VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Burdž Chalífa, Brodsko a Pavel Policar

Havlíčkův Brod – Média zaznamenala, že na stavbě nejvyšší budovy světa, 828 metrů vysokém mrakodrapu Burdž Chalífa v Dubaji, odvedl skvělou práci tým pardubické společnosti PEGA Hoist.

21.6.2011 1
SDÍLEJ:

Pavel PolicarFoto: DENÍK

Její specialisté na této stavbě vybudovali a provozovali systém stavebních výtahů. Veškerá vertikální přeprava osob a téměř celá přeprava materiálu závisely na této firmě. Jen pro ilustraci: na celém staveništi se pohybovalo téměř 12 000 zaměstnanců. Média přinesla i rozhovory s Pavlem Policarem, jedním z ředitelů firmy. Svým divákům, posluchačům a čtenářům ale nesdělila, že Pavel Policar má velmi blízko k Havlíčkovu Brodu, kde působí jako předseda představenstva Vodovodů a kanalizací, a také k rodné Ledči nad Sázavou, kde pracuje v zastupitelstvu.

O 162 patrovém mrakodrapu Burdž Chalífa jsme už mnohé slyšeli. Přesto, můžete připomenout základní parametry této unikátní stavby?
Její oficiální název zní Burdž Chalífa bin Sajíd Al Nehaján. Pojmenována je po prezidentovi Spojených arabských emirátů. Postavena byla v letech 2004 až 2010 v Emirátu Dubaj v ceně jedné a půl miliardy amerických dolarů. Její nejvyšší bod leží ve výšce 828 metrů a tvoří ji, jak již bylo uvedeno, více než 162 pater.

Jak jste se k této zakázce dostali?
Musím uvést, že firma PEGA Hoist se specializuje na výrobu stavebních, tedy hřebenových a pastorkových výtahů. Dodali a zprovoznili jsme je na mnoha výškových stavbách po celém světě. Naše výtahy ale nejezdí jen v mrakodrapech. Jsou například i v amerických atomových elektrárnách, ve větracích šachtách tunelů ve Švýcarsku, nebo spalovnách v Anglii. Ale abych se vrátil k otázce. V asijském světě jsme se úspěšně prezentovali nejprve na stavbách mrakodrapů v Singapuru. Na Středním východě jsme pak začali úspěšně dodávat výtahy na 200 – 300 metrové mrakodrapy tři roky před zahájením vlastní stavby Burdž Chalífa. Spolupracovali jsme tam především s velkou místní stavební společností Arabec Construction a od ní jsme získali dobré reference. Stali jsme se specialisty na výškové budovy v místních podmínkách. Následovalo dlouhé, neúprosné a nakonec pro nás úspěšné výběrové řízení a kontrakt.

Slyšel jsem, že jste při stavbě zaznamenali řadu světových rekordů…
Ano a mnohé z nich patřily našim výrobkům. Systém provozů výtahů fungoval, vzhledem k výšce stavby, po etapách. Na budovu jsme nainstalovali celkem šestnáct výtahů, které jezdily rychlostí sto metrů za minutu s plným nákladem. První etapa byla nejdelší, osm výtahů o nosnosti 3,2 tuny v ní překonalo výšku od nuly do 425 metrů, což představovalo světový rekord. Čtyři výtahy pak pokračovaly až do stošedesátého patra, ve výšce 611 metrů. Mezitím zajišťovaly přepravu „z patra do patra“ tři menší výtahy o nosnosti jedné tuny až do výšky 700 metrů. Poslední výtah je permanentní, který slouží k provozním prohlídkám a obsluze technických zařízení, přímo uvnitř ocelové konstrukce vrcholu věže. Končí ve výšce 650 metrů u úpatí vrcholového tubusu dubajského mrakodrapu.

Co bezpečnostní předpisy?
Odpovídaly předpisům platným ve Spojených státech amerických. Práci bylo možné přirovnat k vysokohorským expedicím. Teploty mnohdy přesahovaly 50 stupňů, museli jsme se vypořádat s vysokou vlhkostí vzduchu a zažili jsme i několik písečných bouří. Hlavně při výstavbě vrcholového permanentního výtahu, jehož montáž jsem prováděl sám, výhradně s českými techniky, byla bezpečnostní opatření na nejvyšší možné úrovni. Vše, včetně lidí, bylo dvakrát jištěno. Týkalo se to i povinného přivázání jakéhokoliv nářadí, které by se mohlo při pádu z výšky 700 metrů změnit v nebezpečný projektil, k rukám nebo oděvu.

Jak dlouho jste v Dubaji pracovali?
Čtyři roky. Výtahy jezdily 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Vyvezly v přepočtu více než 24 milionů lidí. Množství materiálu jsme se nepokoušeli odhadnout, jedná se o stovky tisíc tun. Přitom nedošlo k žádné poruše, všechny originální komponenty pracovaly při běžné údržbě bez závad.

Co se stalo s vašimi výtahy po skončení stavby?
Po dokončení věže, kromě uvedeného výtahu na vrcholu, byly všechny zbývající demontovány a prošly generální údržbou, aby je bylo možné znovu použít. Teď už jsou zase v provozu. Pracují na stavbách čtyřsetmetrových budov v Saudské Arábii.

Opusťme svět mrakodrapů a vraťme se k nám na Vysočinu. Proč jste si pro rodinný život zvolil právě Ledečsko?
Jsem rodák z Ledče, vystudoval jsem v Praze, učil tam na fakultě Univerzity Karlovy, pak vystudoval, žil a pracoval více než 10 let v Anglii. Všude jsem se zabydlel, měl kamarády, po práci dělal vrcholové sporty. Přesto jsem se ve volných chvílích vracel na rodné Havlíčkobrodsko. A vím proč, je tu krásně.

Jistě máte ve světě mnoho přátel? Vzal jste někdy někoho třeba na Stvořidla, nebo někam jinam na Havlíčkobrodsko?
Ano, musím přiznat, že nejen na naše památky. Griloval jsem u sebe na „samotě u lesa“ snad pro všechny národy světa. Od Australanů až po Američany. Všem se tu moc líbilo. Nejvíc si mohli ukroutit hlavu bohatí Arabové nad tím, jak máme krásně zelenou krajinu, někteří nevěřili, že ji nezavlažujeme (smích).

Pohybujete se ve světě velkého byznysu. Nepřipadají vám problémy, které řešíte třeba v Ledči nebo v Havlíčkově Brodě, malicherné?
Někdy trochu ano, ale logická, férová řešení všeho jsou společná velkým i malým věcem. Myslím, a jsem také tak znám, že jakákoli obchodní jednání jak pro Ledeč, tak i pro vodovody osobně dotahuji do výsledků, které se zdají nepředstavitelné a na počátku nedosažitelné.

Čím se zabýváte, když nepracujete?
Volný čas prakticky nemám. Ti, co mě znají, vědí, že jsem moc produktivní a všechno směřuji velmi rychle k cíli, respektive k měřitelnému výsledku. Jen to se totiž počítá. Musím všude a u všeho být hrozně produktivní, jinak bych nestihl dělat pořádně všechny své povinnosti. Je to tak i se sporty. Jako bývalý vrcholový sportovec neumím bez sportu žít, je to pro mě droga a terapie. Bez jedné až dvou „dávek“ týdně končím za týden ve spirále „vyhoření“ – budím se v noci starostmi, nemohu spát, jíst a moje pracovní produktivita klesá. Mám na své sportovní „dávky“ vždy jen hodinu, tak musí být moc intenzivní – jsou to motokros, lední hokej, squash. Jen totální vyčerpání pak znamená spánek, chuť k jídlu a poté pracovní výkonnost a produktivitu, jak si ji představuji.

Existuje něco, co byste ještě chtěl ve svém profesním, popřípadě osobním životě dosáhnout?
V pracovním začínám připravovat naši soutěž o královský kilometrový mrakodrap v Saudské Arábii – další adrenalinová výzva. V osobním, abychom byli všichni zdraví a abych měl víc času na rodinu a děti, které jsem „stihl“ také až na stará kolena.

Petr Zázvorka, Jaromír Kulhánek

Autor: Jaromír Kulhánek

21.6.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pod městským znakem se ukrýval fragment původní fasády radnice ze 17. století. Zlaté slunce v modrém poli. Podle odborníků se jednalo o mechanické hodiny.
2

Fasáda Staré radnice skrývala renesanční fresku usměvavých hodin

Brodské koupaliště zláká v létě k osvěžení stovky lidí za den.

Na brodské koupaliště míří stovky lidí za den

Velké Meziříčí i nadále kraluje třetí lize

Vysočina – Také třetí vystoupení Velkého Meziříčí v letošním ročníku MSFL skončilo úspěchem, přivezlo body z Hulína. V divizi D se poměrně dařilo dalším fotbalovým týmům z Vysočiny.

Chotěboř vyhrála ve Speřicích a vede tabulku

Vysočina – Po třech kolech krajského přeboru jsou jediným týmem, který neztratil ani bod, fotbalisté Chotěboře. Derby mezi Humpolcem a Košeticemi totiž skončilo bez branek.

Šmolovy vévodí okresnímu přeboru

Havlíčkův Brod - Druhou porážku v řadě si ve fotbalovém okresním přeboru připsalo céčko brodského Slovanu. Naopak devět bodů ze tří zápasů mají na svém kontě Šmolovy.

Chotěbořský Krédl rozhodl čtyři minut před koncem okresní derby

Vysočina – Špatný vstup do soutěže mají za sebou v I. A třídě fotbalisté Havlíčkovy Borové, kteří prohráli i třetí zápas v řadě, tentokrát 1:0 padli v Dobroníně a navíc se jim v sezoně ještě nepodařilo vstřelit ani gól.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení