VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nemocniční spisovna je přeplněná dokumentací

Havlíčkův Brod - Objemné složky zdravotnické dokumentace zůstávají na odděleních po hospitalizovaných pacientech. Zatímco nemocní jsou už dávno doma, nemocnice musí o jejich dokumentaci náležitě pečovat až několik desítek let. Počet papírových složek i v době počítačů stále narůstá, protože podle ministerstva zdravotnictví počítačový záznam nemá dosud takovou váhu jako dokument v papírové podobě.

13.11.2008
SDÍLEJ:

To je nejdůležitější pro práci se zdravotnickou dokumentací pacientů havlíčkobrodské nemocnice. Postup se řídí platnou vyhláškou ministerstva zdravotnictví. Proto do nemocniční spisovny mají přístup jen vybraní zaměstnanci.Foto: DENÍK/Štěpánka Saadouni

„Snad desítky tisíc složek zdravotnické dokumentace máme v našich dvou hlavních spisovnách,“ konstatuje technický náměstek havlíčkobrodské nemocnice Josef Tvrdý. V těchto dvou velkých prostorách je totiž soustředěna většina zdravotnické dokumentace z různých nemocničních oddělení.

„Havlíčkobrodská nemocnice spravuje obě spisovny podle provozního řádu schváleného po konzultaci s okresním archivem v Havlíčkově Brodě,“ upřesňuje náměstek Tvrdý.

Než se dostane do spisoven, je celých pět let zdravotnická dokumentace pacientů tohoto zdravotnického zařízení uložena v malých spisovnách jednotlivých oddělení nemocnice.

Podle náměstka Tvrdého není péče o zdravotnickou dokumentaci pacientů tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát, už proto, že její objem neustále narůstá.

Nakládání se zdravotnickou dokumentací podléhá přísným předpisům v souladu s platnou vyhláškou ministerstva zdravotnictví.

Záznamy jsou přísně tajné

Každé nemocniční oddělení má přesně určené konkrétní zaměstnance, kteří smějí se zdravotnickou dokumentací pracovat. „Informace v nich uložené podléhají přísnému utajení. Nezdravotničtí pracovníci, jako jsem například já, personalista nebo sekretářka, nemají k této dokumentaci přístup vůbec,“ zdůrazňuje náměstek. Podle jeho slov klade provoz nemocničních spisoven velké nároky na nemocniční personál už proto, že v některých případech je třeba do spisoven zajít, strávit tam poměrně dlouhou dobu a hledat, jakou dokumentaci je zrovna potřeba.

Nepoměrně jednodušší by bylo vést veškerou dokumentaci elektronicky, jenže podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví takto vedená dokumentace nemá takovou váhu, jako dokumentace v papírové podobě. Přesto je obě souběžně vést musí. Havlíčkobrodská nemocnice má již třináct let dobrý elektronický informační systém.

„V tomto elektrosystému máme uloženy od loňského roku například veškeré rentgenové snímky, i když starý soubor rentgenových snímků jsme samozřejmě zachovali, nicméně fyzické vedení zdravotnické dokumentace zůstává prvotní před elektronikou,“ zdůrazňuje náměstek Nemocnice Havlíčkův Brod Josef Tvrdý.

Pacienti rádi pátrají po svých genech

Jednou za rok v březnu provádí brodská nemocnice skartaci vyřazené a nepotřebné zdravotnické dokumentace. „To znamená podat žádost na Okresní archiv, jestli nemají zájem uložit část vyřazované dokumentace u sebe a pak postupujeme dle skartačního řádu,“ vysvětluje náměstek Josef Tvrdý.

Skartační řízení zahrnuje vyřazování zdravotnické dokumentace. Provádí se komplexně za celou nemocnici. Bez tohoto skartačního řízení nelze dokumentaci zničit. Předmětem řízení je veškerá zdravotnická dokumentace, u které uplynula skartační lhůta.

Členy skartační komise, které jmenuje a odvolává provozovatel zdravotnického zařízení, nebo jím určený vedoucí zaměstnanec, jsou zdravotničtí pracovníci. „Veškerou zdravotnickou dokumentaci určenou ke skartaci předáváme specializované firmě z Kolína. Máme s ní podepsanou smlouvu, firma zase má oprávnění nakládat se zdravotnickou dokumentací a ručí za to, že se dokumentace nedostane do nepovolaných rukou a bude zničena beze zbytku,“ upřesňuje informace náměstek.

Například zdravotnickou dokumentaci onkologického oddělení havlíčkobrodské nemocnice s právem mít k ní přístup, má na starost vrchní sestra Martina Opatová.

Jak zdůrazňuje, tato zdravotnická dokumentace uložená ve spisovnách není „mrtvá“, naopak pacienti nebo jejich příbuzní jeví stále častěji zájem do ní z různých důvodů nahlížet.

„Například jsou to lidé, kteří chtějí znát, jakými závažnými chorobami trpěli jejich rodiče. Aby věděli, jakou genetickou výbavu si odnášejí do života a mohli si třeba zajít na příslušná preventivní vyšetření,“ říká vrchní sestra Opatová.

Zájemci o informace ze zdravotnické dokumentace svých rodičů nebo i své vlastní ale musí podle Opatové do nemocnice přijít osobně a vyplnit příslušnou žádost.

Autor: Štěpánka Saadouni

13.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Petr Weiss
5

Sexuolog Weiss půjde k soudu v říjnu. Hrozí mu trest až šest let vězení

Ilustrační foto.

Vyděrač, který obtěžoval ženu ze Světlé, skončil za mřížemi

Pálenice se teprve rozjíždí, slabší začátek zavinily třešně

Vysočina – Padesát. Tolik pěstitelských pálenic funguje na Vysočině podle statistiky Celního úřadu pro Kraj Vysočina. Většina z nich však sezonu teprve startuje. Může za to nedostatek třešní. Palírník Roman Koudela z Polné na Jihlavsku začne až v září.

Středeční nehoda na D1: Mladý řidič se nevěnoval řízení, a to ho stálo život

Vysočina - Dvacetiletý řidič se plně nevěnoval řízení, nezareagoval na vzniklou situaci, a to pro něj nakonec bylo osudné. Tragická nehoda se stala ve středu kolem půl páté odpoledne na 93,5 kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu. Ke středu dodávky a nákladního auta došlo v místě, kde se jen pár minut před tím odehrála jiná dopravní nehoda.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Śtáflova paleta v Havlíčkově Brodě má už číslo 26

Havlíčkův Brod – Akce s nejdelší tradicí. Každé léto se v Havlíčkově Brodě koná Štáflova paleta, týdenní setkání mladých výtvarníků. První ročník se uskutečnil už v roce 1991. Tenkrát sehnali hlavní organizátoři Štěpán Podešť a Tomáš Holenda jen pár zájemců, mezi nimiž nechyběl výtvarník Pavel Fiala nebo Daniel Koráb, dnes učitel gymnázia Havlíčkův Brod. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení