VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Děkan: Chceme dát práci i lidem z Brodska

Havlíčkův Brod – V současné době probíhají mnohá jednání o tom, zda v Havlíčkově Brodě vznikne či nevznikne pobočka Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

13.1.2010
SDÍLEJ:

Děkan Fakulty stavební VUT v Brně Petr Štěpánek je přesvědčený o prospěšnosti pobočky brněnské vysoké školy v Havlíčkově Brodě. Podle něj jde především o to, že škola by do regionu mohla přitáhnout nejen víc studentů, ale i poskytnout práci nezaměstnaným.Foto: DENÍK/Andrea Bartůňková

Jedním z iniciátorů celého projektu je děkan fakulty Petr Štěpánek.

Jak vznikla myšlenka umístit pobočku fakulty právě do Havlíčkova Brodu, co vás k tomu vedlo?
Vzniklo to ze dvou stran. Oslovila nás paní starostka a vzhledem k tomu, že někteří naši kolegové jezdí občas na maturitní zkoušky na průmyslovky a jeden byl také na té zdejší, vznikla nějaká diskuse mezi průmyslovkou a zástupci fakulty o tom, že by bylo zajímavé pobavit se o vzniku pobočky. Poté se tím začalo zabývat i město.

Jak to pak pokračovalo dál?
Dohodli jsme se na tom, že na projektu začneme pracovat, a to se děje už tři roky.

Měli jste mezitím nějaké přestávky?
Ano, ale ty byly způsobené vnějšími příčinami. Dnes už jsme ale v situaci, kdy nám chybí pouze vyjádření jednoho ze tří partnerů, což je kraj Vysočina. Ten by měl zaujmout stanovisko k našim návrhům a zvážit, zda je podpoří.

Jaké obory by se na pobočce učily? Stejné jako v Brně?
Na začátku byla idea, že bychom zde měli ekvivalentní studijní program jako je v Brně, pouze s různými modifikacemi. Šlo by ale o stejný studijní program jako v Ostravě, potažmo v Praze. Na základě rozboru jsme asi před osmi měsíci dospěli k jinému závěru, a to že by bylo ideální zahájit úplně jiný studijní program, který bude akreditován právě pro tuto pobočku.

O jaký studijní program půjde?
Rádi bychom otevřeli studijní program, který by zahrnoval dvě oblasti, které jsou v tomto regionu určitým způsobem specifické.

Jaké obory by se zde tedy vyučovaly?
Jednalo by se o obory spojené s pozemním stavitelstvím, technickým zařízením a navrhováním technických zařízení budov, potažmo ekologické navrhování konstrukcí nejen pozemních staveb. Druhá věc je, že bychom se zde rádi věnovali environmentálnímu navrhování všech konstrukcí.

Co to znamená?
To znamená optimalizace návrhu konstrukcí pro daný region, respektive pro danou oblast. Tomu napomáhají i specifika okresu Havlíčkův Brod a okolí, což je záležitost velmi extrémních teplot, vyšších nadmořských výšek, poměrně vysoké vlhkosti a podobně. To by zároveň mohlo být zajímavé i pro oblasti, které jsou na tom lépe než kraj Vysočina.

Pobočka by nabízela pouze bakalářský studijní program, mohl by pak absolvent pokračovat i v navazujícím magisterském?
V současné době předpokládáme, že by se akreditoval bakalářský studijní program. V Brně ale prozatím není ekvivalentní možnost pokračování. Absolventi však mají jiné možnosti. Nebude-li rozhodnuto o tom, že bude zřízen i navazující magisterský program, mají možnost pokračovat v oboru navrhování konstrukcí pozemních staveb na pozemním stavitelství v oblastech technická zařízení budov, a dalších, takže určitá forma pokračování tady možná je.

Přesto, neuvažujete, že byste otevřeli i navazující magisterský studijní program?
Pokud bychom se touto pobočkou kvalitně etablovali, prvním krokem je kvalitní bakalářský studijní program a druhým krokem, který může následovat hned v těsné souvislosti za ním, je zřízení a akreditování navazujícího magisterského programu.

Kdy bude pobočka otevřena?
My jsme nedávno při jednání s městem i místními podnikateli představili velmi rychlou variantu. Spočívá v tom, že zhruba do konce dubna by byla připravena akreditace nového studijního programu na fakultě. Pokud se toto všechno povede a předáme podklady akreditační komisi, dalo by se říct, že v akademickém roce 2010/2011 by mohla být pobočka k dispozici. Do té doby máme čas na to, abychom potenciální areál, kde by se pobočka měla otevřít, stavebně připravili tak, aby nebyl rozdíl mezi kvalitou studijního prostředí u nás na mateřské fakultě v Brně a zde.

Otevřít novou pobočku je určitý risk, vnímáte to jako výzvu?
Já se domnívám, že Vysoké učení technické v Brně má tradici a potenciál, takže z hlediska vzdělávání a učitelského sboru to jako risk nevnímám. Z hlediska public relations, počtu studentů a podobně, to už svým způsobem risk je, jde o podnikatelský záměr fakulty.

Jak dlouhá bude doba návratnosti financí, které do projektu fakulta vloží?
Podnikatelský záměr, jak jsme si spočítali, bude mít poměrně dlouhou dobu návratnosti a z tohoto hlediska opravdu riskujeme. Ale právě proto, že bychom rozjeli akce týkající se nového studijního programu, se domnívám, že by ta čísla mohla být časem v plusech.

Plánujete otevřít pobočku dost brzo, co všechno musíte stihnout než k tomu dojde?
Je to hrozně moc práce. Musí se akreditovat studijní program, celá akreditace musí být úspěšná. Souběžně s tím je potřeba připravovat a dávat dohromady informace tak, aby potenciální studenti věděli, že se něco takového dělá, s jakým termínem nástupu mohou počítat a v neposlední řadě je potřeba připravit areál po stránce stavební a technické, aby studenti měli opravdu kvalitní studijní podmínky, včetně zajištění služeb děkanátu, včetně zajištění informační techniky a napojení na informační síť VUT v Brně. Takže máme relativně hodně práce, ale naštěstí to bude dělat zkušená skupina lidí, takže já věřím, že se to stihne.

Budou vyučující jen z Brna nebo budete hledat i na Vysočině?
V první fázi, kdy budeme akreditovat nový studijní program, by nebylo dobré, kdybychom začali lovit v místních vodách a hledat lidi, o kterých nevíme, jak jsou na tom po stránce pedagogické. Takže v první fázi základní výuku zafixují lidé z fakulty, a jakmile se studijní program rozběhne, můžeme začít hledat partnery, kteří nám umožní mít výuku stejnou nebo lepší.

Ovlivníte tedy i trh práce?
Chceme, aby lidé z regionu měli zaměstnání. To se u nás může týkat různých oblastí, dovedu si představit třeba jazykovou výuku. Už při tvorbě projektu jsme předpokládali, že lidé, kteří by naskočili do pobočky, by absolvovali nějakou semestrální až dvousemestrální stáž u nás na fakultě, aby věděli, jaké jsou naše standardní zvyklosti.

Jak hodnotíte nedávné setkání se zástupci velkých podniků?
Setkání bylo determinováno smířlivou atmosférou, všichni byli velice vstřícní a vyjádřili svůj zájem o zřízení pobočky. V regionu jsou problémy s pracovní silou, a to si podnikatelé uvědomují. Možná jsou si vědomi i toho, že za předpokladů, že by pobočka fungovala a měla kvalitní absolventy, tak mají lepší šanci na ně dosáhnout a zaměstnat je ve svých firmách. To by byla asi první z výhod.

Vidíte ještě další výhody?
Další by mohla být spolupráce při řešení běžných problémů u staveb, na kterých by mohli pro firmy participovat i zaměstnanci fakulty. Třetí záležitost, o které jsme se bavili, byl společný akreditovaný průmyslový výzkum, který by mohl být pro firmy také přínosem. Takže z tohoto hlediska bylo setkání určitě pozitivní. Jsem si ale vědom toho, že jakmile přejdeme od slov k činům, mohou vzniknout problémy, které bude potřeba řešit. A na to jsme připraveni.

S kolika studenty počítáte?
Původně jsme kalkulovali s osmdesáti studenty. Jsme si ale vědomi, že odstartujeme nový studijní program bez tradice. Studenti, rodiče a všichni si musí zvyknout, že tady něco podobného je, proto jsme se domluvili na šedesáti studentech v ročníku. V první fázi. Cílová fáze je někde kolem stovky studentů v ročníku. Lepší by byly větší počty (smích).

Neuvažujete o možnosti internetových a promítaných přednášek?
Určitě ne. Nehodí se do prezenčního studia, je jednoznačně potřeba kontakt kantora se studentem. Umožňujeme studentům přístup k materiálům, které máme na mateřské fakultě, ale kantoři budou jezdit sem, aby region a Havlíčkův Brod začal fakultou opravdu žít.

Autor: Andrea Bartůňková

13.1.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jak vznikají noviny, kdo všechno se na jejich výrobě podílí nebo v čem je práce novináře těžká i krásná, o tom se mohli přesvědčit účastníci letošní Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského.
3

Účastníci letní žurnalistické škoky nahlédli do redakce Deníku

Kompostér. Ilustrační foto

Moderní trend kompostéry. Radnice je půjčují zdarma

Otec zapomíná, že má dceru

Havlíčkův Brod - Otcem jen podle rodného listu je zřejmě devětatřicetiletý muž z Havlíčkobrodska, který byl obviněn ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy.

Za volant usedl bez řidičského průkazu

Přibyslav - Značnou dávku odvahy či spíše drzosti měl řidič z Brněnska. Usedl za volant, přesto že neměl řidičský průkaz, navíc jeho auto s přívěsem nemělo ani zcela platnou technickou kontrolu. Jeho jednání se mu nevyplatilo.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Pokud chci být úspěšný, musím mít i dobrého trenéra

Chotěboř – Vítězstvím ruského reprezentanta skončilo mistrovství Evropy v letecké akrobacii, které se od 3. do 12. srpna konalo v Počátkách u Chotěboře. Ruští reprezentanti také kralovali i v soutěži týmů. Nejlepším českým akrobatem se stal Petr Kouřil, který skončil na 16. místě. Přitom však chybělo málo, aby atakoval první desítku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení