Dnes se ale na tato pracovní místa hlásí stále častěji i Češi, které o práci připravila ekonomická krize. „Využil jsem kontaktů jednoho známého a šel jsem pracovat k firmě, která zajišťuje výkopové práce. Dřív zaměstnávala hlavně Ukrajince, dnes nás tam je většina Čechů. Prvních pár dnů to byla hrůza, ale co se dá dělat, je mi přes padesát a moc si nemohu vybírat,“ posteskne si například pan Milan, bývalý zaměstnanec uzavřených světelských skláren.

„Požadavky zaměstnavatelů na nové cizince výrazně poklesly. Zaměstnavatelé ale mají vesměs zájem zachovat cizince, kteří u nich už pracují. Úřad práce povoluje nové cizince jen výjimečně, a to na volná místa, která nelze obsadit českými občany,“ informuje ředitel havlíčkobrodského úřadu práce Martin Kouřil.

Uvolňovaná místa jsou podle ředitele Kouřila především tam, kde cizinci vykonávali nekvalifikovanou práci v nižší mzdové úrovni, ale dnes není výjimkou, že takovou prací nepohrdnou ani Češi.

„Mezi cizinci, kteří pracují v našem okrese, je nejvíce občanů Mongolska, přes 40 procent, a Ukrajiny, téměř 30 procent,“ upřesňuje ředitel. Podle jednoho z mongolských zaměstnanců, cizinců pomalu ubývá i v havlíčkobrodské firmě Futaba, kde zahraniční dělníci výrazně převažovali. O tato uvolněná místa mají zájem Češi, především zaměstnanci zkrachovalých skláren ve Světlé nad Sázavou.

Pracovití berou cokoliv

Sehnat pracovní sílu k technickým službám byl v minulosti pro jednatele chotěbořské společnosti Teles Miroslava Uchytila téměř nadlidský úkol.
Dnes je ale všechno jinak. „Na stole mám tak patnáct až dvacet žádostí o zaměstnání. Je vidět, že začala ekonomická krize a lidé bez místa, kteří skutečně pracovat chtějí, berou cokoliv,“ přiznává.

„V minulosti jsem hledal zaměstnance jen těžko. Pod pojmem technické služby si každý představil popeláře. Dneska se zrovna o tuhle práci ucházejí hned dva žadatelé, kteří rozhodně nepatří do kategorie lidí se základním vzděláním,“ konstatuje Uchytil.