VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Žil rod Klusáčků na Vysočině už od doby ledové?

Přibyslav - O husarský kousek se pokouší Jiří Klusáček z Prahy, jehož rod sahá možná až do poloviny 15. století na Vysočinu. Pomocí testů DNA chce potvrdit příbuznost všech českých Klusáčků, případně - pokud to půjde - ještě zjistit, zda jejich hodně vzdálení předkové přišli do kraje před 30 000 lety ze západní Evropy, nebo patří k původní populaci.

24.11.2008 1
SDÍLEJ:

Na hřbitovech u Přibyslavi stojí náhrobní kameny s vytesaným příjmením Klusáček. V roce 1653 však v celých Čechách a na Moravě žili jen dva muži tohoto příjmení. Foto: Ivo Havlík

Takové výzkumy umožňuje genetika a matematika. Zanícený genealog (jinak je povoláním ekonom) již vypátral, že všichni muži příjmení Klusáček pocházejí z generace dvou rolníků z českomoravského pomezí, Jakuba a Františka Klusáčkových.

Ti v roce 1653 žili jako jediní nositelé tohoto příjmení v Čechách a na Moravě, Jakub v Hrbově a František v Přibyslavi.

Badatel svá tvrzení dokládá středověkým soupisem daňových poplatníků, tzv. berní rolí. Ještě starší je záznam o Janu Klusáčkovi ze Zhoře, který byl ve službách Kostků z Postupic, první informace o něm se váže až k roku 1464 v souvislosti se soudní pří o vyplacení věna jeho nevlastní matce.

„V jak daleké historii můj předek žil, lze do určité míry vypočítat. Zda však náš konkrétní prapředek žil na území současného Česka již od konce doby ledové, nebo sem migroval později, zatím určit nelze. Není však vyloučeno ani to, že naše populace je do určité míry původní, i když procentuálně nejvíce shodných genetických znaků máme se španělskými a francouzskými Basky,” soudí Klusáček.

Když poznal neuvěřitelné možnosti vědy, napadlo ho ještě jinak ověřit vzájemnou příbuznost Klusáčků, tentokrát už nejen zápisy z matrik a pozemkových knih.

Jako na zavolanou se právě zrodil vědecký úkol Genetika a příjmení. „Je to společný projekt řady předních vědeckých institucí, včetně pracovišť Akademie věd ČR. Účastní se ho čeští muži s méně zastoupenými příjmeními,” vysvětluje Vlastimil Stenzl z Kriminalistického ústavu v Praze.

A právě méně zastoupeným příjmením v českých zemích jsou Klusáčkovi.

Každý z nich - pokud bude ochoten se výzkumu zúčastnit - díky zjištěnému chromozomu, obdrží svoji osobní genetickou identifikaci, řečeno názvoslovím vědy - haplotyp.

„Pravda, bráno matričními záznamy, by u nás všech, kteří neseme příjmení Klusáček, měl být naprosto shodný. Ale tak tomu zřejmě nebude, někteří z nás ho budou mít rozdílný. To potom bude celkem jistě prokazovat, že někdy v minulosti byl pravým otcem kdosi jiný, než je uveden v už zažloutlém oddacím listě nebo zapsán ve stoletých matričních či berních knihách; syn byl třeba levoboček a manžel na to nikdy nepřišel, nebo se mohlo stát, že u nemanželských dětí převzal potomek jméno po matce. Ale i to je život a zajímavá informace,” usmívá se iniciátor výzkumu Jiří Klusáček.

Nejznámějším mužem rodu je Karel Ludvík Klusáček (1865 - 1929). Rodák z Polné a absolvent osmiletého gymnázia v Německém Brodě vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, stal se významným českým malířem. V hlavním městě v roce 1908 koupil historický dům U Vejvodů a zachránil ho před demolicí. Jako jednatel výtvarného spolku Mánes zachránil kartony Mikuláše Alše s cyklem Má Vlast.

Všichni Klusáčkovi v Česku mají své kořeny na Vysočině, v Přibyslavi a vesničce Hrbov. Míru jejich příbuznosti však mohou potvrdit pouze testy DNA, genetická zjištění a výpočty. Matematické stránky věci se ujal Ludvík Urban z matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Pokud se výzkum podaří, bude mužská populace Klusáčků vědět úplně přesně, kdo ke komu a od kterého kolena patří.

Ivo Havlík

24.11.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Malý leguán.
2

V jihlavské zoologické zahradě odchovali leguána

Ilustrační foto

Studenti se budou trénovat v první pomoci

Výpadky proudu poškodily kabelovou televizi

Přibyslav - V polovině července došlo v Přibyslavi vlivem nečekaných opakovaných výpadků elektrické energie k poškození zařízení, které zabezpečuje vysílání programů kabelové televize, ale následky řeší provozovatel, město Přibyslav, dodnes.

Hradozámecká noc otevře i kostel faráře Toufara

Havlíčkobrodsko – Hradozámecké noci již tento víkend zpřístupní milovníkům historie známé památky v netradičním čase a netradičním způsobem. Noční prohlídky na Havlíčkobrodsku nabídne zámek ve Světlé nad Sázavou a mimořádně bude otevřen i kostel svatého Víta v zatopené obci Zahrádka, kde v minulosti působil farář Toufar.

Povodeň před patnácti lety byla blesková

Havlíčkobrodsko – Voda zaplavila nově zrekonstruované fotbalové hřiště ve Světlé, poničila lávky v Březince a Mrzkovicích.

Návštěvníky brodského klubu OKO čeká mnoho změn, vzniká nová kavárna

Havlíčkův Brod - Oblíbený brodský klub Oko prochází velkými změnami. Už na konci června byla dokončena potřebná renovace fasády a nyní se pracuje na přestavbě části prostor, kde má vzniknout kavárna.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení