Občané s praporem potom obešli celou vesnici. Žel, následná zábava v amfiteátru sboru dobrovolných hasičů se konala pod deštníky.
Občané s praporem potom obešli celou vesnici a navzdory dešti se dobře bavili v amfiteátru sboru dobrovolných hasičů. „Nescházíme se u příležitosti nějakého výročí, ale prostě pro radost ze setkání se známými, přáteli a kamarády,” uvedl starosta obce Zdeněk Zvolánek.
První zmínka
První písemná zmínka o existenci osady je v listině z 6. dubna 1356, kterou Čeněk z Lipé postoupil Polnou včetně Olešné svému strýci Ješkovi Ptáčkovi z Pirkštejna.
Ves v rámci polensko-přibyslavského panství při dělení protestantského majetku po Bílé hoře získal katolický gubernátor Moravy, kardinál Ditrichštejn. Odkaz na symboliku Ptáčka a Ditrichštejna dominuje v novém obecním symbolu a na praporu, jemuž v sobotu požehnal přibyslavský farář Zdeněk Kubeš.
Název vsi se měnil, ještě před sto lety byla známá pod jménem Volešná, potom se psala Olešná u Přibyslavi a od roku 1951 Olešenka. V obci žije v současnosti sto osmdesát stálých obyvatel.
Právě vydaná publikace Olešenka v datech za nejdramatičtější okamžik v historii vesnice považuje hladomor po roce 1770, o němž děkan Vavřinec Zálejský napsal: „Vlasy na hlavě vstávají tomu, kdo to zažil.” Těžkou ránu vsi zasadil také zhoubný požár, který vypukl v neděli 12. září 1858. Popelem tehdy lehlo osm domů; neměl kdo hasit, protože většina obyvatel byla na mrkvancové pouti v Polné.
Ivo Havlík