VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zvěři teď ubližují lidé více než mráz

Věž - Nejsou to paradoxně trvající silné mrazy ani napadaný sníh, ale lidé, kteří v současné době nejvíce škodí lesní zvěři a ptactvu. Takový je poznatek mnoha myslivců nejen z havlíčkobrodského okresu. Své o tom ví i předseda Mysliveckého sdružení ve Věži Bohumil Šlosar.

8.1.2009 1
SDÍLEJ:

Jaroslav Zítko (vlevo) a Bohumil Šlosar z Věže patří k cechu sv. Huberta už dlouhá léta.Foto: DENÍK/Jaromír Kulhánek

„Pokud je zvěř v klidu, s mrazem se snáze vyrovná. Ani sněhu není prozatím tolik, aby se nedostala k potravě,“ vysvětlil Šlosar. „Z našeho pohledu je pro zvěř vysoce stresujícím faktorem přítomnost lidí v lesních porostech. V tomto období zejména lyžařů, kteří vyrážejí ve velkých počtech na túry, často i v doprovodu svých čtyřnohých miláčků,“ poukázal.

Zvěř, a především pak ta srnčí, před lidmi, popřípadě před volně puštěnými psy zběsile prchá a může se stát, že po úprku, který ji vysílí, snadněji podlehne zápalu plic. „Naši členové coby myslivecká stráž samozřejmě lyžaře a pejskaře na tuto skutečnost upozorňují, ale není možné, aby zasahovali všude, vždyť naše honitba má výměru téměř devět set hektarů. Navíc je dnes s některými lidmi, kteří se po lesích pohybují, opravdu těžká řeč,“ připustil Šlosar.

V této souvislosti připomněl i permanentní bolest všech mysliveckých sdružení nejen na Havlíčkobrodsku. A to všudypřítomné čtyřkolkáře. Ti se často objevují i v honitbě věžského mysliveckého sdružení. „Škoda mluvit, nikoho tak bezohledného jsem ještě nepotkal. Rajtují u nás i teď, třeba v okolí mufloní obory Veselsko, ale nejen tam,“ poznamenal.

Ke krmelcům chodí dvakrát týdně

Dvanáct myslivců z Věže má v současné době na starosti patnáct krmelců. Seno suší v letních měsících sami. Zbývající krmivo, to znamená obilí, kukuřici, sůl nebo brambory, kupují.

„Srnčí zvěř seno prozatím ještě nebere. Sněhu není tolik, potravu si obstará jinde. Ke krmelcům a krmítkům se proto stahují zajíci, koroptve a bažanti. Divočáky přikrmujeme obilím a kukuřičnou siláží,“ vyjmenoval Šlosar a dodal, že jednotlivá krmeliště, která mají rozdělená, myslivci navštěvují minimálně dvakrát týdně.

Jako kuriozitu uvedl bažantího kohouta, který ke krmítku umístěnému v jednom z remízků nedaleko Věže, přiběhne vždycky, když uvidí myslivcovu zelenou felicii. „Naučil se to. Prostě ví, že mu neublížím a že mu vždycky přivezu něco k zobání.“

Likvidační meliorace

V souvislosti s ptactvem a drobnou zvěří Šlosar podotkl, jaké škody v okolí Věže napáchaly komunistické meliorace. Zničily nejen meandrující vodní toky, ale také četné remízky, mokřady a stromořadí. Jinými slovy místa, kde bažanti, koroptve a zajíci mívali přirozené zázemí a úkryty. Před dravci, ale i před lidmi. Proto se myslivci z Věže hojně věnují výsadbě mladých stromů. A to nejen jehličnanů.

Příkladem za všechny budiž lokalita Na Kobyle u dubu, kde v současné době vyrůstá více než dvě stě padesát smrčků, nebo jeřábová a kaštanová alej u silnice z Věže směrem na Mozerov.

„Červenou jeřabinu a kaštany vysazujeme ze zcela pragmatických důvodů,“ konstatoval Šlosar. „Plody těchto listnáčů totiž poskytují potravu nejen ptactvu, ale i zvěři. Například kaštany mají prokazatelný léčivý účinek.“

Nekonečný příběh

Jaroslav Zítko se každoročně v zimě stará o několik bažantích párů, které myslivecké sdružení na podzim zakoupí a na jaře vypouští do volné přírody. „Je to takový nekonečný příběh,“ posteskl si Zítko. „Bažanti chovaní v zajetí nemají přirozené instinkty. Neskryjí se například před predátory a stanou se velmi brzy, myslím, že to netrvá ani měsíc, jejich kořistí. Leč permanentně se pokoušíme o jejich návrat do naší přírody,“ prohlásil.

Věžští myslivci Bohumil Šlosar a Jaroslav Zítko teď ale nemyslí jen na zvěř. Připravují totiž, společně s dalšími členy sdružení, tradiční myslivecký bál.
„Hlavní cenou v tombole je divočák,“ usmál se Šlosar. Jaroslav Zítko pro změnu zase chystá vyřezávané podložky pro trofeje. „Začal jsem se tomu věnovat před třemi lety,“ prozradil a pochlubil se velice slušnou řezbářskou prací. „Teď pracuji na několika podložkách určených pro dlouhé lebky,“ uzavřel.

Autor: Jaromír Kulhánek

8.1.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Michaela Horáková začala budovat své sny, oprostila se od stereotypní společnosti a založila vlastní architektonické studio. K tomu přišla tento rok s vlastní módní značkou Mishe.
25

Tvrdohlavě kráčím proti proudu

Areál letního parketu v Dobrohostově u Lípy obsadily regionální i přespolní kapely. Uskutečnil se zde 22. ročník festivalu Stock Dobrohostov. Na snímku jihlavská kapela KARAKUM.

Dobrohostov opět naservíroval porci dobré muziky

OBRAZEM: Úroda na Sádku je nejlepší za pět let. Suchu navzdory

Vysočina /ROZHOVOR/ – V nejzápadnější a nejvýše položené viniční trati Znojemské podoblasti právě dozrávají hrozny. Pro vinaře Lubomíra Lampíře z Vinařství Sádek u Kojetic a jeho spolupracovníky tím začíná jedno z nejnáročnějších období. Hrozny ze Sádku i z ciziny se začnou měnit v burčák a následně i ve víno. Vedla k tomu náročná sezona, která nejspíš přinese výjimečnou úrodu.

OBRAZEM: Krucemburk láká na výstavu květin

Krucemburk - Po dvou letech opět rozkvetly reprezentační prostory Úřadu městyse Krucemburk. Spolek zahrádkářů zde po celý víkend 19. a 20. srpna pořádá tradiční výstavu květin. Výstava je milovníkům kvetoucí krásy zpřístupněna vždy v době od 9 do 17 hodin.

Zloděj si do firmy došel pro nářadí

Světlá nad Sázavou – Případ krádeže nářadí k pracovnímu stroji prošetřují policisté z obvodního oddělení ve Světlé nad Sázavou. Ke krádeži došlo někdy v době mezi 7. a 15. srpnem v obci Příseka.

AKTUALIZOVÁNO

Bouřka a silný vítr vyvracely stromy a komplikovaly dopravu

Havlíčkobrodsko - Bouřka doprovázená silným větrem, která v noci zasáhla region, vyvrátila desítky stromů. Spadlý strom zastavil dopravu u Chřenovic na Havlíčkobrodsku a způsobil dopravní nehodu mezi Věží a Rozkoší. Nejvíce bouřka zaměstnala hasiče na Pelhřimovsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení