Těmito slovy ve středu informoval o stavu mléčného trhu Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského. Ten společně s několika dalšími odborníky zahájil jubilejní dvacátý pátý ročník Mlékárenských dnů v Přibyslavi. Výstavy se letos zúčastní rekordních dvaadvacet mléčných společností.

„Mlékárenství prožívá druhou novodobou krizi. Ta první přišla v roce 2008 až 2009. Současná krize vrcholí právě v těchto dnech. Pozitivní zprávou je však to, že srpen se stal obratovým měsícem, kdy očekáváme, že cena mléka vzroste o deset haléřů," řekl na úvod Kopáček a vysvětlil, že krize má hned několik důvodů.

„Evropská unie se připravovala na ukončení mléčných kvót, k čemuž došlo vloni v dubu. Díky tomu je na světovém trhu převis nabídky nad poptávkou. Podíl na tom má také embargo vůči Rusku, které budu trvat minimálně do roku 2017," konstatoval Kopáček.

Podle něho však krize v Česku pomalu končí, ale obrat bude pozvolný. „Než se mlékárenství dostane do normálního stavu, bude to trvat ještě několik měsíců, nejdříve na jaře příštího roku. Jsem také velmi rád, že nám opět roste produkce a spotřeba všech mléčných výrobků kromě másla. Na druhou stranu tvoří mléčný trh mnoho výrobků z dovozu, které si dokážeme vyrobit sami, například již zmíněné máslo či eidam," vysvětlil Kopáček a dodal, že by lidé měli být věrní a loajální české kvalitě, než výrobkům z cizích zemí.

Agrární analytik Petr Havel také upozornil na některá rizika. „Prvovýrobci jsou na tom velmi špatně. Cena mléka v zahraničí je levnější než u nás. Naši zemědělci tak musí čelit konkurenci z celého světa," zdůraznil Havel.

„Přímým konkurentem je především Asie, kde je mléko stále levnější a levnější," řekl Havel. Ten podotkl, že jediným východiskem je přesvědčit spotřebitele, že má smysl kupovat tuzemské výrobky, které jsou mnohem kvalitnější. Podle analytika ruské embargo vyhovuje i samotné Ruské federaci, které díky sankcím restaurovalo svoje vlastní zemědělství a potravinářství. „Mlékárny by se také měly zapojit do aktivnějšího a rozsáhlejšího marketingu," pokračoval Havel.

Právě představení mlékárenského odvětví široké veřejnosti je hlavním smyslem tradičních Mlékárenských dnů. „Jsou to dary země, které na Vysočině získáváme tvrdou prací v zemědělství, dáváme jim tvář a přetavíme do něčeho, co má vyšší hodnotu a v konečném důsledku potěší spotřebitele," uvedl starosta Přibyslavi Martin Kamarád. Ten podotkl, že každoročně se na Mlékárenských dnech schází lidé, kteří svoji práci dělají rádi a s nadšením.

Vyšší spotřebu mléka na našem trhu potvrdil i Michael Němec z potravinářské komory. „Spotřeba jogurtů se zvýšila téměř o sedm procent. Sýry a tvarohy až o osm procent. Naopak pokles oproti loňskému roku jsme zaznamenali u tavených sýrů. Velký podíl na tom mají také výrobky z dovozu, především z Německa, Slovenska a Polska," řekl Němec.

Soutěže o nejlepší výrobek se letos zúčastní rekordních šedesát mléčných produktů. Každoročně je pro návštěvníky také připraven bohatý kulturní a doprovodný program. Letos to bude například výstava sýrových etiket v kulturním domě, kterou vlastní Ladislav Likler. Jeho sbírka patří mezi největší svého druhu u nás. Tisíce lidí také navštíví přibyslavské náměstí a podzemí, kde mlékárny budou nabízet své výrobky. Podrobný program naleznete na stránkách Přibyslavi.