Pod záštitou Ministerstva kultury a Národního památkového ústavu ji uspořádal předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a místostarosta Havlíčkova Brodu Libor Honzárek.

„Tato konference, která včera skončila, je svým pojetím a zaměřením ojedinělá. Její účastníci poukázali na současný stav konkrétních památek a také na přístup jejich vlastníků v péči o ně. Zabývala se i vztahem památkářů, architektů a investorů, který nebývá v průběhu příprav ani při vlastní realizaci obnovy historických památek optimální. Ba naopak, často je doprovázen až vášnivými spory, což může skončit nevhodným stavebním zásahem či postupem, který může památku i nevratně poškodit," uvedl Honzárek.

Za přínosnou označil konferenci i náměstek ministra kultury Vlastislav Ouroda. „Dialog mezi všemi aktéry, kteří se na opravách památek podílejí, je nezbytný. Přes všechny rozpory, kterých jsme v této oblasti svědky, si myslím, že pojetí péče o památkové objekty je v České republice na vysoké úrovni a obstojí i v mezinárodním srovnání," řekl Ouroda. Nesoulad, který mezi památkáři, architekty a investory panuje, nepovažuje za jejich zlou vůli. „Spíš jde o jakousi konfrontaci mezi exaktním a akademickým uvažováním," podotkl Ouroda.

Člen představenstva České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ta byla mimochodem generálním partnerem pořadatele konference) Svatopluk Zídek přišel s návrhem, aby konference napříště akcentovala nejen názory památkářů, architektů a investorů, ale také stanoviska a pozice dodavatelů. „Také oni mají k diskutované problematice co říci a v procesu obnovy historických památek mají nezastupitelné místo," konstatoval Zídek. Přimlouval se dále za to, aby odborná veřejnost více diskutovala o obnově technických památek, kterých je na území republiky celá řada. „I jim je potřeba vrátit důstojnost," zdůraznil Zídek.

CITLIVĚJŠÍ PŘÍSTUP

Účastníci konference diskutovali také o potřebě vzdělávání nastupující generace odborníků.

Prezident Českého národního komitétu ICOMOS a profesor Fakulty architektury ČVUT v Praze Václav Girsa potvrdil, že se nejen on, ale i další pedagogové snaží studentům vštěpovat zásady citlivějšího přístupu k architektonickému dědictví. „Děláme to i ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Studentům například zadáváme zpracování reálných projektů a přímo je konfrontujeme s praxí. Vedeme je i k používání tradičních technologií," vysvětlil Girsa. Přední český architekt Karel Kuča v této souvislosti uvedl, že neshody mezi současnou generací památkářů, architektů a investorů jsou i důsledkem jejich rozličného estetického vnímání. „Proto je potřeba, aby nastupující odborníci procházeli soustavnou estetickou výchovou," prohlásil Kuča.

Za vyšší odbornou přípravu, a to především památkářů, se přimluvil i Zídek. „Myslím si, že řadě z nich dnes chybí bližší vztah k materiálům a používaným technologiím," řekl.

Havlíčkobrodská konference nebyla koncipována jako striktně odborná a její programová náplň byla určena hlavně lidem z praxe. Tedy řadovým projektantům a stavitelům, zástupcům obecních samospráv menších měst a obcí, úředníkům státní správy, odborů kultury, ochrany životního prostředí a stejně tak i studentům stavebních škol a fakult. „Ti všichni mohli vždy po skončení jednotlivých tematických bodů s jednotlivými přednášejícími diskutovat, popřípadě rozebírat konkrétní příklady z jejich praxe a okolí," poznamenal Honzárek.