V současné době má 53 členů. Pochlubit se může velkou společenskou aktivitou, úspěchy v hasičských soutěžích, nedávno se dočkal dokonce vlastního sborového praporu.

Velitelem sboru je Martin Klíma. „Z více než padesáti členů je 13 žen. Nejmladšímu členovi našeho sboru je 15 let, nejstarší je František Tonar, který má už 88 let," informoval starosta sboru Martin Sikora.

Založení hasičského sboru předcházela podle Sikory série ničivých požárů. V září 1858 v domě Vavřince Eliáše údajně neopatrným zacházením se sirkami či dýmkou, došlo k požáru, který se stal největším neštěstím v historii obce. Plameny zachvátily osm domů, které shořely prakticky na popel, neboť tou dobou byla většina obyvatel na mrkvancové pouti v Polné nebo v kostele v Přibyslavi na mši. Škoda přesáhla 20 tisíc zlatých.

V roce 1884 postihly obec během jediného roku rovněž tři požáry. Proto došlo roku 1893 v obci zatím k neoficiálnímu založení dobrovolného hasičského sboru, který měl necelou dvacítku členů. Do spolkového katastru byl hasičský sbor zapsán oficiálně roku 1895. V té době už vlastnil čtyřkolovou ruční stříkačku za 1220 zlatých. Kromě hašení požárů se sbor věnoval bohaté kulturní a společenské činnosti. V roce 1925, v únoru, uspořádal svůj vůbec první hasičský bál. Prospěšnost založení hasičského sboru se ukázala v následujících letech, kdy v dubnu 1931 vypukl požár ve dvou staveních, a téhož roku v listopadu, kdy v kůlně Jana Čalouda vypukl požár, který se stal druhým největším v historii obce. Oheň roznášený větrem zapálil po sobě hned pět usedlostí, zdolat ho se podařilo až v 10 hodin večer.

Celých sedmdesát let u sboru

Už celých sedmdesát let je členem hasičského sboru Olešenka František Tonar. Že mu bude za dva roky už 90 let, by hádal málokdo. I přes svůj vysoký věk je velmi vitální a energický.

Jak vysvětlil, stal se v mládí dobrovolným hasičem proto, že na vesnici, v minulosti stejně jako dnes, byly především různé dobrovolné spolky tím, kdo se staral o zábavu a kulturu.

„Za mého mládí televize nebyla. Rádio si mohl dovolit málokdo, ani knihovny nebyly tak dobře zásobené, lidé se museli umět zabavit sami. Na vesnici to byli většinou dobrovolní hasiči, kdo se staral o zábavu, kdo pořádal bály, podporoval amatérské divadlo. Samozřejmě kromě pravidelných cvičení a hašení požárů," zavzpomínal František Tonar.

Sám u opravdu velkého požáru zasahoval jenom jednou. Ve sboru byl několik let pokladníkem, ale většinu života byl řadovým členem. „Kdyby se mi u hasičů nelíbilo, tak bych tam nevydržel 70 let. Jenže jsem jediný z rodiny, nikdo kromě mě už u nás dobrovolným hasičem není a nebyl," konstatoval hasičský pamětník s úsměvem. Jak dodal, současná práce dobrovolných hasičů je o něčem jiném. „Především technika je úplně jiná, mnohem dokonalejší, než v minulosti. Nedá se to srovnat. My jsme vlastnili jednu starou motorovou stříkačku a byli jsme rádi, že ji máme," dodal Tonar. U příležitosti oslav 120 let založení sboru byla Františku Tonarovi udělena právem medaile za zásluhy.

Současnost sboru v novém areálu

Ale z historie zpět do současnosti. Na co mohou být hasiči z Olešenky hrdí, je nádherný hasičský areál, který si za přispění obce hasiči vybudovali svépomocí, úspěšná je rovněž jejich účast na soutěžích.

Stavba areálu započala podle starosty sboru už v roce 2001 stavbou nové hasičské zbrojnice.

„Místo staré zbrojnice byla postavena nová, stejně velká, pouze uvnitř byla zvětšena plocha pro hasicí techniku. Stavbu provedli členové SDH svépomocí, výdaje činily 456 tisíc korun, finančně přispěla obec," upřesnil Sikora.

V roce 2009 začaly práce na úpravách hasičského kulturního areálu v centru obce. Stavba byla dokončena v květnu v roce 2010, opět svépomocí, za materiální podpory obce. Jak ukázaly následující roky, zastřešený hasičský areál se stal doslova kulturním centrem vesnice, kde se pravidelně pořádají koncerty,taneční zábavy a samozřejmě hasičské soutěže.

Že hasiči z Olešenky jsou zdatní i v pořádání různých soutěží, kde jak muži, tak i ženy dosahují značných úspěchů, potvrdila členka sboru Daniela Janů. „U hasičů jsem už deset let, a doslova mě to strhlo. Ve sboru je 13 žen, jezdíme po soutěžích a dá se říci, že se nám daří. V letošním ročníku O pohár obce Olešenka jsme získaly první místo," prozradila Daniela. Sérií pohárů a medailí se mohou pochlubit i muži. V roce 2009 v soutěži O pohár obce Olešenka byli muži první, zlato získali ve stejné soutěži i v roce 2011. Titul vítěze obhájili i v roce 2012.

Pod hasičským praporem

Od letošního srpna se může Sbor dobrovolných hasičů Olešenka pochlubit i vlastním hasičským praporem.

„Hasiči z Olešenky dřív svůj sborový prapor neměli. Nechali jsme si ho vyrobit až u příležitosti letošních oslav. Ušila ho specializovaná firma  z Králova Pole u Brna za víc než 90 tisíc," vysvětlil Martin Sikora s tím, že prapor má jednu zvláštnost, a sice, že je na něm zobrazena vedle patrona hasičů sv. Floriána,také obecní kaplička. Většinu výdajů spojených s výrobou praporu zaplatil obecní úřad v Olešence. Podle starosty Zdeňka Zvolánka si to hasiči zaslouží, protože se na ně na oplátku obec může kdykoliv spolehnout.

Podle faráře Zdeňka Kubeše z Přibyslavi, který prapor posvětil, si dobrovolní hasiči zaslouží úctu, neboť se své práci věnují zhusta ve volném čase, bez nároků na odměnu. „Ne náhodou je patronem hasičů právě svatý Florián zobrazovaný někdy s vědrem vody. Nejde přitom o vodu obyčejnou, ale vodu živou, která má uhasit nejen oheň, ale především veškerou lidskou vyprahlost a zlo. I heslo na hasičských praporech Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci je vlastně totéž, jako Miluj bližního svého. Stejně tak jako existuje Desatero přikázání, tak existuje i desatero dobrovolného hasiče," upřesnil přibyslavský farář s tím, že také on byl v mládí ve své rodné obci členem dobrovolného hasičského sboru.

U příležitosti výročí založení uspořádal 10. srpna Sbor dobrovolných hasičů Olešenka velký kulturní program. Výtěžek byl určen na opravu historické motorové stříkačky, která patří sboru. Stříkačka pochází z roku 1932 a je cenným historickým  kouskem.

„Oprava stříkačky bude stát zhruba sto tisíc korun. Stříkačku bude potřeba vyčistit, promazat, odstranit starou barvu, která kdysi natekla dovnitř a provést ještě další malé úpravy, motor je naštěstí funkční," vysvětlil starosta sboru Martin Sikora.

Motorovou stříkačku vyrobila firma Vystrčil a syn v Telči, měla výkonnost 30 až 32 koňských sil.

Už v té době stála úctyhodných 39 tisíc korun, což bylo doslova jmění. Tenkrát si na ni hasiči vzali částečně půjčku, další peníze se podařilo získat z veřejné sbírky. Tehdejší starosta sboru Jan Perka zapůjčil dokonce pět tisíc korun. Při slavnostním předání stříkačky i nově dostaveného hasičského skladiště uspořádal sbor velké okrskové cvičení.

Podrobně o historii a činnosti Sboru dobrovolných hasičů Olešenka informuje almanach, který letos vydali hasiči společně s obecním úřadem v Olešence.