Život pro divadlo

Paní Jiřina se narodila 9. 6. 1932 v Polné. V polovině 60. let min. století, kdy nastoupila do školní družiny jako vychovatelka a vedoucí, začala v amatérském divadle v našem městě pracovat jako režisérka dětského divadelního souboru, který vznikl, díky ní, právě v tomtozařízení. Později tento soubor dostal jméno Sluníčko. Pod jejím vedením vznikla nejedna inscenace pohádky a divadelní hry pro děti i mládež. Režírovala například hru: Sůl nad zlato, O Měsíčníku, Větrníku a Slunečníku, Jak se stal Rumcajs loupežníkem, Jak se broučci měli rádi, Bubáci a hastrmani a mnoho dalších.

Věnovala se divadelním adaptacím prózy, prováděla odvážné a osobité dramaturgické úpravy divadelních textů, nebo je sama psala.

Po odchodu do důchodu nesložila ruce do klína. S manželem Břetislavem obnovila za pomoci pana F. Loužeckého činnost loutkového divadla. Nejprve ve školní družině, později vznikla loutková scéna úpravou dvou místností v místním kulturním domě. Do roku 2005 byla režisérkou a dramaturgyní. Dnes, loutkářský soubor, který dostal jméno Přibyslavská pimprlata, přináší radost malým i odrostlejším návštěvníkům. Nezasloužila se pouze o rozvoj kultury pro děti a mládež. Dlouhodobě spolupracuje s dospělými herci. Nejprve v ochotnickém divadle jako pomocná režisérka, pak inspice a maskérka. Podařilo se jí uvést do provozu divadelní kostymérnu, kde si mají možnost půjčit kostýmy nejen divadelní soubory z okolí, ale i jednotlivci u příležitosti nejrůznějších akcí (maškarní bály, podnikové večírky, masopustní průvody).

Diváci ji mohli spatřit též na jevišti jako herečku. Připomeňme namátkou inscenace Krutá maska, Pohádka o líných strašidlech nebo

Dámský gambit.

Na počátku 70. let min. století stála u zrodu okresní, později oblastní přehlídky amatérských souborů Divadelní Přibyslav.
Její zájem o veřejné dění se však nezaměřil pouze na divadlo. V roce 1990 byla spoluzakladatelkou klubu pro seniory Pohoda, jehož aktivní vedoucí je dodnes. Se členyspolku pořádají zájezdy, organizují a účastní se besed, v zajímavých řemeslných dílničkách vyrábějí dekorativní i užitkové předměty, úzce spolupracují s přibyslavskou mateřskou školou, se základní školou, hlavně pak s kroužkem Otakárek nebo s KZM Přibyslav. Pro toto posledně jmenované zařízení pomáhali s tvorbou Večerů při svíčce, pásma lidové tradice a zvyky nebo vánočních programů poezie. S kroužkem Otakárek pořádají senioři výlety za bledulemi, voňavou čajovnu. Dokonce v roce 2006 senioři pod vedením paní Jiřiny založili maňáskové divadlo Pohoda, se kterým sehráli nejednu hezkou pohádku pro děti. V roce 2009 jí byl udělen Zlatý odznak J. K. Tyla za celoživotní věrnost ochotnickému divadlu a významný osobní přínos jeho rozvoji na Přibyslavsku.

Vášeň pro fotografování

Pan Ladislav Hladík se narodil 15. 5. 1927 v Dobré u Přibyslavi. Po ukončení základní školy se vyučil zámečníkem a později elektromechanikem. Skoro celý život pracoval v závodě Agrostroj, dnes ACO. Svět fotografi e mu učaroval již v raném věku. Ještě před vypuknutím druhé světové války se začal spolu se svým starším bratrem Janem věnovat fotografování. Začátky nebyly jednoduché, protože v období války i po ní, se těžko sháněl fotografický materiál. Nejprve fotografoval pouze nahodile – rodinu, kamarády, krajinu – vše co jej obklopovalo. Časem se ze záliby stávala vášeň a láska na celý život. Postupně začal pracovat se stále dokonalejší fototechnikou.
Od svitkového filmu přešel brzy ke kinofilmu, od černobílé fotografie k barevné. Jeho rozsáhlá sbírka obsahuje několik set snímků a diapozitivů. Ovšem ani s tím se nespokojil. Pořídil si videokameru a po několik let byl snad jediným, kdo pravidelně zaznamenával všechny významné společenské a kulturní události v našem městě. Třebaže už tolik nenatáčí, můžeme jej potkávat, jak dokumentuje jednotlivá místa ve městě a jejich proměny. Ovšem již na digitální fotoaparát. Pořídil si počítač se skenerem, aby mohl dle potřeby fotografie sám upravovat, ale hlavně lépe archivovat. Jeho sbírka má totiž dokonalou evidenci, za kterou by se nemuseli stydět ani profesionální archiváři. Nejenže fotografuje, ale sbírá i staré snímky, které šetrně převádí do digitální podoby, aby je mohl vrátit zpět jejich majiteli.

Počátkem 80. let 20. století spolupracoval s bývalým správcem muzejních sbírek Jaromírem Kasalem a i dalšími přibyslavskými fotografy na dvouhodinovém pásmu o historii našeho kraje a okolí. Na tyto nesčetné poutavé besedy se mezi pamětníky dodnes vzpomíná. Dlouhá léta spolupracoval s PhDr. Oldřichem Málkem, který se na důchod vrátil do rodného města. Mezi jejich společné práce jen namátkou patří cyklus fotografií Kříže a smírčí kameny na Přibyslavsku, Zvony a zvoničky a kapličky Přibyslavska anebo se společně, za pomoci představitelů našeho města i dalších dobrovolníků z řad občanů, dali do vyklízení a úpravy štoly pod farou. Tím si tak trochu splnili i dávný klukovský sen – prozkoumat přibyslavské podzemí nejen pod farou, ale i pod některými domy na náměstí. Podílel se i na záchraně několika desítek fotografi í známého fotografa Stanislava Hutaře. Bohužel, byl to jen nepatrný zlomek jeho obrovské fotografické práce.

Aktivně spolupracoval s redakční radou na vydávání Přibyslavského čtvrtletníku a Přibyslavského občasníku. Jeho práce nechyběly snad na žádné fotografické soutěži, která byla v našem městě pořádána. Zájemci mohli jeho práce shlédnout nejen v městských kalendářích, ale například v roce 2005 na výstavě, Přibyslav včera a dnes, která byla uspořádána v kulturním domě ve spolupráci s KZM Přibyslav. Tato výstava dala vlastně podnět i k další spolupráci s KZMP a k vydání obrazové publikace Proměny města Přibyslav ve fotografi i, která se stala vítaným dárkem. Spolupracoval s profesionálním televizním fi lmařským týmem na dokumentu o válečných událostech roku 1944 ve Hřištích a v Přibyslavi. V současnosti se, ve spolupráci se svými vnučkami úspěšně pokouší o amatérskou tvorbu DVD na nejrůznější témata – Druhá světová válka v Přibyslavi ve fotografi i nebo drobné sakrální památky na Přibyslavsku. Dlouhá léta se podílel na provozu zdejšího kulturního domu, spolupracoval s místními divadelními ochotníky. Jako osvětlovač se dostal ke spolupráci i se známými profesionálními umělci. Dodnes je aktivním členem p racovní skupiny Programu regenerace památkové zóny města Přibyslav.

KZMP Přibyslav