V obou případech vracely tamní samosprávy židovské synagogy, a to židovské obci. K navrácení tohoto církevního majetku došlo, jak potvrdili starostové těchto měst Pavel  Kopecký a Jan Rainiš, již před několika lety.

Restituční nároky vypořádávali také ve Světlé nad Sázavou. Ovšem tam nevraceli církevní nemovitosti, nýbrž rozsáhlý a především pak pozemkový majetek potomkům židovské rodiny Morawetzových, kteří v současné době žijí v zámoří.
„V tuto chvíli je jasné, že se církevní restituce mohou dotknout necelé padesátky měst a obcí okresu Havlíčkův Brod," uvedl Martin Sedlák, oblastní manažer TOP 09 Havlíčkobrodsko, a to s odkazem na informace z Pozemkového fondu ČR.

Soupis církevního majetku není

Otázkou podle něj zůstává, o který konkrétní majetek se církve a náboženské společnosti na Havlíčkobrodsku nakonec skutečně přihlásí. „Žádný oficiální seznam nebo soupis veškerého církevního majetku určeného k restituci totiž není k dispozici," vysvětlil Sedlák.

Podle zjištění Deníku by církve měly po dotčených městech a obcích Havlíčkobrodska požadovat, a to v drtivé většině,  pozemky, někde i lesy, o celkové rozloze dosahující stovek  hektarů. Přesvědčeni o tom jsou i představitelé těchto samospráv.

„Nevíme o žádných budovách nebo areálech, které by se v Havlíčkově Brodě měly stát součástí případných církevních restitucí," řekl například radní města Libor Honzárek. Úplně stejně reagoval i starosta Světlé nad Sázavou, Jan Tourek.

„Na toto téma jsme již s představiteli místní duchovní správy jednali. Nemáme povědomí o jediné budově, které by se mohly církevní restituce dotknout," konstatoval Tourek.

Totožná sdělení přišla také z Golčova Jeníkova, Habrů, Štoků a dalších míst havlíčkobrodského regionu.

Jiné to je samozřejmě s pozemky, které dříve patřily církvím. Města a obce o nich vědí a některé z nich, a to na základě smlouvy s Pozemkovým fondem ČR, v současnédobě  využívají.

Senát 15. srpna zákon o církevních restitucích smetl ze stolu. Zákon se teď vrací opět do Poslanecké sněmovny a koalice bude k jeho prosazení potřebovat 101 hlas. Schůze začíná zítra odpoledne.

Vyplácení náhrad

Kromě vrácení konkrétních věcí má navíc dojít na základě smluv o vypořádání mezi státem a jednotlivými církvemi či náboženskými společnostmi k pravidelnému třicetiletému vyplácení finančních náhrad, jejichž celková výše je určena návrhem zákona.

Nejvyšší náhrady jsou u Římskokatolické církve ve výši celkem 47,2 miliard korun, u Církve československé husitské ve výši 3,1 miliardy korun a u Českobratrské církve evangelické ve výši 2,3 miliardy korun.

Díky těmto smlouvám pak dojde k úplnému vypořádání všech nároků na původní církevní majetek.

Návrh zákona také počítá s tím, že po dvou letech od jeho účinnosti bude zrušena veškerá blokace původního majetku, stanovená zákonem o půdě, a jeho vlastníci tak s ním už budou moci volně nakládat.

Kromě toho má být také postupně snižován státní příspěvek na provoz církví a náboženských společností, až po 17 letech přestane stát provoz církví financovat úplně, a tím dojde k definitivní odluce církve od státu.