Samici jestřába lesního, železa jí amputovala končetinu, ochránci přírody ze stanice v Pavlově už nechali utratit. Potvrdil to ledečský veterinář Pavel Vrbka.
„Nedalo se nic jiného dělat. Dravý pták s jednou končetinou v podstatě nemůže přijímat potravu. Navíc ho stání na jedné noze vyčerpává, zbývající končetina je neúměrně zatěžována,“ vysvětlil Vrbka.

Železa poranila zdravého, zhruba tříletého dravce. „Opomeneme-li způsobené poranění, byla samice jestřába v dobré kondici. Rozhodně ji čekala další produktivní léta. V pasti byla jeden, maximálně dva dny,“ konstatoval Vrbka.

Případ z Pohledu není na Havlíčkobrodsku ojedinělý. „Musím bohužel konstatovat, že se zvířaty, která skončila v železech, se setkávám ve své praxi často,“ pokračoval Vrbka a dodal, že už například ošetřoval i několik vyder, které také přišly o končetiny.

Pastí v přírodě bohužel neubývá

„Nezdá se to, ale pastí je v přírodě nastraženo dost. Na dravé ptáky například líčí někteří chovatelé drůbeže. A celá řada pastí zůstane neodhalena. Pytláci je po dokonání záměru zlikvidují, popřípadě přemístí jinam. Je jasné, že celá řada případů pytláctví nebyla, není a nikdy nebude odhalena,“ řekl Vrbka.
Pachatele v případě dopadení čeká za pytláctví a týrání zvířat, kterého se u Pohledu dopustil, až pětiletý trest odnětí svobody. Policie se případem zabývá, a to na popud havlíčkobrodského střediska Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Sdělila to mluvčí policie v Havlíčkově Brodě Jana Mazourová.

Hospodář mysliveckého sdružení ve Věži, Pavel Vaňkát, uvedl, že myslivecký řád nijak neupravuje postup, který má myslivec, popřípadě myslivecká stráž, zvolit v případě, že při svých pochůzkách narazí na nalíčenou pytláckou past.

„Předpokládám, že pokud by šlo o ojedinělý případ, myslivec by objevenou past okamžitě zlikvidoval. Pokud by ale vysledoval, že v honitbě dochází k umísťování pastí častěji, musel by se obrátit na policii,“ poznamenal Vaňkát. Ten připomněl, že pozici myslivcům zkomplikovala novela trestního zákona. Ta totiž za pytláctví považuje až dokonaný čin. Policie v Havlíčkově Brodě není při objasňování jednotlivých případů pytláctví úspěšná.

„K těmto případům bohužel dochází mimo dosah případných svědků, také stop nemívají kriminalisté k dispozici mnoho. Často se o případech pytláctví dozvědí, stejně jako myslivci, až s jistou časovou prodlevou. To všechno objasňování pytláctví činí velmi obtížným,“ nechala se slyšet Mazourová.

Policistům se nepodařilo objasnit ani velký případ pytláctví, ke kterému došlo před více než dvěma lety u Břevnice. Škodu značného rozsahu způsobil v říjnu roku 2009 pohledské společnosti Zempol pytlák, který na farmě v Břevnici zastřelil sedmiletého čtyřiadvacateráka.

Chovná, ale i trofejní hodnota jelena, který byl ve výborné kondici a čekaly ho ještě dva nebo tři reprodukční roky, přesáhla částku tří set tisíc korun. Deníku to tehdy potvrdil Jiří Krpálek, jednatel společnosti Zempol.

Padl trofejní kus

„Pytlák vystřelil dvě rány z kulovnice. Jedna střela prošla tělem zvířete ven a druhá, kterou kus dostřelil, zůstala uvnitř. Přesto jsme ji nenašli. Ten člověk ji nožem vyřízl,“ řekl Krpálek. Dodal, že pytlák zaútočil na jelení a dančí farmu v Břevnici vůbec poprvé. „Zatím se nám to ještě nestalo, a to farmu provozujeme od roku 2003. Je naprosto jisté, že jelen byl zastřelen kvůli trofeji. Pytlák odřízl od těla hlavu s parožím a také deku, tedy část kůže se srstí kolem krku,“ vysvětlil Krpálek a podotkl, že torzo jelena zůstalo na místě.