Na Havlíčkobrodsku vzniklo sdružení Senior na venkově

Moje babička žila celý život na venkově, nikdy se nikam nepodívala, říká Jiřina Hamerníková z Jitkova, zakladatelka nového občanského sdružení Senior na venkově.

„Naše sdružení je oficiálně registrováno u ministerstva vnitra od ledna letošního roku. Jak název napovídá, svou činnost bude orientovat na spoluobčany nejméně pětačtyřicetileté, kteří patří do kategorie, které říkám senior-junior, žijící hlavně v malých obcích a vsích o několika desítkách či stovkách obyvatel, až k těm sedmdesáti a víceletým,“ říká zakladatelka sdružení Jiřina Hamerníková. Jak dodává, je si vědoma, že leckde na venkově žijí senioři aktivně. Jezdí na výlety, pořádají kulturní akce, ale existují vesnice, kde žije nemálo těch, kteří jsou z mnoha důvodů sami, nemají auto ani řidičský průkaz, potýkají se s nedostatkem financí, mnozí jsou stiženi různými zdravotními neduhy.

Jet k lékaři je náročný výlet

„Problém venkova a především malých obcí je špatná dopravní obslužnost, cestovat k lékaři do města znamená několikahodinový výlet s čekáním na autobus v horku, dešti, mrazu. Nemluvě o cestách za kulturním vyžitím.

Proto ti dříve narození často rezignují. Sedí doma, čekají, až je jednou za čas navštíví děti a vnoučata. Nebo čekají na jaro, aby mohli pracovat na zahradách a kolem chalup,“ popisuje Hamerníková život některých seniorů na venkově, který, jak upřesňuje, zná moc dobře z vlastní zkušenosti ze způsobu života svých prarodičů nebo přestárlých sousedů. Proto se rozhodla podat prostřednictvím svého sdružení osamělým seniorům na venkově pomocnou ruku.

Ne charita, ale pospolitost

Náplň činnosti sdružení je bohatá. Jeho prostřednictvím se senioři podle Hamerníkové mohou vydat do divadla za kulturou, zajet si na nákup do supermarketu automobilem, které sdružení vlastní.

Sdružení chce nabízet osamělým seniorům také pomoc v domácnosti vykonáváním různých řemeslnických prací a sousedské výpomoci.
Občanské sdružení má ve svých stanovách jasně dané cíle, psychickou a fyzickou podporu seniorům z venkova, zejména jednotlivcům, kteří jsou z různých důvodů sami. Nepůjde ale o odbornou zdravotnickou pomoc ani o profesionální sociální služby. Občanské sdružení také není, jak zakladatelka zdůrazňuje, charitní institucí. „To znamená, že například zájemci o divadelní představení se podělí o náklady na cestu a vstupenku,“ vysvětluje Hamerníková.

Občanské sdružení ale vyvíjí snahu získat granty, dary, příspěvky od různých nadačních fondů.