VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nápor dětí ve školkách pomáhají zvládat školky lesní

Havlíčkobrodsko – Když se řekne „lesní školka“, vybaví se většině Čechů úhledně vyrovnané řady smrčků. Brzy ale možná budou leckteří z nich váhat, o čem je vlastně řeč.

4.6.2011
SDÍLEJ:

Děti z lesních mateřinek mají možnost poznat přírodu, a to v průběhu celého roku opravdu hodně zblízka. Drobotina pobývá v lese i v zimních měsících. Stačí ji dobře obléct. Používáme takzvaně cibulovité vrstvení oblečení. Foto: archiv Asociace lesních mateřských škol

Lesní mateřská školka představuje moderní pojetí předškolní výchovy, velmi oblíbené třeba u našich německých sousedů, které už našlo své sympatizanty i v tuzemsku.

„Lesní mateřské školky vznikly ve Skandinávii v padesátých letech. Tam je běžné, že děti tráví více času venku. V roce 1993 byla první taková školka otevřena v Německu, teď je jich tam kolem tisícovky. Dále jsou velmi oblíbené také například ve Švýcarsku,“ přibližuje Pavla Sedláčková v havlíčkobrodském mateřském centru Zvoneček historii lesních školek maminkám, které přišly na její přednášku.

Nový trend ve výchově

První lesoškolkoví pionýři se už našli i v tuzemsku, během jednoho roku tu vzniklo více než dvacet takových mateřských škol. Jedním z podnětů tohoto slibného startu je i nedostatek míst v tradičních školkách, které nezvládají příval dětí ze silných ročníků. Pavla Sedláčková stojí za přípravou mateřinky tohoto typu ve Vilémově na Havlíčkobrodsku. Jejímu Dětskému lesnímu centru Dvoreček poskytne zázemí vilémovský Dvůr Sychrov.

Ale abychom se dostali k jádru pudla. Jak název napovídá, opravdu se jedná o školku, v níž děti netráví drtivou většinu času mezi čtyřmi stěnami, ale naopak venku na zdravém lesním vzduchu.

„A v zimě jsou taky venku? A mají kam jít, kdyby bylo opravdu ošklivě?“ reaguje hned jedna z přítomných maminek. Jak z odpovědi přednášející vyplývá, kupodivu to opravdu tak funguje. Dokonce k velké spokojenosti zúčastněných capartů. Pro případ opravdu ošklivého počasí má každá taková školka v záloze maringotku, teepee, srub nebo třeba zateplenou mongolskou jurtu, kde děti nepřízeň živlů přečkají. V zimě navíc často podnikají výlety do muzeí, knihoven nebo divadel.

Předškoláci venku dokonce i spí. Ve spacáku. „Rodiče s tím mají problém, ale děti ne. Spí jako dudci,“ říká Sedláčková. Pokud by někoho napadlo, že něco takového dlouhodobě zvládnou jen otrlé děti Skandinávců, není to podle zkušeností zastánců tohoto trendu pravda. Za první půlrok provozu pražské lesní školky Toulcův dvůr byly děti uschovány v jejím zázemí jen dvakrát. A to přitom školka byla v provozu zrovna přes zimu. Na podobné extrémní podmínky je ale omladinu nutné náležitě vystrojit a vyzbrojit.

„Nejdůležitější je mít kvalitní oblečení. Používáme takzvané cibulovité vrstvení. Vychází se z toho, že jedna vrstva snáze profoukne,“ popisuje Sedláčková maminkám, jak lze děti vypravit i do pořádného mrazu. Samozřejmostí je náhradní oblečení. Pak už stačí přidat malý spacák, karimatku a svačinu a může se razit do hloubi lesa.

Děti se ráno shromáždí u zázemí školky a pak jdou kilometr nebo i dva, než přijdou na vybrané místo. Čí nožičky nezvládnou takovou dálku nést potřebnou výbavu, nemusí zoufat. Děti se mohou spolehnout na pomoc učitele, který jejich zavazadla naloží třeba na vozík.

V každodenním programu těchto předškoláků, který navazuje na roční období a konkrétní místa v přírodě, je kladen důraz na tvoření z přírodních materiálů. Předkládaná, nejlépe lokální, strava odpovídá trendům zdravého životního stylu. Rodiče ale musí počítat s tím, že z této školky se jim děti rozhodně nebudou vracet čisté. Jinak je jejich režim podobný, jako v klasických školkách.

Nyní se dostáváme k otázce, proč vlastně své ratolesti posílat zrovna do lesa. Jedním z důvodů mohou být zdravotní obtíže různého druhu.
„Je fakt, že děti jsou dnes zhýčkané,“ nechává se slyšet další z maminek, když se přednáška zaměří na toto téma.

Z výzkumů, které se věnují srovnávání dětí navštěvující klasické a lesní školky, vyplývá, že díky dlouhodobému pobytu v přírodě jsou tyto děti méně nemocné a pokud už onemocní, vyléčí se za kratší dobu.

„A když přijde dítě nachlazené, ostatní to od něj tak snadno nechytí,“ přidává další výhodu pobytu venku Sedláčková.

Tento bod ale mezi maminkami vyvolá diskusi. Je vůbec možné poslat nastydlé dítě třeba i v mrazu do lesní školky? Podle pedagogů, kteří mají s tímto typem předškolní péče zkušenosti, to nemusí být vůbec problém. I lékaři doporučují nastydlým nezůstávat jen doma, ale chodit se nadýchat vlhkého venkovního vzduchu. Samozřejmě ale vždy záleží na konkrétním případu. Dalším z dobrých důvodů, proč zvolit tuto formu předškolního vzdělávání, může být třeba zájem rodičů o to, aby se jejich potomkům dostalo co nejkvalitnější péče. Lesní školky, včetně té plánované vilémovské, se specializují na praktikování moderních pedagogických přístupů, jako jsou waldorfská nebo montesorri pedagogika či třeba program Respektovat a být respektován.

„Cílem je, aby z dětí vyrůstaly osobnosti, které si váží samy sebe. Pokud při výchově používáme jen příkazy a pokyny, ubíjíme jejich intelekt. Od toho se odvíjí i to, že na 15 dětí v těchto školkách bývají dva pedagogové, může jim pomáhat ještě asistent nebo někdo z rodičů. Na pedagogy jsou kladeny mnohem větší nároky, musí mít další vzdělání. Teď zrovna hledáme vhodné kandidáty. Jde o to věnovat se individualitě každého dítěte,“ nastínila Sedláčková hlavní přínos těchto výchovných metod.

Mají lepší výsledky

Podle výsledků testů, které porovnávaly komunikační, sociální, pohybové, poznávací a další dovednosti dětí z běžných mateřinek a lesních školek, dosahovaly děti z lesních školek prokazatelně lepších výsledků.

„A nemají pak problém, když jsou zvyklé být pořád v lese a najednou je zavřou do školy?“ zajímá přítomnou maminku. „Tuto otázku dostáváme často. Děti to zvládají dobře, pokud jsou zaměstnané. Prvňáčci navíc mají školu jen čtyři hodiny denně,“ odpovídá pedagožka.
Kámen úrazu pro velkou část rodičů tkví v současné době v tom, že lesní mateřské školky zatím nejsou zařazeny do sítě mateřských škol, takže stát nepřispívá na jejich provoz. Ministerstvo školství už v Praze povolilo pilotní projekt, na jehož základě by tyto školky mohly být uznány a podporovány.

Zatím ale měsíc docházky do takového zařízení v Praze vyjde na osm a půl tisíce korun, v Brně na pět tisíc. Připravovaná školka ve Vilémově chce s pomocí sponzorů udržet cenu pod dvěma tisíci korunami za měsíc. Od září by měla fungovat jednou týdně, od dubna příštího roku by měla být v provozu pět dní v týdnu.

„Škoda, že něco takového není zařazené do normálních školek. Kdyby je vzali tak dvakrát týdně na celý den ven, bylo by to skvělé,“ povzdechne si jeden z rodičů. Po závěrečné diskusi a pozvání na Den otevřených dveří ve vilémovském Lesním centru Dvoreček, který se bude konat v neděli 12. června od čtrnácti hodin.

Myšlenka lesní mateřské školy
Les je jako jedno velké hřiště a příroda jako moudrá učitelka – trpělivá, přívětivá i nesmlouvavá. Děti ve věku tří až šesti let, které jsou nejčastějšími návštěvníky lesních MŠ, najdou v přírodě to, co právě potřebují. Energií nabití ďáblíci přeskakují překážky, běhají a lezou tam, kam si ještě troufnou. Kdo potřebuje chvilku klidu, najde si tiché místo, odkud může pozorovat ptáky ve větvích nebo pilné mravence. Pedagogové připravují program, který přirozeně navazuje na roční období a místo, které se pro daný den stává učebnou pod širým nebem. Pomůckami jsou často přírodniny - klacík jako tužka na kreslení v písku, kamínky jako hudební nástroj nebo počitadlo.
Zdroj: www.lesnims.cz

Zuzana Klementová

4.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Vyděrač, který obtěžoval ženu ze Světlé, skončil za mřížemi

Stonařovská palírna má práci už od července. Pálí zde všechno možné, nejvíce však jablka, švestky, meruňky, hrušky a třešně. Pokud se ovšem urodí.

Pálenice se teprve rozjíždí, slabší začátek zavinily třešně

Středeční nehoda na D1: Mladý řidič se nevěnoval řízení, a to ho stálo život

Vysočina - Dvacetiletý řidič se plně nevěnoval řízení, nezareagoval na vzniklou situaci, a to pro něj nakonec bylo osudné. Tragická nehoda se stala ve středu kolem půl páté odpoledne na 93,5 kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu. Ke středu dodávky a nákladního auta došlo v místě, kde se jen pár minut před tím odehrála jiná dopravní nehoda.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Śtáflova paleta v Havlíčkově Brodě má už číslo 26

Havlíčkův Brod – Akce s nejdelší tradicí. Každé léto se v Havlíčkově Brodě koná Štáflova paleta, týdenní setkání mladých výtvarníků. První ročník se uskutečnil už v roce 1991. Tenkrát sehnali hlavní organizátoři Štěpán Podešť a Tomáš Holenda jen pár zájemců, mezi nimiž nechyběl výtvarník Pavel Fiala nebo Daniel Koráb, dnes učitel gymnázia Havlíčkův Brod. 

Ekologové zkoumají, jaký vliv na přírodu by měla cyklostezka přes Stvořidla

Světlá nad Sázavou – Milovníci cykloturistiky a malebných zákoutí řeky Sázavy by se mohli dočkat cyklostezky, která by propojila Ledeč nad Sázavou se Světlou. Stezka by vedla přes Stvořidla a nesla jméno, které je se Sázavou neodmyslitelně spjato. Cyklostezka Jaroslava Foglara. V místech, kde by cyklostezka mohla stát, v současnosti probíhá odborný výzkum. Znalci zjišťují, jaký dopad by cyklostezka měla na zdejší faunu i flóru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení