Na vzorku 280 studentů ze všech regionů republiky, Vysočinu nevyjímaje, průzkum sledoval nejen strukturu a výši jejich příjmů a výdajů, ale i povědomí o jednotlivých bankovních produktech.

„Do nákladů na studentský život se promítají rozdílné potřeby středoškoláků a vysokoškoláků. Středoškoláci si měsíčně přijdou na méně peněz než vysokoškoláci. Jsou také méně zaměstnaní na částečný nebo plný úvazek,“ uvedl manažer komunikace ČSOB Ivo Měšťánek a dodal: „I měsíční útrata středoškoláků je podstatně nižší. U více než 60 % z nich nepřesáhne 1 000 korun, zatímco třetina vysokoškoláků utratí měsíčně víc než 5 000 korun.“

Průzkum prokázal, že přes 75 % studentů si během studia vydělává. Téměř 60 % respondentů bylo zaměstnáno na brigádách, 14 % dokonce pracovalo na částečný úvazek. Skoro 40 % studentů uvedlo, že si měsíčně vydělá od dvou do pěti tisíc korun.

Středoškoláci: kapesné do tisíce

Vydělané peníze obvykle utratí, nicméně část prostředků se jim daří i uspořit. Alespoň polovina z nich si je schopna měsíčně uložit kolem 500 korun, třetina pak až do 1 000 korun. Důležitou součástí studentského příjmu zůstává kapesné od rodičů. Průzkum v této souvislosti potvrdil, že existují rozdíly mezi příjmy studentů v jednotlivých regionech republiky. Například ve východních Čechách dostávají kapesné od rodičů tři čtvrtiny studentů. V západních Čechách dostává kapesné 96 % studujících.

„Měsíčně od rodičů dostává polovina středoškolských studentů kapesné ve výši do tisíce korun,“ doplnila Irena Zatloukalová, specialistka externí komunikace ČSOB. Rodiče nejčastěji dětem hradí ubytování, stravování a dopravu. Potvrzuje to i student Univerzity Pardubice Jaroslav Konečný z Krucemburku. „Rodiče mi měsíčně na účet posílají 5 000 korun. Z toho si platím kolej, stravu, dopravu a telefon. Kromě toho si vydělám peníze na letní brigádě a v zimě kolem Vánoc. Cíleně si spořím 500 korun měsíčně. Mám životní kapitálový program,“ řekl Konečný.

Studenti často volí stavební spoření

„Ze spořících nástrojů, které současný bankovní trh u nás nabízí, studenti nejčastěji využívají klasické stavební spoření. Využívá ho téměř třetina z nich. Poměrně oblíbený je rovněž spořící účet,“ sdělila dále Zatloukalová a poznamenala, že z dalších existujících finančních produktů studenti téměř v padesáti procentech používají přímo studentské konto.

V oblíbenosti ho následuje klasický běžný bankovní účet, který vlastnilo 35 % respondentů. „Studenti naopak skoro vůbec nevyužívají termínované účty či vkladní knížku,“ konstatovala Zatloukalová.