Ta v současné době hledá další dobrovolníky, kteří by docházeli třeba za klienty na oddělení dlouhodobě nemocných v havlíčkobrodské nemocnici. Dobrovolníci se ale nedostávají ani místnímu nízkoprahovému klubu BAN!
„Lidé, kteří chtějí pomáhat druhým, jsou ale potřeba i na jiných místech. Našli by uplatnění například i v rodinách v nelehké životní situaci, kde by třeba doučovali děti školou povinné. Zmínit ale mohu i havlíčkobrodské Mateřské centrum Zvoneček, kde by se nám hodily ruce navíc třeba při pořádání různých akcí," uvedla koordinátorka dobrovolníků Oblastní charity Havlíčkův Brod Věra Kratochvílová.
Možností, jak se podílet na zpříjemnění chvil výše zmíněným pacientům na oddělení dlouhodobě nemocných, je podle Kratochvílové hned několik. Jde například o pomoc s obsluhou zvukových knih. „Dobrovolník obchází nemocné, ptá se jich, zda by o puštění zvukové knihy měli zájem, společně vyberou titul, dobrovolník jej přinese z knihovny a pacientovi ukáže, jak se zařízení ovládá. A pokud by nemocný dal přednost raději klasice, může dobrovolník zapátrat v nemocniční knihovně a úryvky z vybrané knihy by pak pacientovi předčítal," nastínila Kratochvílová. Dobrovolníci by ale byli potřeba i pro takzvaná tvořivá odpoledne, která se v nemocnici konají tak dvakrát do měsíce.
„Pacienti se zúčastňují malých výtvarných tvořivých dílen a dobrovolníci jim při práci asistují.," podotkla koordinátorka s tím, že například studentům se mohou takto nabyté zkušenosti hodit jako praxe a příprava pro budoucí povolání.
Na oddělení dlouhodobě nemocných v havlíčkobrodské nemocnici už osm let dochází například i dobrovolnice Zlatuše Hejkalová. Stojí za to připomenout, že za svou ochotu pomáhat byla letos odměněna Křesadlem, cenou pro dobrovolníky. „Pomáhat by mělo být samozřejmostí, a ne něčím výjimečným. V dnešním komerčním a individualisticky zaměřeném světě by lidé měli mít více pokory a úcty k tradičním hodnotám. Chovejme se tedy k druhým tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám. Tak prosté to je," podělila se o svůj názor Hejkalová. I když dobrovolníci pomáhají bez nároku na finanční odměnu, s prázdnou přece jen neodcházejí. „Návštěvy a aktivity na oddělení dlouhodobě nemocných pacienty těší a mě zase obdarovávají emocemi, empatií, radostí, příběhy i zkušenostmi," zamyslela se Hejkalová.
Aneta Slavíková