„Jsou sice z větší části zavezené a zasypané, ale jen asi v kubíku zavážky jsme nalezli kosti, střepy užitkové keramiky a kachlů,“ potvrdil místostarosta Libor Honzárek, který bydlí jen pár metrů od školky. Tušil prý, že podzemní chodby existují nejen pod Havlíčkovým náměstím a v jeho těsné blízkosti, ale nikdy by ho nenapadlo, že by mohly být i pod budovou, kam sám chodil kdysi do školky.

„Byl jsem příjemně překvapen, když se chodba do středověké místnosti se všemi atributy středověkého sklepa ukázala a odhalila i portál chodby. Teď je potřeba v relativně krátkém čase, který máme na rekonstrukci, vynosit navážku a místo prozkoumat,“ vysvětloval Honzárek. Rekonstrukce školky má být hotová do září.

„Sklep byl schován za dřevěným obkladem, těsně za schody vedoucími z přízemí. Ve chvíli, kdy jsme posvítili baterkou do chodby, jsme objevili tyto prostory,“ řekl zedník a nálezce Jiří Pech.

Minisklípek školka využívala jako sklad, ale nikoho nenapadlo, že by za dřevěnou stěnou mohla být další chodba a sklep. Z něj pak směrem pod chodník v Příčné ulici a možná někam dál, dejme tomu k děkanskému kostelu, vede podzemní chodba.

Minimálně vchod do ní byl ve sklepě objeven. Zda však pokračuje dva metry nebo sto, si nikdo netroufá odhadovat.

Historie původní stavby, z níž objevili zedníci ještě zbytky stěny, které nekorespondují s dnešními zdmi, možná souvisí se 13. stoletím a Řádem německých rytířů. Ti tu totiž založili kostel Nanebevzetí Panny Marie a v budově nad dnešní školkou, kde sídlí oblastní charita, měli zřejmě svou správní budovu – komendu.

Kolem ní zpravidla vystavěli hospodářské budovy. Za školkou se v uplynulých dnech našla i středověká studna. Řád působil ve městě až do vpádu Jana Žižky v roce 1422.

Radnice výzkum podpoří

„Zbytky dřeva, čepů i střepů mohou archeologům napovědět, co tu stálo před tím. Na radnici jsme se jednomyslně shodli, že průzkumné práce podpoříme. Vždyť jsme svým způsobem našli poklad,“ přiznal Honzárek.

Pod Havlíčkovým náměstím a v těsném okolí se v minulosti nacházely dokonce dvě patra vzájemně propojených sklepů, jimiž se prý dalo obejít celé náměstí. „Dnes jsou však ze dvou třetin nepřístupné. V minulosti byly zasypané nebo zavezené, protože se propadávalo náměstí. Původní stěny byly kamenné nebo vytesané do kamene, dnes už bohužel neexistují,“ vysvětlil archeolog havlíčkobrodského Muzea Vysočiny Pavel Rous.

Poslední mapa chodeb pochází z roku 1969, pak byla většina z nich barbarsky zalita betonem. Podzemní prostory sloužily obyvatelům středověkých měšťanských domů jako sklady potravin, úkryt a často tu měli i studně.