„Tak to si opravdu nedovedu představit,“ říká Ludmila Jarošová ze Svatého Kříže. „Les mám přímo za domem a na houby chodím ráda. Myslím, že Češi jsou národem houbařů, těžko by se takovému nařízení podřizovali. Asi by ho dost často porušovali.“

O novelu usilují spolky

Pro změnu špetku pochopení pro vlastníky lesů vyjádřila Martina Mičková z Havlíčkova Brodu. „Lidi, kteří se k lesu chovají macešsky a škodí mu, tak ty bych tam rozhodně nepouštěla. Asi by nějaké omezení nebo kontrola měly existovat. Proč by ale slušní houbaři do lesa nemohli, tak to fakt nevím.“

Stávající lesní zákon je na straně slušných návštěvníků lesa. „Zaručuje jim zcela volný pohyb. Výjimkou jsou různé oplocenky, školky, obory, chráněná území a podobně,“ potvrzuje mluvčí ministerstva zemědělství Ondřej Veselý. „Novelu lesního zákona prozatím nikdo nechystá. To ale neznamená, že neexistují zájmová sdružení, která o změnu usilují. Příkladem budiž Slovensko, kde byl novelou upraven pohyb cykloturistů v Tatrách.“

Člen zemědělského výboru sněmovny Petr Zgarba připustil, že lobbistická uskupení, která budou o omezení vstupu lidí do lesů usilovat, jsou. „Mezi ty kultivované a racionální patří například Sdružení obecních a soukromých vlastníků lesů, k nekultivovaným řadím extremistická hnutí ochránců přírody.“

Šedesát procent lesů patří u nás státu. „Někteří hejtmani ale usilují o to, aby byly lesy převedeny na kraje. Pokud by k tomu došlo, tlak na novelizaci lesního zákona by jistě přišel. A ostatní vlastníci lesů by se přidali,“ dodal Zgarba.

Mykologovi se nápad nelíbí

Havlíčkobrdoský mykolog Jiří Pejchal vznesl v souvislosti s možným omezením pohybu lidí po lesích pochybnost. „Kdo a jak by plnění případného nařízení tohoto druhu kontroloval?“ ptá se mykolog. „Policie má dost svých starostí a příslušníci lesní stráže také nemohou být všude. Rozumím tomu, že vzácné druhy hub je nutné chránit. A to i před samotnými houbaři. Na Vysočině ale takové lokality zatím nemáme. Nejbližší jsou u Chýnova na Táborsku. Nevím, ale nápad omezit pohyb lidí v lese se mi nezdá dobrý.“

Vlastníci lesů by ale výše uvedený jihotyrolský model rozhodně přivítali. „Rozdíl mezi lesy ve vlastnictví státu a lesy v soukromých rukách Češi ještě stále výrazněji nevnímají. Stále jsou přesvědčeni, že lesy patří všem,“ konstatuje ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav Jiří Svoboda. „Samozřejmě to neplatí obecně, ale většinou jsou lidé v lesích neuvěřitelně hluční. Na cestách po nich zůstávají odpadky. Kvůli houbám často lezou přes oplocenky a ničí je. Cyklisté mnohdy nejezdí po lesních cestách, ale přímo v lese. Výjimkou nejsou ani pejskaři, kteří v lesích nechávají volně pobíhat psy. Je toho hodně, co mohou vlastníci lesů návštěvníkům vytýkat. A nejen oni, ale i myslivci. Zvěř je v našich lesích systematicky rušena, je stresována, a to se pak podepisuje na jejím zdravotním stavu.“

Omezení pohybu lidí po lese by jednoznačně přivítal i správce vlastníka lesů u Žďírce nad Doubravou Karel Gregor. „Jsem pro! Všemi deseti. Mám s lidmi jen ty nejhorší zkušenosti. Zejména pak s řidiči čtyřkolek. Ale to už je zase jiný příběh.“

Jaromír Kulhánek