Každý den zhlédnu minimálně jeden celovečerní snímek a celkem pravidelně chodím i do kina. Uplynulý víkend jsem navštívil chotěbořské kino a týden dozadu naopak kino v Havlíčkově Brodě.

Z multiplexů jsem již zvyklý na pravidelné šustění sáčků od brambůrek a chřoupání popcornu. Co mě však v malých městských kinech stále zaráží, je neslušné chování diváků, a to všech věkových kategorií. Na denním pořádku je zvonění mobilního telefonu, hlasité povídání, komentování děje až po soustavné odbíhání. Vrcholem je podle mě neúcta k režisérovi a hercům, když skončí poslední scéna 
a lidé co nejrychleji spěchají domů, aniž by přečkali závěrečné titulky. Ty jsou zpravidla jedinou možností, jak se filmový štáb může prezentovat a dát vůbec najevo, že za daným filmem stojí. Bez nich by totiž film ani nevznikl.