Aleně Chadalíkové z havlíčkobrodské organizace Českého červeného kříže hlavně vadí, že pražské ústředí ČČK požaduje po základních organizacích, aby platily každoročně zvláštní členské známky, i když s tím vedení některých spolků nesouhlasí. „Ty peníze ale přitom nezůstávají u nás pro potřeby spolku, nýbrž musíme je posílat do Prahy, upřímně řečeno, nevím proč,“ podivila se Chadalíková.

Jedná se prý sice jen o několik stovek korun, ale v současné finanční situaci to je pro spolek další možný zdroj peněz. Havlíčkobrodský oblastní spolek Českého červeného kříže se totiž nachází v nelehké situaci. „Šetříme, kde se dá, ale pořád to nestačí. Příští rok můžeme plánovat jen těžko, protože nevíme, na co dostaneme peníze z ústředí ,“ posteskla si ředitelka oblastního spolku Jana Žežulková.

K pravidelným aktivitám spolku patří například ocenění dobrovolných dárců krve, na další dobročinné akce si už musí spolek vydělat sám. „Bohužel v regionu, který je chudý, není dostatek podnikatelů, kteří by byli ochotni na naši spolkovou činnost přispívat. Každoročně organizujeme ples Českého červeného kříže jako poděkování dobrovolným dárcům krve, ale všechno si musíme zajistit sami. Shánění peněz se občas podobá nedůstojnému žebrání,“ uvedla Žežulková jeden z příkladů. Spolek navíc nemá ani žádný vlastní majetek, z něhož by mohl těžit.

Řady spolku řídnou

V takovém případě se může spolek obracet především na svoje členy, kteří většinu aktivit spolku zvládnou ve volném čase a bez nároků na odměnu. Ale počet členů Českého červeného kříže se na Havlíčkobrodsku neustále snižuje. „Zatím co v minulosti bylo v řadách několik stovek členů, dnes se dobrovolníci počítají na desítky. Mnoho základních organizací hlavně na vesnicích ukončilo činnost,“ vysvětlila Žežulková. Zakládající členové spolku pomalu stárnou a na svoje místa hledají nástupce jen těžko.

Spolek proto musel škrtnout různé aktivity, jež v minulosti podnikal. Ty by však paradoxně mohly učinit jeho práci atraktivnější. „Například jsme museli z našeho programu vyřadit společenské akce pro starší členy spolku. Český červený kříž na ně nemá peníze, proto by si zájemci museli sami veškeré aktivity hradit. V takovém případě pak organizace těchto akcí ztrácí smysl,“ podotkla Chadalíková.