Počátkem ledna zemřel známý český záhadolog Ivan Mackerle, který se jako host setkání klubu chotěbořských záhadologů v Geofondu pravidelně účastnil.

„Zpráva o smrti Ivana Mackerleho mne velice zarmoutila hlavně proto, že jsem patřil do okruhu jeho známých a přátel. Ivan byl naším předním badatelem v oblasti záhad a tajemna, byl spisovatelem, cestovatelem, scénáristou, kameramanem a dokumentaristou. Jeho dokumenty z výprav za tajemnem celého světa si získaly oblibu nejen mezi lidmi, kteří se o tuto tématiku také zajímali," zavzpomínal na svého kolegu badatele prezident klubu záhadologů Milan Knob.

Podle Knoba v osobě Ivana Mackerleho  ztratila naše záhadologická společnost vynikajícího člověka, který byl vždy ochoten o svých cestách a výzkumech seznamovat širokou veřejnost.

„Já  jsem se s ním seznámil na akcích zaměřených na záhady a tajemno. Bylo to v době, kdy jsme s přáteli jezdili do Morkovic na Hané. Tam jsem také dostal nápad na pořádání podobných akcí u nás v Chotěboři a od roku 2003 jsem tento svůj sen s přáteli začal uskutečňovat, nejdřív v Libici nad Doubravou a po dvou dalších letech již v chotěbořském Geofondu," připomněl si Milan Knob okolnosti prvního setkání s Mackerlem a dodal: „Ivana jsem k nám začal zvát a on k nám velice často jezdil. Bylo se na co těšit, protože jeho vyprávění a dokumenty z cest za záhadami prostě neměly chybu."

Nezávislý badatel

Záhadolog Ivan Mackerle dokázal, že přesné technické uvažování založené na výpočtech a měření není v rozporu s výzkumem záhadných jevů, k jejichž pochopení často nelze použít logiku a které se zdánlivě vymykají „zdravému rozumu".

Shromažďoval zprávy o různých neobvyklých a „strašidelných" jevech a pokoušel se vypátrat jejich příčinu. Po Listopadu 1989 se mu otevřela možnost pořádat expedice do zahraničí, zkoumat a dokumentovat záhadné jevy. Nakonec se cele věnoval zkoumání záhad jako nezávislý badatel a publicista. Koncem devadesátých let působil jako odborný poradce v televizi Prima při natáčení seriálu Záhady a mysteria a stal se také předsedou redakční rady záhadologického časopisu Fantastická fakta.

Publikoval v zahraničních časopisech, například v prestižním časopise Fate nebo v britském časopise Fortean Times. Napsal řadu poutavých knih, například Záhada písečného netvora (mongolský legendární červ Olgoj Chorchoj), Mongolské záhady, Plavba do Údolí smrti, Mato Grosso – brána do neznáma, Po stopách největších záhad.