„Zájem ze strany zaměstnavatelů najímat si na práci dělníky z ciziny sice trvá pořád, ale my se snažíme posuzovat každou podanou žádost velmi přísně. Za poslední dva roky počet cizinců na Havlíčkobrodsku tak klesl z původních 900 zhruba na současných 270 až 280 cizinců,“ upřesnil ředitel Úřadu práce v Havlíčkově Brodě Martin Kouřil.

Je cizinců zaměstnaných na Havlíčkobrodsku hodně nebo málo? Například podle názoru Petra Veselky z Havlíčkova Brodu je cizinců ze zemí mimo rámec EU zaměstnaných na Havlíčkobrodsku až příliš. „V našem městě je zahraničních pracovníků až moc. Jsme malé město, kde nyní nemůže zavadit o práci ani domácí Broďák. Myslím, že je luxus v negativním slova smyslu tolik cizinců u nás zaměstnávat,“ míní Veselka.

Hlavně Mongolci a Ukrajinci

Většina cizinců pochází z Mongolska, dále ze zemí bývalého Sovětského svazu, jsou to občané Ukrajiny nebo Moldavané. Podle ředitele úřadu práce vykonávají na Havlíčkobrodsku většinou jen nekvalifikované profese. Pracují jako dělníci v továrně, v zemědělství, v kamenolomu, ale vykonávají i úzce specializované profese.

Například v havlíčkobrodské česko-japonské firmě pracují jako manažeři Japonci, ale vzhledem k tomu, že Japonsko není členem Evropské unie, vztahují se na tyto manažery stejné podmínky registrace, jako na ostatní uchazeče mimo země EU.

Jak zdůraznil ředitel úřadu práce, snaží se úředníci vydávat povolení skutečně jen v případech, kdy pracovní místo skutečně není možné obsadit „domácím“ českým uchazečem.

Množstvím cizinců ze třetích zemí na území ČR se v současné době zabývá i nový ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Kromě doporučení úřadům práce, podle něhož mají prodlužovat povolení k zaměstnání pouze těm cizincům, jejichž pracovní místa jsou jen těžko obsaditelná občany Česka, Evropské unie či Švýcarska, by se měly změnit i podmínky pro udělování živnostenského oprávnění cizincům ze třetích zemí.