Děti z Přibyslavi pomohly Fině Camara ke vzdělání
Přibyslav - Děti ze Základní školy Přibyslav se v minulém školním roce zapojily do celosvětového projektu Sponzorování dětí z rozvojových zemí a umožnily devítileté guinejské holčičce Fině Camara začít chodit do školy.
Štěpánka Saadouni
Diskutovat (0) 5.3.2010 12:48
„Chlapci a dívky vyrůstají v Africe ve značně odlišných podmínkách. Dívky pracují, chlapci, pokud si to rodina může dovolit, studují. V oblastech s nedostatkem vody jsou to dívky, které nosí každý den vodu z míst často několik kilometrů vzdálených, zatímco chlapci mohou sedět ve školních lavicích,“ říká koordinátorka projektu sponzoringu Marie Zichová ze Základní školy Přibyslav.
Jasná volba
Dívky se podle Zichové musejí podílet i na dalších činnostech, včetně výchovy mladších sourozenců. I to je důvodem pro značné rozdíly v počtu gramotných chlapců a dívek v těchto zemích. Volba dětí byla tedy jasná – umožnit studium dívce!
Školní rok v Guineji začíná v říjnu a končí v červnu – skládá se ze 3 trimestrů. První trimestr je od října do prosince, druhý od ledna do března a třetí od dubna do června.
Fina díky částce, kterou školáci získali sběrem papíru, hliníku a železa a především jako výtěžek Vetešárny organizované žáky devátých tříd, podle Zichové už mohla v říjnu 2009 zasednout do školní lavice.
„Z roční částky 5 250 korun je zaplaceno školné, uniforma, školní pomůcky a zdravotní ošetření. Veškeré přebytky putují do takzvaného rizikového fondu, ze kterého je hrazena případná léčba malárie a průjmových onemocnění a také akutní operace – například slepého střeva, nebo kýly,“ vysvětluje koordinátorka projektu.
V Guineji totiž neexistuje zdravotní pojištění a veškeré zákroky, léky i lékařské prohlídky si lidé musí hradit v hotovosti. Pokud peníze nemají, nejsou ošetřeni.
Děti v Guineji podle koordinátorky Zichové školní vzdělání opravdu potřebují, pro jejich budoucnost je nesmírně důležité.
Výchova především v negramotných rodinách není příliš iniciativní a podnětná a mnohé děti jsou jen stěží schopny zapřemýšlet nad tím, čím by chtěly být, až vyrostou, jaké mají sny, nebo co by si přály.
Děti bez rodného listu
Ve školách, jak vysvětluje koordinátorka, se vyučuje francouzsky, ale francouzština není pro děti z Guineji jejich rodným jazykem a poprvé se s ní setkávají právě až ve škole.
V Guineji je podle koordinátorky Zichové běžné, že rodiče nemají rodný list svého dítěte. „Ani si nikam datum jeho narození nepoznamenávají, protože jsou často zcela negramotní, takže neumějí psát ani počítat,“ vysvětluje Zichová a pokračuje: „Na otázku, kdy se dítě narodilo, často odpoví rodič tak, že jmenuje nějaký rok, někdy i přesné datum, a skutečnost se od tohoto údaje může lišit i o několik let,“ líčí koordinátorka Zichová složité a pro nás těžko pochopitelné poměry afrického státu.
Mnohé rodiny v Guineji jsou navíc polygamní, dítě má vlastní a nevlastní sourozence, několik maminek a podobně.
Drahé děti ze školy v Přibyslavi v České republice,
jsem nadšená z Vašich fotek, které jste mi poslaly. Dostala jsem je, jsou nádherné. Jmenuji se Fina Camara. Můj otec se jmenuje Laiba Camara a maminka se jmenuje Kanko Traore. Mám jednoho mladšího bratra, který se jmenuje Amara Camara a jednu mladší sestru, která se jmenuje Fatoumata Camara. Můj otec od rodiny odešel, nevím, kam šel. Tyto prázdniny jsem strávila ve městě Faranah, které je 500 km od Conakry, kde studuji. Bydlím u svého strýce v Lambandji a mojí maminky ve čtvrti Kaporo. Mám ráda Váš svátek (děti ze ZŠ Přibyslav popisovaly ve
svém dopise přibyslavské slavnosti)
Zdroj: Fina Camara, Conacry 2009





















