„V neděli dne 11. ledna 1422, nazítří po dobytí Německého Brodu, konána jest v ležení před městem velká slavnost; slepý vojevůdce táborský, bratr Žižka, pasován jest na rytířství, a učiněna jemu tím pocta skvěle zasloužená tolika slavnými skutky v boji v obraně vlasti, v pondělí pak po tom pasováno jest více jiných zasloužilých bojovníků pod korouhvemi dobytými v bitvě,” popsal slavný okamžik českých dějin, od něhož dnes uplynulo 590 let, František Palacký.

Za tři dny v boji 60 kilometrů

Bitva husitských svazů pod velením slepého hejtmana začala už 21. a 22. prosince 1421 u Kutné Hory, pokračovala 6. ledna 1422 u vesnice Nebovidy, křižáci u ní ztratili iniciativu, Žižka vyrazil v jejich stopách a již 8. ledna v třeskutém mrazu nepřátele dostihl u Habrů.

„Teprv u Německého Brodu,” píše dále Palacký, „města hrazeného a králi oddaného, postavili se Uhři v podvečer zase k odporu… Král Zikmund se ani v Brodě Německém necítil býti bezpečen; proto odjel ještě v noci dále po cestě k Jihlavě, zůstaviv k obraně města posádku, nad níž převzal hejtmanství polský pán Záviš Černý z Garbova.”

Žižka na město zaútočil 9. ledna, to znamená, že jeho oddíly od Tří králů posunuly za pouhé tři dny frontovou linii asi o 60 kilometrů.

Husité se prohřešili proti etice vítězů

Most na jižní straně města nestačil pobrat 15 000 žoldáků uherské jízdy, většina proto prchala přes zamrzlou řeku, led se však pod těžkými vozy italského vojevůdce Filippo Scollariho (přezdívka Pippo Spano) prolomil, mnozí se živí na druhý břeh nedostali. Během vyjednávání o kapitulaci porušila část Žižkových útočníků válečné konvence a rozbořeným úsekem hradeb do města proti vůli slepého vojevůdce pronikla. Nashromažděnou zášť vůči Zikmundově žoldákům a kutnohorským vrahům husitů si vítězné vojsko mimo jiné vybilo na mužském obyvatelstvu Brodu. Město po dlouhé měsíce zůstalo opuštěným spáleništěm. Žižka to přiznal sebekritickým výrokem o dobytí Německého Brodu: „Kdež jsme zhřešili…”

Ivo Havlík