VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Havlíček v nás

Havlíčkův Brod – Letos má Karel Havlíček výročí, kdyby si někdo nevzpomněl. Zajisté si vzpomenou politici a jiná honorace, až jim daný den zapípá upozornění na telefonu a mluvčí či sekretářka donesou čerstvě koupenou květinu k hrobu, pomníku či pamětní desce.

30.7.2016
SDÍLEJ:

Odhalení sochy Karla Havlíčka v Německém Brodě 14. 9. 1924. Reprofoto.Foto: Deník

Komu nebo čemu ale doopravdy vzdáváme hold? Záleží na době, ve které žijeme.

V současnosti je Havlíček připomínán spíše ze zvyku, není ho totiž potřeba. Přesněji, není potřeba kompletní. Jeho odkaz totiž existuje v jakémsi filtru. Vysledoval jsem tři roviny, které vedle sebe „žijí" nezávisle na sobě a které dominují v určitých érách našeho národa. Nyní jsme v období „klidovém". Nic nás viditelně neohrožuje, máme se dobře a tak se projevuje primárně podoba Havlíčka coby spisovatele.

Trvá již několik desetiletí. Havlíček spisovatel je tématem hodin o dějinách literatury víc než dějepisu, poslední jeho vydání básní (2006) je vyprodané a ačkoliv není bestsellerem, je stálicí českého trhu s knihami. Promlouvá k nám tedy skrze své umělecké dílo, nekonfliktně, ačkoliv jde o satirické skladby.

Čtenáři obdivují jeho humor, studenti pak v lavicích poznávají smysl, původ, verš atd. Havlíček spisovatel – počátek realismu, excelentní satirik a dozvuk národního obrození. Víc nic.

Přesto to není Perunem řečené hovno, co je gró Havlíčkova úspěchu a důvodu, proč jako jediná osobnost českých dějin 19. století je v názvu obce (a hned dvou!). Právě současné „klidové" období upozadilo Havlíčkovu novinařinu na společenský okraj zájmu (rozumějte prostor pro badatele a studenty).

Havlíček novinář se objevuje hlavně v momentě zvýšeného, ale nikoliv kritického, ohrožení. Ty situace mají mnoho podob. Například za první republiky se jeho novinové texty staly oporou vznikajícího státu, který hledal (a odůvodňoval) podobu a smysl své existence.

… Nejdůležitější Havlíčkovy články jsou nadčasové, protože se týkají samotných základů demokracie. Sám autor je totiž publikoval v době, kdy český národ teprve vstupoval na neznámé pole občanství, a Havlíček správně považoval za nutné čtenáře o tomto světě informovat. Kdo ale tyto články zná dnes? Opravdu můžeme jejich četbu ignorovat, když si dnes vesele v demokracii žijeme? Souhlasí politici při pokládání květin k poctění tohoto novináře s jeho názory v článcích "Co jest obec?" "Statečnost politická" nebo "Proč jsem občanem?" Jenže to neplatí jen o politicích. Kdo z nás je četl a porozuměl jim?

A nakonec Havlíčkův život, poslední rovina vnímání tohoto muže. Nutno říci, že Havlíčkovým životem myslím hlavně poslední léta – od konce Slovana po smrt, kdy vzniká aureola osamoceného hrdiny proti útlaku a jeho mučednického konce. V „klidové" fázi nás nezajímá. Ovšem stal se důležitým v době „kdy národu bylo nejhůř". Inspirace Havlíčkovým životem tehdy vyrůstá jako první a přehluší Havlíčka-spisovatele a Havlíčka-novináře. Symbol je rychle a efektivně využit. Sice pro dobro věci, ale s potenciálem se proměnit s postupem času v „nedobro" ve smyslu nedoktnutelnosti a „oficiální" interpretace. A v tom je ten problém. Jde o velkou šanci opakovat chyby minulosti – hlavně éry Rakouska a první republiky, kdy neohrožený bojovník, učitel a věštec v jednom se postavil in memoriam po bok Jana Husa na oltář coby oběť pro český národ (který si to ve skutečnosti příliš nezasloužil). Že by Češi raději chtěli být vykoupeni někým jiným a nemuset si za svoje hříchy platit sami? Havlíčkovy názory změnit nešly, ale daly se upozadit nebo účelově interpretovat při vytržení z kontextu. Havlíčkův život jako takový byl upraven, aby vyhovoval v hlubším pojetí coby vzor chování. Ten v "klidové" éře inspiruje málokoho, protože dá práci a může stát i život (kariéru, peníze,…). Ale v době krizové funguje na výbornou. S Havlíčkem na rtech umírali legionáři, o Havlíčkovi rád mluvil Beneš v exilu i po něm, Havlíčkova vzoru se naposledy báli komunisté (jak ukazuje případ Havlíčkovy mládeže z konce 80. let, která chtěla Havlíčkův odkaz poznat po svém a celkově se vymanit z životního stylu diktovaného státem). Všimněte si, že Havlíček nesmí být ani ošklivý. Každý „svatý" je prostě krásný. Dodnes mi nejedna babička řekne, že Karel byl prostě fešák.

Proto fakt, jak se KHB objevuje ve veřejném diskuzním prostoru, je pro mne známkou stavu společnosti. Napsal jsem, že máme nyní „klid". Ten ale neplatí pro krajní ideje, které naopak považují tuto dobu za „nejhorší". Upřímně očekávám, kdy se jejich zastánci s Karlem vytasí. Je jedno, zda v tématu židů, liberální ekonomiky nebo federalismu převrácené ve vztahu k Evropské unii či uprchlíkům. Poslední léta občas zachytím Havlíčkovo jméno před volbami, ale primárně to nepřekročí hranice regionu. Celkově proto nabývám pocit, že dnes je argument Havlíčkem argumentem zoufalce bez vlastní myšlenky a autority. A taková představa mne těší.

A nakonec jeden krajně nebezpečný bod. Je současné povědomí a „druhý život" KHB v pořádku? Osobně jsem s ním spokojen, jen to chce cpát do hlav lidem tu novinařinu. Současný svět je spíše obrazový a když už čtivý, tak spíše pro zábavu a ne pro sebevzdělávání, navíc starou češtinou a údernou rétorikou. A přidám, že naše dějiny 19. století jsou v porovnání s druhou světovou válkou, Gottwaldem a jinými turbulencemi moderních dějin nezajímavé. Přesto si myslím, a jsem rád, že prožíváme první velké období, kdy se snažíme na Havlíčka nahlížet velmi kriticky. Možná se stálým respektem a zakořeněnou mýtickou představou, ale konečně s dlouhodobější snahou ho doopravdy poznat.

Michal Kamp, historik Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod

Autor: Redakce

30.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Základní škola Konečná se zapojila do celorepublikové akce Rosteme spolu se stromy.

Školní zahrada se změní v místo relaxace i vzdělávání

Radek Koten
5

Radek Koten (SPD): Jako jediná strana prosazujeme přímou demokracii

AKTUALIZOVÁNO

Ve Stranné u Telče usmrtil dítě zemědělský stroj

Vysočina – V pondělí 16. října se ve vsi Stranná na Jihlavsku stala velká tragédie. Došlo tam k dopravní nehodě při níž zemřelo nezletilé dítě.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Petr Valdman: Domácí čistírny odpadních vod nejsou nelegální

Havlíčkobrodsko - Domácí čistírny odpadních vod nejsou nelegální, na jejich podporu mj. poskytujeme finanční prostředky ze SFŽP ČR. Dnes byla vyhlášena již druhá výzva v této oblasti,“ říká Petr Valdman ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení