Až z Velké Británie přijel do Havlíčkova Brodu na návštěvu Robert M. J. Usher, který na Vysočinu jezdí za svými přáteli již od roku 1992. Ten muzeu daroval originální dýku, kterou
u sebe nosili příslušníci německého Luftwaffe.

„Robert Usher navštívil 
v loňském roce naši výstavu o druhé světové válce, pro kterou nám věnoval nacistický propagandistický časopis. Prozradil nám také, že jeho otec byl nasazen přímo na západní frontě a bojoval ve Francii," uvedla havlíčkobrodská historička Alena Jindrová.

Ta podotkla, že otec Ushera nikdy o svých válečných zkušenostech příliš nehovořil, a jako připomínka toho, kudy v časech války procházel, zůstalo jen několik fotografií a předmětů. „Jedním z nich je i dýka Luftwaffe," pokračovala Jindrová.

Otec Roberta M. J. Ushera, Ronald George Usher, byl kapitánem v pluku Sherwood Rangers Yeomanry, vyzbrojeného převážně tanky. Tento pluk vstoupil při osvobozování Evropy po vylodění v Normandii a jeho průzkumná četa bojovala jako první britská jednotka na území Německa. Prošla Francií, Belgií a Holandskem až k německým Cáchám.

Zbraně jako konfiskát

„V jednom městě narazila průzkumná četa pod vedením R. G. Ushera na německé vojáky, kteří se Angličanům vzdali. Jejich zbraně převzali Angličani jako konfiskát a jejich velitel předal R. G. Usherovi dýku Luftwaffe, která byla v jeho rodině uchovávána přes půl století. Jak se jmenovalo ono město, nacistický voják, a proč měl u sebe zrovna dýku Luftwaffe, není dosud známo. Jeho syn Robert nám sdělil, že jeho otec by si přál, aby dýka zůstala uchována jako memento pro další generace, a ne aby sloužila jako předmět obchodních spekulací," vysvětlila Jindrová s tím, že proto se Robert Usher rozhodl věnovat ji muzeu.

„Jak známo, Luftwaffe využívalo brodské letiště po celou dobu druhé světové války a jistě bude příležitost, aby byl tento zajímavý předmět vystaven a představen veřejnosti," doplnila Jindrová.

Robert M. J. Usher vzpomínal, že někdejší socialistické Československo navštívil poprvé, když mu bylo asi deset let.

Jeho otec byl po válce 
v mezinárodní brigádě mladých v Jugoslávii, kde pomáhal při stavbě železnice. Seznámil se zde s československým vojákem.

V šedesátých letech se rozhodl navštívit vdovu po tomto vojákovi v Českých Budějovicích.

Robert vzpomínal, jaký to byl pro něj šok. Nejprve důkladná prohlídka na hranicích, kde jim zpřevraceli všechna zavazadla. Pak obrněné vozy v blízkosti Českých Budějovic a zvláštní dopravní značka, se kterou se již nikdy nikde jinde nesešel, která určovala rychlost zvlášť osobním autům, nákladním autům a také tankům.