V Moravském zemském archivu našel přes 330 let starý matriční záznam o skonu Klusákové – za jménem a příjmením zemřelé bylo pro změnu napsáno „z Bačzkowa”.

Zápis je ve staročeštině a stojí za přečtení pro poznání tehdejšího jazyka a stylu, především dobového psaní akcentů a spřežek: „Pán Buh Wseemohauczy od Žiwych Kmrtwym powolatj Račzil Urozenau Panj Zuzannu Klusakowau Z Bačzkowa, gsaucze Swatostmi wssemi dobrze Zaopatrzena gegižto Tělo przi Kostele farnim Odpocžiwa, Očzekawaje Radostneho a Weseleho ZMrtwych w stanj. Amen.“ Co však platilo - Klusáková z Bloenstein, nebo z Bačkova? Šlo o jednu a tutéž ženu?

„Na francouzské internetové stránce erbů jsem našel znak hodně podobný erbu paní Zuzany a na německém genealogickém serveru jméno Maria-Susanna von Bloenstein s nepřesným datem narození 1640, správně 1644, ale přesným datem úmrtí 1676,” říká Deníku Klusáček a dodává: „Znalost jména otce a matky zemřelé mně umožnila dospět k závěru, že zesnulá byla příslušnicí rakouského rodu Bloensteinů a provdala se za Jana Maxmiliána Klusáka z Kostelce, vlastníka statku Bačkov.”

Jak její manžel k zámečku v Bačkově přišel? Dvůr v roce 1429 získal Mikuláš Trčka z Lípy. Slavný rod, zapsaný zlatým písmem do dějin Světlé nad Sázavou, Lipnice a okolí, vyhynul v roce 1634 po meči vraždou Valdštejnova podmaršála Adama Erdmana Trčky.

Jako detektiv

Majetek byl zkonfiskován a Bačkov připadl staročeskému vladyckému rodu z Kostelce, v jednu chvíli konkrétně radovi komorního soudu Janu Maxmiliánovi Klusákovi. Právě proto se jeho manželka přestala psát „z Bloenstein” a začala užívat přívlastek „z Bačkova”.

Jiří Klusáček podrobné výsledky svého pátrání zveřejnil v letošním třetím vydání čtvrtletníku Polensko. Jako genealogický detektiv rozšifroval záhadný rozpor mezi náhrobním kamenem a matričním zápisem. A také zjistil, že potomci brzy zemřelé ženy dosud žijí. Jsou to Dobrzenští z Dobrzenic, současní vlastníci zámku v Chotěboři.

Ivo Havlík