VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lada Cetlová: Akreditace je nekonečný příběh

Havlíčkův Brod - Současný systém akreditace nemocnic je nastavený pro všechny pacienty stejně, protože všichni by měli mít dostupnou kvalitní péči bez rozdílu, říká náměstkyně kvality péče havlíčkobrodské nemocnice.

13.4.2009
SDÍLEJ:

Lada Cetlová, náměstkyně kvality péče havlíčkobrodské nemocnice. Hlavně na jejích bedrech spočíval úkol dovést nemocnici k úspěšnému akreditačnímu řízení. Ale podle jejího názoru se sebelepší manažer neobejde bez podpory svých kolegů a spolupracovníků. Foto: DENÍK/Štěpánka Saadouni

Náměstkyni Ladu Cetlovou Deník požádal o rozhovor na téma, co je to vlastně akreditace nemocnic a k čemu ji zdravotnická zařízení vůbec potřebují.

Váš titul zní doktorka filozofie. Jak to souvisí s nemocniční péčí?
Jako náměstkyně kvality péče havlíčkobrodské nemocnice pracuji již skoro rok. Mojí původní profesí byla zdravotní sestra na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, kde jsem pracovala asi tři a půl roku, než mě oslovil ředitel Střední zdravotnické školy v Havlíčkově Brodě, který mi nabídl stát se učitelkou odborných předmětů oboru ošetřovatelství.

Jak se z pedagoga stane manažer?
Kraj Vysočina coby zřizovatel doporučil všem svým pěti nemocnicím, aby zažádaly o akreditaci u Spojené akreditační komise ČR (SAK), a získaly tak osvědčení kvality péče. Když nový ředitel havlíčkobrodské nemocnice vyhlásil konkurz na pracovní místo manažera kvality nemocniční péče, vycítila jsem toto jako svoji velkou příležitost a také možnost změny.

To zřejmě chtělo velkou odvahu.
Máte pravdu, že jsem v minulé práci pracovala dlouhou dobu. V poslední době jsem cítila, že nechci ustrnout na stejném místě. Studovala jsem, ráda se učila, poznávala nové věci, a tak tato změna byla přímo vítaná.

Slovo akreditace dnes citují odborníci i laici, ale málokdo dokáže úplně přesně vysvětlit, co znamená.
Odborně řečeno, jde o standardizaci, sledování a vyhodnocování procesů poskytované zdravotní péče, standardizaci podpůrných a řídicích procesů, systematické zvyšování odborné úrovně péče. V praxi to znamená především vytvoření uceleného systému vnitřních norem, kterými sledujeme, kontrolujeme a pravidelně vyhodnocujeme rizika při poskytování péče a snažíme se těmto účinně předcházet. Je to nikdy nekončící proces, kdy se nemocnice stále snaží zvyšovat dosaženou úroveň při poskytování péče pacientům.

Můžete prozradit, čím jste komisi při výběrovém řízení zaujala natolik, že vybrali právě vás?
Na tuto otázku by vám nejlépe odpověděla výběrová komise. Pokud mám přesto odpovědět, tak musím zmínit, že jsem se kdysi zúčastnila semináře pořádaného doktorem Davidem Marxem, který se zabýval právě kvalitou nemocniční péče. Mě to téma velmi zaujalo, protože jsem se jím zabývala už v rámci výuky studentů střední zdravotnické školy. Proto jsem při konkurzu přesně věděla, oč jde a co všechno bude moje práce obnášet. A navíc znám nemocniční život, ať už z pozice zdravotní sestry, nebo z pozice vedoucí odborné praxe na škole.

Co přesně je úkolem náměstka kvality péče? Určitě to není jen práce na tolikrát citované akreditaci.
Hlavním úkolem manažera kvality péče opravdu není jen přivést zdravotnické zařízení úspěšně k akreditaci, ale kvalitu péče o pacienta ve všech směrech zvyšovat. Patří sem například audity zdravotnické dokumentace, které jsme v naší nemocnici zavedli, audity léků a prevence nozokominálních nákaz. Ale i úspěch v celostátní soutěži Bezpečná nemocnice, kterou v loňském roce vyhlásil kraj Vysočina společně se Spojenou akreditační komisí ČR. Zde jsme získali za projekt Implementace stranového protokolu do praxe 3. místo. Za důležitý považuji i projekt nazvaný „Focus Group“ neboli neformální rozhovory s pacienty. Jednou za půl roku či jednou do roka pozveme několik desítek pacientů, kteří byli v naší nemocnici hospitalizováni, na malou návštěvu, kde se mohou svěřit, jak byli spokojeni s kvalitou nemocniční péče, a uvést případné připomínky.

Chodí pacienti na tato vaše setkání?
V této oblasti nemáme žádný problém.Pacienti mají zájem o setkání s vedením nemocnice a diskutují s námi, jak byli s hospitalizací v našem zařízení spokojeni. V současné době jsme tuto možnost navíc rozšířili o dotazníky na webových stránkách nemocnice. Speciální schránky, kam mohou pacienti napsat a vhodit své připomínky, jsou i v hlavní budově nemocnice.

Čeho se připomínky týkají nejčastěji?
Častým tématem bývá nemocniční strava. Jakmile tyto připomínky zjistíme, snažíme se během dalších tří až čtyř dnů získat informace od nejširšího spektra hospitalizovaných pacientů a zjednat nápravu, případně zavést taková opatření, aby pacienti byli podrobně informováni, jakou nemocí trpí a proč se mají určitých potravin vyvarovat. Některé jejich připomínky vyplývají spíš ze skutečnosti, že neznají podrobnosti o své nemoci a dietě, kterou by měli dodržovat. Například v každém nemocničním pokoji najde pacient složku s informacemi, jaké typy diet existují a co obnášejí. Že například dieta číslo 10 vylučuje z potravy sůl. V souvislosti se stravováním pak pacientům nabízíme další služby, například spolupráci s nutričním terapeutem. Pamatujeme ale i na duševní pohodu nemocných. Věřící pacienti mají možnost pravidelné návštěvy bohoslužeb, nejen v nemocniční kapli, ale dokonce i ve zvlášť vyhrazených prostorách nemocnice, pokud jsou špatně pohybliví a nemohou kapli navštívit.

Máte v havlíčkobrodské nemocnici nějaký takový projekt, který považujete – obrazně řečeno – za svoje dítě?
Projektů je více. Na prvním místě je to samozřejmě akreditace, ale hned po ní projekt canisterapie, která probíhá od září loňského roku v oddělení dlouhodobě nemocných. Dlouhodobě nemocní pacienti projekt přijímají s nadšením.

Jaký by měl podle vašich zkušeností být ideální manažer kvality nemocniční péče?
Především ho musí bavit jeho práce, nesmí se bát řešit i nepopulární věci, a hlavně se nebát zavádět novinky. Ale především musí mít podporu vedení nemocnice a být dobrým týmovým hráčem.

V jakém směru?
Ani sebelepší manažer nedokáže nic bez podpory svých kolegů a spolupracovníků. Měla jsem a mám štěstí na skvělý tým, vedený ředitelem nemocnice Vítem Kaňkovským, a samozřejmě jsou tu také všichni zaměstnanci nemocnice, od lékařů přes střední, technický a pomocný zdravotnický personál, bez kterých by to nešlo. Také bych chtěla vyzdvihnout, že musí být člověkem, umět pochválit, motivovat, poděkovat, vést.

Do oblasti kvality nemocniční péče patří především péče vysoce odborná, léčebná. Zajímalo by mě, jak se vám daří prosadit vaše cíle například mezi lékaři.
Já měla veliké štěstí, že při komunikaci s lékaři byl mým neocenitelným spolupracovníkem Jaromír Havel, manažer kvality a primář centrálních operačních sálů.

Jak dlouho havlíčkobrodská nemocnice na akreditaci pracovala?
První kroky se objevily za bývalého vedení nemocnice v roce 2006. Vedení začalo seznamovat zaměstnance s tím, co je akreditace. Samotná příprava na akreditační řízení začala na jaře roku 2007, kdy také vznikl patnáctičlenný tým, zaměřený na kvalitu nemocniční péče, složený ze zástupců vedení, lékařů a středního zdravotnického personálu. V roce 2007 se také uskutečnilo před– akreditační šetření za přítomnosti tří odborníků ze SAK ČR, kteří nám sdělili svoje připomínky. Na jaře 2008 tento tým přijel znovu, aby nám řekl, co je ještě potřeba doladit. Chovali se profesionálně. Představili nám, co všechno je možné v rámci práce na akreditaci nemocnice uskutečnit, a na nás záleželo, jak to dokážeme zakomponovat do našich podmínek. Na samotný závěr akreditace pak přijel tým úplně jiný.

To pro vás muselo znamenat velké duševní vypětí.
Patřím k lidem, kteří mají rádi, když mohou vidět, že práce, kterou dělají, má smysl a na jejím konci jsou výsledky. Pak mi nečiní potíže ani vstávat a usínat v poněkud neobvyklých hodinách. V den D - v září roku 2008, kdy jsme akreditační osvědčení dostali, jsem měla skvělý pocit a v duchu i nahlas děkovala všem zaměstnancům nemocnice, bez kterých by to tak dobře nedopadlo.

Při přípravě na akreditační řízení jste poznávala nemocnici skutečně do hloubky i se všemi jejími problémy. Jaký je podle vás hlavní problém českého zdravotnictví?
Důležitý je především lidský faktor a dále mnohokrát opakovaná fráze, peníze. Ovšem to je jenom čistě můj subjektivní názor.

Tak si zkuste představit, že jste dostala od ministerstva zdravotnictví darem 10 milionů. Nač byste je použila?
V první řadě bych investovala do kontinuálního vzdělávání lékařů, sester a ostatního nelékařského personálu. Dále do nákupu moderních nemocničních přístrojů a zdravotnické techniky. Pokud by něco zbylo, investovala bych do nákupu nových nemocničních lůžek pro pacienty, kteří jsou hospitalizováni dlouhodobě. Ti už potřebují určité pohodlí, například v podobě speciálních polohovacích postelí.

Získat tyto peníze mohly nemocnice aspoň částečně z regulačních poplatků, které zavedl bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, ale řada politiků se je snaží odbourat. Jak jste na tom vy, jste pro poplatky, nebo proti nim?
Říkám si, že pokud mohu investovat do věcí, které nejsou tak úplně nezbytné, třicet korun v peněžence najdu vždycky. Samozřejmě jiná situace je u určitých sociálních skupin pacientů, pro které cesta s receptem do lékárny může znamenat nemalou finanční zátěž, ale v takovém případě je na místě diferenciace.

Porovnávala jste někdy v poslední době svoji práci pedagoga střední zdravotní školy a manažera a hledala, co jste získala a o co přišla?
Porovnávala bych nesrovnatelné. Jde o dvě zcela odlišné věci, už co do délky pracovní doby. Práce pedagoga mi ale možná byla dobrou přípravou na práci manažera. Umožnila mi být v neustálém kontaktu s mladými lidmi, kteří jsou zvídaví, ptají se a nespokojí se s povrchní informací. Já navíc vyučovala ročníky, kde seděli v lavicích dospělí jedinci, kteří už o zdravotnictví něco vědí. To vás neustále nutí zvyšovat svoje znalosti. Tedy práce pedagoga mě naučila na sobě intenzivně pracovat, abych se v budoucnu mohla stát manažerem. Ale se studenty jsem se tak úplně nerozloučila. Díky pochopení našeho ředitele Víta Kaňkovského externě přednáším na vysoké škole v Jihlavě na katedře ošetřovatelství. Dokončila jsem nedávno disertační práci, svoje zkušenosti předávám na konferencích, přednáškách či školeních.

Upřímně, jak dlouhá je pracovní doba nemocničního manažera?
Oficiálně je osmihodinová, jako každá jiná, ve skutečnosti se ale s nějakými časovými intervaly u této práce moc počítat nedá.

Nemocnicím se ale akreditační osvědčení uděluje jen na určitou dobu. Po jejím skončení pro vás pracovní maraton začne znovu. Lze ještě kvalitu péče za současných podmínek posunout někam výš?
Samozřejmě že ano. Proces kvality je nekonečný proces. Kvalitu péče o pacienta lze v souvislosti s novinkami v léčbě a ošetřovatelství zvyšovat prakticky neustále. Akreditace byla naší nemocnici udělena jenom na tři roky. V současné době má již SAK ČR připraveny úplně nové akreditační standardy, které začnou platit od 1. září 2009. V prvním vydání bylo 50 standardů, druhé vydání má 74 standardů. Objevují se nové oblasti, jako ochrana osobních údajů, ochrana dat a mnohem jasněji je popsán ošetřovatelský proces a jeho součásti. Akreditace je jeden nekonečný příběh.

V této souvislosti si vzpomínám na televizní debatu, kterou nedávno nabídla naše veřejnoprávní televize, jako reakci na údajný návrh ministryně zdravotnictví Ing. Arch. Daniely Filippiové prosadit do nemocniční péče v daleko větší míře nadstandard. To znamená, že pacient, který si zaplatí, by měl nárok nejenom na lepší pokoj, ale i na přednostní operaci bez čekání nebo lepší kloub. Nejsou takové snahy tak trochu krokem proti samotné akreditaci a snahám SAK? Proč by měl mít špičkovou péči i pacient, který si za ni nic nezaplatí?
Takový názor jsem od ministryně zdravotnictví Filippiové nikdy neslyšela ani nečetla, proto ho nemohu nijak komentovat. Nicméně současný systém akreditace SAK ČR je nastavený pro všechny pacienty úplně stejně. Takový je ale i můj názor. Všichni pacienti v nemocnici by měli mít stejně dostupnou kvalitní péči bez rozdílu. To mi přijde naprosto normální. Jsem optimista, navíc věřím, že kvalita má smysl.

Autor: Štěpánka Saadouni

13.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Třináctý ročník žurnalistické školy navštívil i Filip Rožánek, mediální analytik a šéfredaktor týdeníku Marketing & Media.

Rožánek o sociálních sítích: Kdyby tam nebyl Ovčáček, svět by byl hezčí

Ilustrační foto.

Odložené tašce zloděj neodolal

Leština B si v „trojce“ připsala první výhru

Havlíčkobrodsko – Ve III. třídě si neporazitelnost drží fotbalisté České Bělé, kteří vyhráli nejtěsnějším rozdílem na půdě Kamenný Lhotě.

Ulicemi krajského města jezdí festivalový trolejbus

Jihlava – Projekce dokumentárního filmu o fenoménu střelných zbraní na jihlavské střelnici a promítání dokumentárního snímku o současných česko-čínských vztazích v asijském bistru v Jihlavě. Nejen tyto snímky na netradičních místech mohou zdarma vidět zájemci v rámci letního programu Živého kina, které předznamenává blížící se Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava (MFDF).

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Kurzy první pomoci pro veřejnost prošly v nemocnici stovky zájemců

Havlíčkův Brod – Dlouholetou tradici mají v nemocnici v Havlíčkově Brodě kurzy laické první pomoci pro veřejnost. Za sedm let prošly kurzem stovky zájemců. Naučili se jak zachránit v případě potřeby život svým blízkým nebo někomu, kdo právě potřebuje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení