Mohutná budova na rohu Smetanova náměstí přitom byla v době svého vzniku, na začátku dvacátého století, skutečným centrem kulturního života v Havlíčkově Brodě. Původně sloužila jako sokolovna, později, když se sokolové přestěhovali do dřevěné tělocvičny na místě dnešního obchodního domu Alej, našli si do ní cestu příznivci společenského života. Lidé se tu scházeli na sokolských plesech, gymnaziálních akademiích, koncertech pěveckého sboru Jasoň, představeních loutkového divadla či na promítání biografu. Zejména po roce 1989 však budova začala jak zevnitř, tak zvenku chátrat a kulturní ruch se vytratil.

Zpátky ke kořenům

Nyní objektu po řadě jednání opět svítá naděje. Od tělovýchovné jednoty Sokol ho do pronájmu získala Havlíčkobrodská obecně prospěšná společnost, která ve městě provozuje klub Čechovka. A její cíle jsou smělé – rekonstrukcí chce vrátit stavbu do původního stavu z roku 1905 a Brodským znovu nabídnout kulturní program různých žánrů.

„Vybouráním šikmého hlediště a dnes zazděných balkonů vznikne prostor vhodný pro pořádání koncertů, videoprojekcí, ale také společenských plesů,“ uvedla Zdena Stryková z obecně prospěšné společnosti a dodala, že ve vstupním prostoru by měla být kavárna. Ta bude mezi konkurencí výjimečná faktem, že nabídne práci handicapovaným.

O navrácení kultury do bývalého kina Oko se snažili i sokolové, kterým objekt patří, chyběly jim však potřebné finance. „Jako sokol nejsem rád, že se o program bude starat někdo jiný, jako Broďák však oceňuji, že bývalá sokolovna zase ožije,“ vyjádřil se k plánům nových provozovatelů bývalý starosta a duchovní otec brodského Sokola Libor Žák.

Osmaosmdesátiletý sportovní nadšenec a známý lékárník pamatuje kino Sokol v původní kráse i v podobě, do které jej uvedl komunistický režim. „Vzpomínám si, jak jsme za první republiky chodili do starého biografu na filmy. Po zrušení Sokola a znárodnění došlo ke značným stavebním úpravám. Provozní část se posunula směrem dovnitř, aby vzniklo foyer, kazetový strop se pokryl umělými hmotami, balkóny se zatarasily a na rovné podlaze vyrostlo šikmé hlediště,“ zavzpomínal Libor Žák.

Nová scéna pro loutkáře

O převod budovy do obecního vlastnictví mělo zájem i město Havlíčkův Brod, na podmínkách se však se sokolskou jednotou nedohodlo. Podle radního pro školství, kulturu a sociální věci Tomáše Hermanna se město o objekt zajímalo nejen kvůli vzhledu centra, ale i s ohledem na zachování dlouholeté a ojedinělé tradice loutkového divadla.

„Protože jsme nechtěli čekat na rozuzlení, zda v budově bude i v budoucnu prostor pro pokračování činnosti loutkového divadla, rozhodli jsme v předstihu již během jara o vytvoření nového zázemí loutkářů v prostorách školy na Rubešově náměstí,“ vysvětlil záměry města Hermann. Projekty na úpravy prostor se podle něj v současné době připravují a pokud vše bude pokračovat podle plánu, od sezony 2011-12 by se v novém divadélku mohlo začít hrát.

Do kina Oko by se měl kulturní mumraj vrátit v polovině podzimu. Zrenovované prostory otevře obecně prospěšná společnost jako svoji druhou scénu velkolepou kulturní akcí.

Autorem původního biografu Sokol, kterému minulý režim vzal první a poslední písmeno, je architekt František Liška. Ten mimo jiné postavil havlíčkobrodskou poštu na protějším rohu náměstí, dále Knapovu vilu - dnešní mateřskou školu Nad tratí a v Chotěboři hned tři vily označované jako Karel Havlíček Borovský, Jiří Poděbradský a Ladislav Rieger.

Aneta Štefánková