Letošní rok tedy nezačal pro nemocnici nijak pozitivně. „Ekonomická situace nemocnice v Havlíčkově Brodě v roce 2013 je ovlivněna především výrazným snížením úhrad za výkony od zdravotních pojišťoven, hlavně od VZP," sdělila mluvčí nemocnice Petra Černo.

Toto snížení činí zhruba čtyři miliony měsíčně. „Tedy více než 40 milionů ročně, což je pro hospodaření nemocnice našeho typu velká částka," konstatovala mluvčí.  Nemocnice se snaží se situací vyrovnat hledáním vnitřních rezerv a přijímáním úsporných opatření, vyjednáváním s dodavateli či zefektivněním provozu. „Nicméně za první čtvrtletí se nemocnice v Havlíčkově Brodě dostala do ztráty přesahující 15 milionů korun," informovala mluvčí Černo o aktuální situaci.

Omezení péče se neplánuje

V tuto chvíli nemocnice neplánuje žádná omezení péče. „Nechceme, aby to mělo dopad na pacienty. Proto nadále naši klienti budou dostávat stejně kvalitní péči ve stejném rozsahu jako dosud.

Jedinou změnou je nemožnost hospitalizovat pacienty Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) na onkologickém oddělení, z čehož vyplývá nutnost převedení jejich léčby do ambulantního režimu. V květnu ještě budou probíhat další jednání s VZP o onkologických klientech," zdůraznila mluvčí nemocnice.

Ovšem pacienti, hlavně ti, kteří pravidelně sledují sdělovací prostředky, o nucených úsporách, nařízených nemocnici zdravotními pojišťovnami, vědí. Vnímají je negativně, obávajíc se, co bude dál.

„Peníze pojišťovně samozřejmě chybějí, vždyť jenom kolik milionů se utratilo v nefunkčním systému IZIP," komentoval situaci Milan Marek z Havlíčkova Brodu. „Není to spíš naopak, že vyhazují neskutečné peníze za reprezentativní sídla, nové úřadovny a podobně, namísto toho, aby tyto peníze šly na pacienty. Viz třeba rekonstrukce  hlavního sídla VZP za víc než tři miliardy. Stačí se jen podívat na sídlo VZP v?Havlíčkově Brodě, teď přibyla i nová rezidence v Jihlavě," přidal se ke kritice hospodaření pan Karel z Chotěboře.

S šetřící politikou VZP ale souvisí už od loňska snížení počtu akutních lůžek a administrativní slučování některých nemocničních oddělení, například interny a onkologie, chirurgie a urologie.

Už loni, v roce 2012 lékařský odborový klub havlíčkobrodské nemocnice vyslovil určité obavy z budoucnosti zdravotnictví v Kraji Vysočina, osudu havlíčkobrodské nemocnice a osudu českého zdravotnictví vůbec.

„K úsporám dle pojišťoven povede jen zavírání celých oddělení nebo zařízení. Ale při současné úhradě za péči nepůjdou peníze za pacientem do vedlejšího zařízení, které se o pacienty bude muset postarat. Například v Praze zanikla nemocnice ve Vysočanech. Pacienti se přesunuli do nemocnice Na Bulovce, která ale za zvětšený objem poskytované péče nedostala ani korunu navíc. Kam tedy půjdou peníze z redukovaných či zavřených nemocnic, když nepůjdou do nemocnic, které budou muset péči převzít? V brodské nemocnici chtějí zatím zrušit nebo redukovat oddělení onkologie, ORL a urologie. Což znamená jen začátek snižování kvality poskytované péče. Jde o návrh pojišťoven s tichým souhlasem politiků," sdělila už koncem loňského roku za lékařský odborový klub doktorka Šárka Drinková.

Finance trpí  vleklou nemocí

„Jenom opravdový hlupák si může myslet, že nemocný člověk  zmizí do ztracena, když se zruší jeho lůžko," usmál se ironicky praktický lékař z Havlíčkobrodska, který si ale jméno zveřejnit nepřál. Onkologičtí pacienti, kteří jsou pojištěni u VZP, rovněž vnímají omezení hospitalizace, které se jich letos týká, s rozporuplnými pocity.

Pravda je ,že financování zdravotní péče trpí zřejmě vleklou nemocí. Jeho příjmy jsou už několik let po sobě nižší než výdaje. Jen za rok 2011 v systému chybělo pět miliard korun. A výhledy do příštích let nejsou nejlepší.

Podle Jaromíra Gajdáčka, prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven, který sdružuje všechny pojišťovny, kromě VZP, zvyšuje výdaje ve zdravotnictví fakt, že medicína šla dopředu, existuje spousta nových léků, nákladných přístrojů a bohužel přibývá vážně nemocných lidí, to vše v kombinaci s ekonomickou krizí vytváří pro financování českého zdravotnictví hodně hořký koktejl.

V Česku je nyní osm zdravotních pojišťoven. Služby poskytují pro 10 403 553 pojištěnců. Největší z nich je VZP. Její podíl je 60,1 procenta. VZP, která má v přepočtu vůbec nejvyšší náklady na jednoho pojištěnce, například na konci roku 2011 vykázala propad v hospodaření ve výši 3,768 miliardy korun.