Štoky se mohou pochlubit unikátní sochou Rolanda
Štoky - V jedné ze stěn rohového domu nedaleko štockého kostela je zazděná vzácná středověká socha rytíře v brnění, kvůli které místní vedli spory ještě v minulém století.
Redakce
Diskutovat (0) 5.8.2009 13:57
„Kdo má zájem, asi o soše Rolanda ví. Starousedlíci pověsti o ní znají, jestli i ti nově přistěhovalí, to nevím,“ řekl Zdeněk Krpálek, který vede prodejnu v domě, v jehož stěně je dnes socha umístěná. Tento rodák opatruje staré fotografie této unikátní sochy.
„Obecně se dá říct, že sochy nebo sošky Rolanda byly ve středověkých městech Evropy symbolem tržního práva. Umisťovány byly na sloupech, později na kašně nebo na budově radnice,“ přiblížil historii této plastiky Pavel Rous z havlíčkobrodského Muzea Vysočiny.
Nejvíce soch Rolandů se dochovalo v Německu, v tuzemsku je jich jen pár – v Táboře, Litoměřicích, Chebu nebo v Plzni. „V Praze stával Roland na sloupu na místě pozdější sochy Bruncvíka u Karlova mostu,“ uvedl Rous. Na Vysočině se kromě štockého Rolanda žádná podobná plastika nedochovala.
Jedna krádež za druhou
Místní rytíř má pohnutý osud. Kdo tuto přes metr vysokou sochu vlastnil, měl právo pořádat ročně jeden trh navíc. Podle historických pramenů kdysi stávala v Německé Vyskytné. Potom ji uloupili muži ze Stonařova. Štoky měly také právo pořádat trhy. Nelíbilo se jim, že Stonařovští mají čtyři trhy, zatímco ony jen tři.
Rytíře si ze Stonařova nějakou dobu půjčovali, to se ale neobešlo bez sporů. Rozhodli se ho proto ukrást. Vydali se do Stonařova. Nejdříve s místními v hostinci dlouho popíjeli a zpívali. Pak sundali sochu z podstavce a odvezli ji s sebou.
„Ve Štokách byl panáček pro jistotu zazděn do zdi hostince čp. 25 ze strany od dvora. Místo bylo vybráno tak, aby bylo pod dozorem – soška byla umístěna mezi sklepem, kam chodili narážet sudy, a záchody,“ píše se v Kapitolách z historie Štoků.
Jenže Stonařovští na starou křivdu nezapomněli. V říjnu roku 1929 se ve štockém hostinci konala volební schůze zemědělců, na kterou přijeli i zástupci ze Stonařova. Ti si při nočním popíjení vzpomněli na dávný zločin a začali Rolanda ze stěny hostince vybourávat.
Místní je ale přistihli. Snažili se proto sochu dostat ze stěny co nejrychleji, přitom rytíři ulomili hlavu, kterou odvezli. Její dnešní náhražka byla vytvořena podle fotografie z betonové směsi.
Příhoda prý skončila až u soudu. Ke konci šedesátých let byla socha přestěhována ze dvora na venkovní zeď, kde je k vidění dodnes.
A kdo byl vlastně rytíř Roland? Podle středověké Písně o Rolandovi patřil tento bájný hrdina ke družině Karla Velikého. Protože se rozhodl zemřít v nerovném boji, aby uchránil svou rytířskou čest, stal se symbolem oddanosti a statečnosti.
Zuzana Klementová





















