VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Do Brodu dorazili jako první okupanti Poláci

Havlíčkobrodsko – V noci z 20. na 21. srpna 1968 překročila hranice Československé socialistické republiky vojska armád Varšavské smlouvy.

24.8.2013
SDÍLEJ:

Podpisy. Obyvatelé Havlíčkova Brodu sepisovali v srpnu roku 1968 petice, ve kterých vyjadřovali podporu představitelům „pražského jara.“ Bohužel to nakonec bylo zbytečné. Foto: Archiv Muzea Vysočiny havlíčkův Brod

Většině z nás se asi v této souvislosti vybaví záběry střílejících sovětských vojáků z Prahy nebo tank okupantů pod zříceným domem v centru Liberce.

Události staré již čtyřicet pět let ale prožila celá naše země. I Havlíčkův Brod má „svůj" srpen 68 a své občany, kteří zasáhli do dějin.

S jedním z dobových rysů nás seznamuje například havlíčkobrodská kronika. „Začátkem dubna jeví se mezi lidem nervozita při nákupech. Lidé jsou totiž toho přesvědčení, že s novým politickým vedením se změní i měna. Každý se snaží utratit peníze, které jsou i vybírány ze spořitelen. Zejména se nakupuje textil a nábytek," píše se zde.

V dlouhých frontách před obchody ostatně prožila velká část brodských občanů i následující srpnové události.

Politický vývoj v Československu mezitím nelibě sledovali představitelé socialistických zemí a velmi brzy Sovětský svaz dospěl k rozhodnutí, že Dubčekovo reformní křídlo se k posílení moci komunistické strany neodhodlá a situaci bude efektivnější řešit s použitím síly.

V této fázi se navíc dostal do sovětských rukou tzv. zvací dopis části konzervativních členů KSČ, kteří žádali SSSR o pomoc při zachování socialismu v Československu. Mezi signatáři této prosby se objevil i tehdejší šéfredaktor Rudého práva Oldřich Švestka. V Havlíčkově Brodě se nejednalo o neznámou postavu. Během druhé světové války zde bydlel a po osvobození se stal sekretářem zdejšího okresního národního výboru. Nad Československem se rychle stahovala mračna.

Překonal ostrahu

Vpád vojsk znamenal počátek konce československé cesty k „socialismu s lidskou tváří". V noci dne 20. srpna překročily naši státní hranici armády Sovětského svazu, Polska, Maďarska, Bulharska a Východního Německa. Statisícové armády se valily do vnitrozemí a zanedlouho se jim podařilo ovládnout většinu klíčových míst republiky.

V moci okupantů byl i československý vzdušný prostor, ale jeden odvážný muž dokázal ostrahu překonat a s dodnes nejasným posláním uletět do Západního Německa. Oním mužem byl plukovník Vladimír Chadalík, velitel 4. vrtulníkové letky umístěné v Havlíčkově Brodě.

Po přistání nedaleko Straubingu u Mnichova byl vyslýchán americkými zpravodajci a údajně prohlašoval, že se chce dát k dispozici československé exilové vládě pro případ boje s okupanty. Existuje také možnost, že úkolem Chadalíka bylo doručení některých důležitých dokumentů pro někoho v zahraničí. Celá akce totiž s velkou pravděpodobností nevyšla z hlavy odvážného letce. Po uklidnění situace se Chadalík vrátil zpět do vlasti, kde byl zanedlouho normalizačním režimem potrestán vyhazovem z armády a degradováním na vojína. Ve finále byl odsouzen k trestu odnětí svobody na tři a půl roku nepodmíněně. Zemřel v létě roku 1987.

Dorazili Poláci

V Havlíčkově Brodě se hned ráno 21. srpna rozšířila zpráva o okupaci. Oficiální orgány státní moci přijaly prohlášení odsuzující sovětskou invazi, lidé začali na mnoha místech podepisovat petice na podporu státních a stranických činitelů, všude se debatovalo. Nejčastěji skloňovaná jména – Dubček, Svoboda, Smrkovský. Výkladní skříně obchodů v centru Brodu zaplnily protiokupační nápisy a plakáty.

Obsazení okresního města se však ještě nekonalo. Kvůli odporu obyvatel na trase postupu polské okupační armády dorazili vojáci našeho severního souseda do okolí města až v noci z 22. na 23. srpna, kdy projela dlouhá kolona nákladních aut a obrněných transportérů a následně se Poláci rozmístili u hlavních silnic a u brodských kasáren. Jejich činností bylo zřídit ve městě své velitelství a blokovat místní jednotky československé lidové armády. Zástupci města i našeho vojska však Polákům s uvolněním místností pro jejich štáb nevycházeli vstříc. Proto byly kapacity v budově spořitelny na náměstí uvolněny až po „zklidnění" situace někdy v polovině září 1968.

Zpočátku se na území okresu nacházela pouze vojska Polské lidové republiky. Až 25. srpna dorazila na okres i sovětská armáda. Sověti posílili nejen početní stav okupantů, ale především měli za úkol působit na obyvatele svou ideologickou připraveností s tvrzením, že v ČSSR zachránili socialismus.

Bývalý příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR Jaroslav Albrecht ale viděl situaci úplně jinak a na protest vrátil svá sovětská vyznamenání z druhé světové války. „Poslední dny a ozbrojená intervence spojená s okupací sovětských a dalších vojsk zemí našeho nedávného společenství se pro mne stávají osobní životní tragédií. Ale žádná potupa nezahubí moji hrdost ke své vlasti. Proto jako člověk s lidskými city ztratila pro mne tato vyznamenání cenu a zříkám se jich. Jsou potřísněna krví našeho lidu," uvedl Albrecht ve svém prohlášení, které bylo otištěno v místních novinách Cesta Vysočiny.

Rozhoduje se v Moskvě

Mezitím probíhal v Praze mimořádný XIV. sjezd KSČ, který se jednoznačně postavil proti okupaci a zvolil nový ústřední výbor. Členem tohoto stranického orgánu se stal i brodský tajemník městského národního výboru Vojtěch Trojánek.

Zásadnější událostí však bylo odcestování delegace v čele s prezidentem Svobodou do Moskvy. Následující jednání prakticky rozhodlo výsledek srpnové agrese. 26. srpna byl podepsán Moskevský protokol, kde čelní představitelé pražského jara souhlasili, aby okupační vojska zůstala, dokud bude trvat ohrožení socialismu. Pouze jediný z Čechů a Slováků odmítl podepsat – František Kriegel.

Mezitím se o Československu jednalo i na půdě Rady bezpečnosti OSN v New Yorku. 24. srpna zde ministr zahraničních věcí ČSSR Jiří Hájek přednesl projev odsuzující cizí vojenskou intervenci. Jednání se aktivně zúčastnil i havlíčkobrodský rodák Miroslav Polreich, který v New Yorku tou dobou pracoval pro čs. rozvědku. I on za svou práci proti okupaci později získal „ocenění" v podobě ztráty zaměstnání a dohledu Státní bezpečnosti.

Pomoskevská šeď

Návrat poražených československých představitelů z Moskvy znamenal především to, že okupanté u nás prozatím zůstanou a bude tudíž nutné s nimi vyjít. Jako projev normalizace poměrů byly 30. srpna z ulic Havlíčkova Brodu odstraněny protiokupační hesla a plakáty, které velmi dráždily velitele cizích vojsk. Naproti tomu však okupační jednotky zesílily svoji propagandu a nad městem byly z vrtulníků rozhazovány letáky nadepsané „Přišli vám na pomoc vaši třídní bratři."

Ačkoliv byl Poláky konstatován klid našich lidí, došlo například k plivání po příslušnících polské armády nebo k výkřikům „Vy svině polský!" Oboje z brodské ekonomické školy. Mimo toho byl na okupační komandaturu doručen leták s polsky psaným textem Nestřílejte naše děti! Vojáci se nad tím údajně s údivem pozastavovali.

Poláci a většina Sovětů měli však zanedlouho území Havlíčkobrodska  opustit. Na základě Smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR mělo být realizováno stažení všech nesovětských a části sovětských vojsk.

Na druhou stranu měl v Československu zůstat „dočasně" stálý kontingent vojsk SSSR. Smlouva byla podepsána 16. října 1968 a 18. října se k jejímu textu vyjádřilo Národní shromáždění. Pouze čtyři zástupci lidu s textem veřejně nesouhlasili – František Kriegel, Božena Fuková, František Vodsloň a Gertruda Sekaninová – Čakrtová.

Posledně jmenovaná se narodila v Budapešti jako G. Stiassná. Její rodiče pocházeli z Německého Brodu, kam se s ní krátce po narození vrátili. Kvůli svému židovskému původu prošla během druhé světové války několika koncentračními tábory. Po vyhazovu z řad KSČ, který následoval po odmítnutí Smlouvy o dočasném pobytu vojsk, se angažovala v disentu. Podepsala Chartu 77 a stála u zrodu Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Zemřela roku 1986.

Bez okupantů?

Z Havlíčkobrodska se všechny cizí jednotky odsunuly do 5. listopadu 1968. Jak uvádí dobový tisk: „Z okresu postupně odjela vojska polské armády, která měla stanoviště v katastru obce Kojetín i dislokovaná jednotka sovětské armády z Melechova. Uvolněny byly i místnosti vyčleněné v Havl. Brodě pro důstojníky štábu polské armády." Okupanté ale nedaleko Brodu přesto zůstali. Od října 1968 byl pro jejich potřeby uvolněn muniční sklad v Bílku u Chotěboře.

Ani samotný Havlíčkův Brod nezůstal dlouho bez dozoru. V listopadu 1968 zde byla umístěna sovětská komandatura, která měla dohlížet na klid v oblasti a správně ideologicky působit na místní obyvatele. Nejdříve sídlila v budově ministerstva vnitra v Husově ulici, ale později byla přesunuta do vily u rybníka Hastrman.

Dočasné rozmístění sovětských vojsk v Československu se nakonec protáhlo na více než dvacet let. Poslední okupační jednotky opustily naši vlast až v roce 1991.

Petr Tvrdý

Autor: Redakce

24.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Posledním týmem krajského přeboru, který neztratil ani bod, je Chotěboř (v modrém).

Chotěboř vyhrála ve Speřicích a vede tabulku

Ilustrační foto

Šmolovy vévodí okresnímu přeboru

Chotěbořský Krédl rozhodl čtyři minut před koncem okresní derby

Vysočina – Špatný vstup do soutěže mají za sebou v I. A třídě fotbalisté Havlíčkovy Borové, kteří prohráli i třetí zápas v řadě, tentokrát 1:0 padli v Dobroníně a navíc se jim v sezoně ještě nepodařilo vstřelit ani gól.

Souboj ambiciózních týmů vyzněl pro Pohled

Vysočina – První výhry ve fotbalové I. B třídy se dočkali fotbalisté Pohledu, kteří dvěma góly Drlíka a jedné Klementa porazili Lučici 3:1. Na bodový zisk stále čeká nováček soutěže ze Starého Ranska. Ten tentokrát doma nestačil na Herálec. Na toto kolo v dobrém nebudou vzpomínat ve Ždírci, když jejich rezerva inkasovala potupnou „desítku“ v Antonínově Dole.

Obyvatele paneláku vyděsil had ve sklepě

Chotěboř - Velký had vyděsil obyvatele panelového domu v Severní ulici v Chotěboři a tak zavolal městskou policii.

Policisté dopadli zloděje traktoru

Havlíčkův Brod – Brodští kriminalisté zahájili trestní stíhání třiatřicetiletého muže, kterého obvinili, že na začátku srpna ukradl traktor za 200 tisíc korun z areálu jedné zemědělské společnosti na Havlíčkobrodsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení