce farní zdi.“