O případu psal loni jako první Havlíčkobrodský deník. Začal jako spor ochránců přírody občanského sdružení Mezník, které chtělo lipovou alej od Dobré po Macourov prohlásit za památnou, a obcí Žižkovo Pole.

Většina stromů zůstane stát

„Přáli jsme si učinit místní komunikaci II/351 bezpečnější, což vinou vzrostlých stromů kolem silnice nelze. Doufali jsme, že kraj Vysočina v tom podnikne určité kroky,“ říká starosta Žižkova Pole Jan Čepl. Do opakovaných jednání se zapojila jak obec, tak občanské sdružení Mezník, radnice v Přibyslavi a nakonec i kraj Vysočina. Ten nechal zpracovat odborný dendrologický posudek, zda lípy kolem silnice jsou opravdu „zralé“ ke kácení.

Jak se ukázalo, ve špatném stavu je pouze několik jedinců. Ty lze pokácet, ostatní stromy ale nechat odborně ošetřit a silnici by měly učinit bezpečnější takzvané výhybny, v místech, kde dojde k pokácení nekvalitních dřevin.

„My jsme s takovým rozhodnutím spokojeni,“ říká za sdružení Mezník Lukáš Musil. Souhlasí s tím, aby se nemocné stromy opravdu pokácely a ostatní nechaly odborně ošetřit, byť to nebude zrovna levné.

„Právě proto jsme chtěli lipovou alej prohlásit za památnou. Kdyby se nám to zdařilo, peníze na ošetření stromů bychom získali ze státních dotací,“ vysvětluje Musil. Podle Mezníku je takových alejí v republice velice málo, jedná se o významný krajinný prvek. Méně spokojený je už starosta Žižkova Pole Jan Čepl. Podle jeho slov ale alej bezpečná není.

„Už s ohledem na to, jaký je tam provoz. Dvě auta mají problém se v aleji mezi stromy vyhnout. O bezpečnosti cyklistů nemluvě. Zatím je všechno v pořádku, ale jen do doby, kdy se stane nějaké neštěstí,“ varuje starosta. „Kraj Vysočina nechal zpracovat posudek, bude řešit ošetření stromů a stavbu výhyben. Nic lepšího se v této situaci dělat nedá,“ konstatuje starosta Přibyslavi Jan Štefáček, který se jednání účastnil.

Podle místostarosty Michaela Omese z odborného posudku vyplývá, že z více než tří stovek stromů je většina zdravých, další ukáže postup kraje. „Rozhodně ani jedna varianta nebude levná. Ošetření aleje, kde hodnota jednoho stromu se pohybuje ve stovkách tisíc korun, bude drahé. Pokud by ale došlo ke kácení a rozšiřování silnice, kraj by musel zaplatit výkup pozemků,“ uvažuje Omes. Vysoké náklady budou podle starosty Čepla důvodem, proč celý případ zřejmě „usne.“

Plošně kácet netřeba

„Návrh na řešení problému padl, ale nic se zatím neděje. Myslím, že kraj teď nemá peněz nazbyt. Podle mých informací by jen ošetření aleje stálo dva miliony korun. Předpokládám, že situace bude následující. Návrh je připravený, ale praktické řešení se bude oddalovat tak dlouho, až se o celé věci přestane mluvit,“ povzdechne si Čepl.

Odborný posudek zpracovaný Vítem Dvorským ve spolupráci s Lukášem Musilem, který má redakce Deníku k dispozici, hovoří následovně. „Celých 97 procent stromů v aleji je dlouhodobě perspektivních nad 10 let. Stav aleje je nutné označit jako až překvapivě dobrý,“ říká posudek. Dvorský upřesňuje, u kterých vytipovaných stromů je třeba provést odborný zásah, a doporučuje alej vyhlásit za památnou, což umožní zajistit financování na ošetření stromů z pokladny státu.

Kraj s výhybnami souhlasí
Odbor dopravy a silničního hospodářství zajistil vypracování dendrologického posudku od odborně způsobilé osoby.V posudku je popsán podrobně stav stromů a způsob jejich ošetření, příp. kácení s ohledem na bezpečnost silničního provozu, se současným zachováním hodnoty aleje. Posudek navrhuje neprodleně ošetření některých stromů z důvodu bezpečnosti (narušená statika stromů - jež zajišťuje Krajská správa a údržba silnic Vysočiny, provoz Havlíčkův Brod). Dále navrhuje možnost vykácení jednotlivých stromů, aby mohly být zhotoveny tzv. výhybny, pro zvýšení bezpečnosti a zlepšení silničního provozu na silnici. Odbor dopravy a silničního hospodářství zadá v nejbližší době vypracování projektové dokumentace pro takto navržené úpravy. Pokud budou příslušné orgány ochrany přírody a odbory životního prostředí souhlasit s tímto řešením (předběžně byl návrh řešení projednán na jednání v Žižkově Poli - nebyl zatím vznesen zásadní nesouhlas), kraj Vysočina přistoupí k postupné realizaci tohoto záměru. Vzhledem k tomu, že zatím není nic konkrétního vyprojektováno a ani dále projednáno, nelze zatím poskytnout informaci, kolik bude celá akce stát a kdy budou zahájeny práce. Jinak obecně lze říct, že kraj Vysočina s návrhem řešení realizací výhyben v tomto úseku souhlasí.
Zdroj: Hana Strnadová, vedoucí Odboru dopravy a silničního hospodářství, Krajský úřad kraje Vysočina