VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Křižovatka smrti ve Ždírci: pomůže jenom obchvat

Ždírec nad Doubravou – Křižovatka smrti. Tak nazývají ždírečtí problematickou křižovatku u Lázničků.

28.1.2010
SDÍLEJ:

Křižovatka smrti. Tak nazývají ždírečtí problematickou křižovatku u Lázničků. Při každé další tragické nehodě se obracejí hlavně na místní radnici a žádají nápravu. Jenže řešení není v moci ždíreckých úředníků, nemá ho ani Ředitelství silnic a dálnic ČR.Foto: archiv MěÚ ždírec nad Doubravou

Při každé další tragické nehodě se obracejí hlavně na místní radnici a žádají nápravu. Jenže řešení není v moci ždíreckých úředníků, nemá ho ani Ředitelství silnic a dálnic ČR.

„Já se po téhle křižovatce ve Ždírci bojím jezdit a když je to možné, raději se jí vyhnu,“ říká například Jana Smíšková z Havlíčkova Brodu.
„Podle mého názoru je ta křižovatka dost nepřehledná, když do ní vjíždíte, nevíte, co vás tam čeká,“ míní Karel Urbánek z Chrudimska.

„Občané poukazují na to, že vedení města se situací nic nedělá. Plně občany chápu. Bezprostřední pohled na následky nehody, zejména na lidské oběti, je šokující a stresující a rozhodně ani nás, to jest zastupitele města, nenechává netečnými,“ říká starosta Jan Martinec, který by ale rád pro objektivitu věci shrnul některá důležitá fakta.

Majetek státu

„Křižovatka silnic I. třídy I/34 a I/37 je majetkem státu ve správě Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jihlava. Obě komunikace v průtahu Ždírcem, tedy ulice Brodská a Chrudimská, včetně křižovatky u Lázničků, prošly před několika málo lety kompletní rekonstrukcí,“ upřesňuje Martinec.

Zároveň dodává, že projekt křižovatky smrti zpracovávala odborná firma OPTIMA Vysoké Mýto, která projektuje pro ŘSD prakticky všechny nové komunikace a rekonstrukce v okrese.

K projektu, to jest konkrétnímu řešení křižovatky, se vyjadřovali dopravní inženýři policie, ŘSD Jihlava i technického úseku ŘSD Brno. „Sám jsem se společně s panem místostarostou účastnil mnoha pracovních porad přímo v restauraci u Lázničků, kde se tyto schůzky již nad projektem a následně během výstavby konaly. Velkým úspěchem bylo, a to díky pochopení ŘSD Jihlava, zřízení kruhového objezdu na Pikulce. Původní projekt, zpracovaný ještě před vznikem kraje Vysočina pardubickým ŘSD, počítal i zde s klasickou křižovatkou,“ vzpomíná Martinec.

U Lázničků, jak upřesňuje, nebylo možné kruhový objezd zřídit z důvodu prostorových. „Rada města ještě v průběhu výstavby Brodské ulice objednala u firmy OPTIMA studii, která by prokázala, zda je možné v tomto prostoru vyřešit kruhový objezd,“ uvádí dále Martinec.

„Podle vyjádření firmy, konkrétně autora celého projektu inženýra Sloupa, nebylo možné z prostorových důvodů a požadavku technických norem kruhový objezd do daného prostoru umístit,“ přidává starosta Martinec další podrobnosti.

Již samotné porovnání prostranství na Pikulce a u Lázničků podle starosty říká vše. Kruhový objezd na Pikulce má vnější průměr 40 metrů plus chodníky a vnitřní 25 metrů.

„Již při výstavbě se ozývaly hlasy, že je tento objezd malý a nebude vyhovovat nákladním automobilům. Zničené obrubníky na vnitřním kruhu svědčí o tom, že buď řidiči náklaďáků neumí jezdit, anebo, že je jeho průměr skutečně, jak se říká, chlupový. A teď si představte, že u Lázničků je průměr prostoru mezi chodníky u firmy D&S, knihovnou, Kasalovými a svodidly přímo u restaurace pouze 25 metrů,“ vypočítává Martinec.

Od rekonstrukce křižovatky uplynulo šest let a došlo na ni k drobným úpravám vodorovného i svislého značení.

Vždy, jak zdůrazňuje Martinec, z iniciativy města, ale vlastní řešení navrhuje a schvaluje ŘSD po projednání s policií.

„Jestliže nyní dopravní policisté poukazují na to, že křižovatka měla být řešena jinak, nebo že by věc vyřešily semafory, tak se musím zeptat, co dělala policie v roce 2003, proč povolila rekonstrukci křižovatky, jejíž výsledek byl z hlediska bezpečnosti silničního provozu nejistý,“ ptá se Martinec.

Na semafory nemají

Podle jeho vzpomínek stál v roce 1990 na rohu křižovatky u dnešní firmy D&S vzrostlý kaštan, podél firmy ve směru na Kohoutov příkop, u kterého zastavoval autobus na Hlinsko.

Naproti u Lázničků nebyla svodidla a auta končila po nehodě až na zdi restaurace. U knihovny byla oplocená zahrádka s nepřehledným výjezdem.
„Všechny tyto dopravní problémy, chodník podél D&S, svodidla, blikající světla, byly řešeny z iniciativy města a za naše společné peníze na počátku devadesátých let,“ opakuje Martinec.

Je zřejmé, že dnes by situaci s dopravními nehodami zřejmě nejlépe vyřešila světelná signalizace. „I touto myšlenkou jsme se v minulosti při jednání orgánů města několikrát zabývali. Problémem je to, že tuto signalizaci v nákladu asi 3 miliony korun musí řešit pouze město, a to včetně následného provozování semaforů,“ uvádí starosta.

Snahy ždírecké radnice získat dotaci z prostředků BESIP, případně ministerstva vnitra vyzněly v minulosti negativně, jelikož podle starosty tato „křižovatka smrti“ není z celostátního pohledu tou nejnebezpečnější.

Příliš zatížená Žďárská ulice

Dalším navrhovaným řešením dopravní policií bylo uzavření Chrudimské ulice a vytvoření křižovatky tvaru „T“, což by určitě bezpečnosti provozu u Lázničků pomohlo.

„Máme ale obavu, že by byla příliš zatížena Žďárská ulice. To jest silnice II/345, která jednak není v dobrém stavu, a navíc přes ni přechází mnoho dětí a obyvatel města do školy, školky, na nákupy, na úřad,“ obává se starosta.

Po rekonstrukci této silnice, připravované na léta 2011/2012, by převedení dopravy z Chrudimské na Žďárskou bylo možné. Nejlepším řešením dopravy je podle starosty Martince takové, které v současnosti připravuje ŘSD.

Jedná se o obchvat Ždírce, a to jak silnice I/34 z Havlíčkova Brodu, tak silnice I/37 ze Žďáru. Potom by celé světelné zařízení na křižovatce ztratilo smysl.

„Je ovšem pravdou, že realizace obchvatů je během na dlouhou trať. Nejlacinějším řešením by samozřejmě bylo, kdyby řidiči dodržovali pravidla silničního provozu a plně se věnovali řízení,“ povzdechne si starosta.

Řidiči nerespektují značení
Proč křižovatka U Lázničů byla řešena zrovna takovým způsobem? O vyjádření požádal Deník přímo autora projektu.
Křižovatka „U Lázničků“ je průsečnou křižovatkou dvou silnic I. třídy, a to silnice ev. č. 34 a silnice ev. č. 37 (směr Chrudim – Žďár n. S.). Vzhledem k nedostatku prostoru nebyla tato křižovatka nahrazena jako v předchozím případě v souladu s nastupujícím trendem okružní křižovatkou. V rámci navržené rekonstrukce křižovatky bylo navrženo její rozšíření ve smyslu navržení odbočovacích pruhů pro levé odbočení na všech paprscích křižovatky. Návrh úpravy křižovatky byl proveden v souladu s příslušnou ČSN pro navrhování křižovatek a v souladu s požadavkem Policie ČR, Dopravním inspektorátem v Havlíčkově Brodě. Cílem navržených úprav bylo především zajištění plynulosti dopravy a zvýšení kapacity křižovatky. V době zpracování projektové dokumentace i realizace stavby projížděla po průtahu obcí a tedy i přes křižovatku „U Lázničků“ nákladní doprava reprezentovaná především nákladními automobily s návěsy přepravujícími kulatinu do dřevozpracující společnosti Stora Enzo Timber, Czech Republic. Příčina dopravních nehod na této křižovatce je stejná jako na bývalé průsečné křižovatce silnice I/34 a silnice II/345 nahrazené okružní křižovatkou. Je to především nepozornost řidičů nerespektujících dopravní značení, v tomto případě svislých dopravních značek „Stůj, dej přednost v jízdě“, osazených z obou stran křižovatky na silnici I/37 a nedodržování nejvyšší dovolené rychlosti na hlavní pozemní komunikaci – silnici I/34.
Zdroj: Aleš Sloup, autor projektu firma OPTIMA

Autor: Štěpánka Saadouni

28.1.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Adam Hurych, Havlíčkův Brod, 4.8. 2017, 3 470 g
8

Právě se narodili. Podívejte se

Jak reklamovat koupený dům či byt

Vzala stopařku a přišla o pěněženku

Havlíčkův Brod - Brodští policisté vyšetřují případ krádeže, kterou má zřejmě na svědomí dosud neznámá stopařka. K incidentu mělo dojít ve čtvrtek 17. srpna.

Tvrdohlavě kráčím proti proudu

Žďár nad Sázavou /ROZHOVOR/ – Ještě během vysoké školy začala rodačka ze Žďáru nad Sázavou Michaela Horáková (25) budovat své sny, oprostila se od stereotypní společnosti a založila vlastní architektonické studio. K tomu přišla tento rok s vlastní módní značkou Mishe.

Dobrohostov opět naservíroval porci dobré muziky

Dobrohostov - Magické prostředí letního parketu v Dobrohostově opět přivítalo festival Stock Dobrohostov. Největší přehlídka regionálních kapel z Vysočiny přinesla nadupaný program a dobrou atmosféru. Tahouny letošního ročníku byly kapely Krausberry, Morava nebo Šohajka.

OBRAZEM: Úroda na Sádku je nejlepší za pět let. Suchu navzdory

Vysočina /ROZHOVOR/ – V nejzápadnější a nejvýše položené viniční trati Znojemské podoblasti právě dozrávají hrozny. Pro vinaře Lubomíra Lampíře z Vinařství Sádek u Kojetic a jeho spolupracovníky tím začíná jedno z nejnáročnějších období. Hrozny ze Sádku i z ciziny se začnou měnit v burčák a následně i ve víno. Vedla k tomu náročná sezona, která nejspíš přinese výjimečnou úrodu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení