„Od roku 2011 bude třeba povinně plnit nařízení EU o nakládání s bioodpadem. Bude potřeba tento odpad třídit, protože jinak to producent pocítí především finančně,“ konstatuje místostarosta Přibyslavi Michael Omes.

„Například pro nás to znamená nákup speciálních kontejnerů a zajistit jejich odvoz,“ říká starosta Šlapanova František Škorpík. „Pravděpodobně do nově budované přibyslavské kompostárny na skládce v Ronově nad Sázavou. Pokud to nechceme poznat na penězích. Do budoucna si totiž svozové firmy budou poplatky za odvezený odpad počítat na tuny. Pro nás bude žádoucí, abychom platili co nejméně a produkovali co nejméně odpadu. Nemůžeme si dovolit míchat mezi běžný komunální odpad ještě biologický,“ povzdechne si Škorpík s tím, že nový způsob nakládání s bioodpadem bude znamenat značný zásah do rozpočtu.

Nádoba za 40 tisíc

Podle Škorpíka stojí jeden kontejner na bioodpad asi 40 tisíc korun. Jenže jeden nestačí a obec musí řešit problém, kde na nákup kontejnerů vzít peníze. „Malá obec musí přemýšlet, kde žádat o dotace, pokud možno co nejdřív,“ uvažuje šlapanovský starosta.

„Zatím nejsme v nejlepší finanční situaci, a proto problematiku bioodpadů teď neřešíme,“ říká starosta Oudoleně Václav Augustin. Jak ale dodává, rýsuje se určitá možnost spolupráce se sousední Havlíčkovou Borovou, kde by měla vzniknout malá kompostárna. Ale i tak bude potřeba bioodpad přepravovat ve speciálních nádobách, které přijdou na pěkné peníze.

„Vesnice má tu výhodu, že velké procento domácností má na zahradě vlastní kompost, kde biologický odpad využije,“ dodává oudoleňský starosta.
Na domácí kompostování sází také obec Stříbrné Hory. Tady nedávno vedení obce uspořádalo anketu, jestli kvůli zpracování bioodpadu kupovat pro domácnosti kompostéry, protože to by znamenalo nemalé finanční výdaje.

Lidé o kompostéry nemají zájem

Zájem o ně podle starostky Marie Kollarikové nebyl žádný. Majitelé uváděli, že si odpad likvidují doma na kompostech. „Kolik kontejnerů na bioodpad koupíme a za co, to v téhle chvíli neřešíme, ale levné to nebude,“ podotýká Kollariková.

Podle místostarosty Omese ale předkladatelé nařízení vidí situaci rozumně, respektují rozdíly mezi městem a venkovem a nenutí obce, kde se bioodpad likviduje na kompostech, kupovat kompostéry a další zařízení. Přiznává, že ani na venkově už nemá každý čas na údržbu zahrady, kterou využívá spíš jen k odpočinku, a kompost nezakládá.

To potvrzuje i šlapanovský starosta, pro kterého je nejpodstatnější otázkou, kde má obec vzít na koupi speciálních nádob peníze. „Pomoc nabízí kraj Vysočina, ale je otázka, v jaké bude kraj situaci za několik let a jestli bude mít přístup k dotacím, které by mohl mezi potřebné obce rozdělit,“ uvažuje starosta.

Jako první se zatím do likvidací bioodpadu pustil Ždírec nad Doubravou. Ve spolupráci se soukromou firmou, která se chystá provozovat bioplynovou stanici, nakoupilo kontejnery na bioodpad, které nechalo rozmístit v ulicích.

Město Přibyslav se zase pouští do stavby sběrného dvora a kompostárny, která slibuje podporu recyklace a lepší využití ukládaných odpadů.

Milionové investice

Provozovatelem bude město Přibyslav, jež se do plánované stavby pustilo v rámci společného projektu obcí Horní Posázaví. Projekt se začal připravovat před více než rokem a zapojila se do něho více než stovka obcí. Cílem projektu je zlepšit způsob nakládání s odpady, kterých na skládce rok od roku přibývá.

Celkové náklady na stavbu kompostárny a sběrného dvora přesahují 18 milionů korun. Přibyslavi se podařilo v rámci projektu získat dotaci ve výši 14 milionů korun.

„Kompostárna by měla zpracovat zhruba čtyři až pět tisíc tun biologicky rozložitelného komunálního odpadu rostlinného původu,“ upřesnil místostarosta Michael Omes.