VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dostanou se turisté k Ronovu?

Ronov nad Sázavou – Podle některých médií by se od 1. května turisté již neměli dostat ke zřícenině středověkého hradu Ronova nedaleko Přibyslavi.

23.3.2012 2
SDÍLEJ:

„V první třetině 14. století vzniklo nedaleko Přibyslavi proti toku řeky Sázavy také druhé hlavní sídlo Častolových potomků, když nový hrad byl nazván „nápaditě” po rodovém erbu Ronovem. První zprávu o něm máme až v roce 1329”, píše historik Jan Urban.Foto: Ivo Havlík

Motivem uzavření jediné přístupové cesty k hradu má být ochrana zvěře chované v oboře a bezpečnost návštěvníků hradu v době odstřelu vysoké.  

Martin Kamarád, místostarosta města Přibyslav, na dotaz Deníku odpověděl, že rozhodnutí Městského úřadu v Havlíčkově Brodě ještě nenabylo právní moci, odvolal se proti němu Český rybářský svaz. Petrův cech trvá na volném přístupu k Losenickému potoku, který hrad ze tří stran obtéká a ústí do Sázavy.

„Město Přibyslav a vlastník obory uzavřeli smlouvu, která zaručuje vstup návštěvníků na hrad Ronov za určitých podmínek, a na této smlouvě obě strany trvají,” uvedl Kamarád.  

Jde o privatizaci tichého údolí?

„Zpráva o zákazu vstupu ke zřícenině hradu Ronov mě nadzvedla. Měla jsem zato, že chovatel zvěře v přilehlé oboře má tzv. věcné břemeno přístupové cesty k hradu. K jednomu ze zajímavých turistických cílů v blízkosti nové cyklistické stezky se smělo po celý rok, proč už ne? Co se změnilo? Podle mého soudu jde o pokračování privatizace tichého údolí, dříve veřejného prostoru,” postěžovala si Deníku Eliška Smýkalová. Přibyslavský místostarosta věří, že vlastník pozemku, po němž vede přístupová stezka, nemá zájem z obory vyhnat slušné turisty, ale snaží se zabránit poškozování svého majetku a zřejmě také chce čelit pytláctví a nekontrolovanému lovu ryb.  

Hrad na pomezí Čech a Moravy byl založen počátkem 14. století Lichtenburky pro ochranu obchodní cesty mezi Žďárem a Německým Brodem. První písemná zpráva o něm je z roku 1329. Dnes už jen kamenné torzo stojí na protáhlém, přes sto metrů dlouhém skalnatém ostrohu, který ze tří stran obtéká Losenický potok.  Jméno hrad nese podle erbovního znamení Ronovců – zkřížených ostrví, jejichž německé pojmenování je rone. Z pomsty za tažení katolíků proti husitům a krvavý masakr vyznavačů podobojí v Chotěboři v roce 1421 byl hrad při obléhání Přibyslavi 7. října 1424 vypálen. Čtyři dny po hejtmanově smrti v dnešním Žižkově Poli se Ronov stal úkrytem, do něhož sirotci schovali tělo svého vojevůdce, než ho později odvezli do Čáslavi.   

Od roku 1538 je Ronov pustý

O dvacet let později poničený hrad koupil Hynce Ptáček z Pirkenštejna. Přítel krále Jiřího z Poděbrad ruinu opravil do obyvatelného stavu, ale v roce 1538 se Ronov již uvádí jako pustý. Od té doby chátrá.  Historik Jan Urban v knize Lichtenburkové – Vzestupy a pády jednoho panského rodu jmenuje hrad Ronov jako jeden z pevných bodů, které vyztužily ochranu nově otevíraných stříbrných dolů, nových vesnic a poddanských měst – Brodu, Přibyslavi, Chotěboře a Krucemburku.   Bude se zákaz vstupu vztahovat pouze na rybáře? To zatím není zřejmé. Nezbývá než věřit, že se s příslovečnou vaničkou nevyleje i dítě a turisté budou nadále moci navštěvovat zříceninu hradu opředeného mnoha pověstmi, místo romantické a tajemné.

Ivo Havlík

Autor: Redakce

23.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Hasiče zaměstnaly nehody a padlé stromy

Ilustrační foto.

Přívaly dešťové vody v Chotěboři zkrotí retenční nádrž

Na havíře v centru Jihlavy dohlíželi pyšní rodiče

Jihlava – V sobotu krátce po desáté hodině už byla horní část Masarykova náměstí téměř zaplněná. Nejen rodiče a babičky čekali na své ratolesti, až se vynoří z jihlavského podzemí přímo u morového sloupu. Ale i celá řada dalších přihlížejících si i přes vysoké teploty našla chvilku, aby se podívala na letošní havířský průvod Jihlavou.

Blahodárné prameny dokážou vyléčit nemoci a jsou inspirací umělcům

Vysočina 23. června – Žíznivému doušek vody, unavenému odpočinutí, znavenému horkem chladivé osvěžení – to vše mohou nabídnout studánky, které k Vysočině neodmyslitelně patří. Některým z nich jsou přisuzovány magické a léčivé účinky, lidé je od nepaměti vyhledávali a chránili. A velké pozornosti se studánky těší dodnes.

Rok od zmizení cestovatele Jiřího Váni. Nikdo netuší, co se mu mohlo stát

Havlíčkův Brod – V těchto dnech uplynul přesně rok od zmizení cestovatele Jiřího Váni z Havlíčkova Brodu. Po osmatřicetiletém zkušeném cestovateli bylo vyhlášeno pátrání loni 22. června poté, co se nevrátil do vlasti z cesty po bulharských horách. Vrátit se měl 18. června. Jenže se tak nestalo a od té doby o něm příbuzní ani kamarádi nemají žádnou novou zprávu.

Po bouřkách se silnými nárazy větru zůstala denní maxima pod třicítkou

Dukovany – V pátek 23. června nebyly na Vysočině na rozdíl od předcházejících dnů tropické teploty zaznamenány na žádné stanici, denní maxima zůstala pod hranicí 30 stupňů Celsia. Meteorology naopak zaujaly nárazy větru, který provázel bouřky přecházející regionem ze čtvrtka na pátek.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies