VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Je to vášeň a pudová záležitost, říká o svém muzeu sběratel z Kamenice u Herálce

Kamenice – Soukromé egyptologické muzeum rozhodně neuvidíte každý den.

23.11.2013
SDÍLEJ:

Láska k historii. Ta provází Ladislava Zápařku po celý jeho život. Vyrůstal totiž na pražském Barrandově. „O zkameněliny a filmovou historii jsem tam skoro zakopával,“ říká s úsměvem nadšený sběratel. Foto: Deník/Jakub Janáček

A kdyby vám někdo řekl, že ho máte hledat na Vysočině, tím spíše v malé vesničce nedaleko Herálce na Havlíčkobrodsku, možná byste si poklepali prstem na čelo. Přesto je to pravda.

Ladislav Zápařka, umělec původem z Prahy, který v obci čítající jen něco málo přes sto obyvatel, žije, totiž takové muzeum doma má. A rozhodně v jeho domě, jehož střecha je typicky stylizována do tvaru pyramidy, neuvidíte jen pár kamenů a nějaký ten obrázek. Jeho sbírka, vystavená v osvětlených skříních ve dvou pokojích a na zdech, totiž čítá více než dvanáct set kusů exponátů.

„Sbírání se věnuji už více než třicet let," vysvětluje šestašedesátiletý Zápařka na zahradě svého domku. Ostatně i ta je zajímavá. Je plná keramiky, které se umělec kromě sbírání a malování také věnuje, visí tu i cedule vesele upozorňující na archeologický výzkum hlavního města Prahy.

„Poprvé jsem se do exotické země dostal v roce 1980, kdy jsem autostopem projel s kamarádem Japonsko. Řeknu vám, to byl zážitek, a po dvou letech jsme se sem ještě vrátili. No a v roce 1985 přišel poprvé na řadu arabský svět, konkrétně Maroko," říká.

Zápařka svoji lásku k historii získal už v mládí. Vyrůstal totiž na pražském Barrandově, nedaleko srdce filmových ateliérů a v místě známém svými prehistorickými nalezišti. „O zkameněliny 
a filmovou historii jsem tam  skoro zakopával," směje se 
s lehkou nadsázkou sběratel.

Ten po první návštěvě Maroka začal svoje cesty na sever Afriky a Blízký východ počítat na desítky. „Když to teď tak narychlo spočítám, tak těch návštěv bylo už zhruba sto. Třeba jen v Egyptě jsem byl osmatřicetkrát a letos už čtyřikrát," tvrdí muž, který se prý snaží z pochopitelných ekonomických důvodů stlačit náklady na své cesty na minimum. „Hledám způsoby, jak jezdit co nejlevněji. Musíte hledat a vždy se dá najít levná letenka, nebo ubytování. Jezdím hlavně s rodinou, nebo svými kamarády," upozorňuje Zápařka, který je vyučeným elektrikářem, ale ve svém životě už vyzkoušel mnohé.

Stal se ilustrátorem, grafikem, dělá keramiku, vystudoval Dějiny umění, rok se učil malovat u Jana Zrzavého a za sebou už má desítky výstav. Deset let také vyhledával pravěké lokality na Kolínsku pro archeologický ústav.

Postupem času se jeho původní pražský byt začal plnit různými exponáty. Po letech se však Zápařka i se svojí sbírkou přestěhoval na Vysočinu. Kromě krás našeho kraje byl jeden z důvodů také čistě pragmatický. V Praze se prostě kvůli zlodějům necítil úplně bezpečně.

„Vždy si přivezu několik zajímavých kousků a postupem času se regály prostě plní. Víte, když máte kde hledat, tak třeba v Egyptě se můžete vykopávkami téměř přehrabovat. No a také můžete nakoupit i od místních. Naštěstí se v archeologii, historii i keramice dobře vyznám, takže bych padělky snad poznal," říká už v pohodlí svého křesla v pokoji, který slouží jako výstavní síň. Skříně s exponáty jsou krásně nasvícené, plné sošek, keramiky, či kamenů. Na stěnách visí mapy rozličných lokalit a různé datace. Vše je podrobně popsáno 
a evidováno.

Sto padesát tisíc let historie

Pro nadšence historie, kterým je i autor článku a který – ruku na srdce – toho od zprávy, že v Kamenici je egyptologické muzeum, moc neočekával, je sám sběratel i jeho království obrovským překvapením. A za slovo „příjemným" překvapením by se slušely alespoň tři vykřičníky.

„Jaký exponát ve své sbírce pokládáte za nejstarší," ptám se se zájmem a očima těkám od jedné výstavní skříně ke druhé, chladným mě rozhodně nenechávají ani obrazy, mapy a listiny visící na stěnách. Sběratelovu vášeň pro arabský svět podtrhují mnohé tematické obrazy.

„No tak třeba tento pěstní klín z Libye," vystřeluje po pár vteřinách Zápařka odpověď. „No a chcete vědět, jak je starý?" odtuší další logickou otázku. „Více než sto padesát tisíc let. Hned vedle mám další z Francie. Ten pochází z doby paleolitu a je zhruba osmdesát tisíc let starý, " dodává s pýchou v hlase.

Hor nebo Sobek, ale i mumie

„Ale třeba tady tato soška bohyně Bastety ze šestého století před naším letopočtem, to je takový můj miláček," obrací se k jiné skříni. Ale kusů, které by se mohly stát vašimi miláčky, je tady vícero. Sošek egyptských božstev tu je spousta, jejich jména Sobek, Hor nebo Ptah to vyskloňujete nejen jednou, překrásné jsou třeba i mapy vystavené kolem oken a schodiště do patra. „Tato je ze šestnáctého století. Zajímavý je třeba i tento soukromý dlužní úpis z Tunisu," ukazuje prsty Zápařka. Nechybí samozřejmě ani nezbytný sarkofág a části z látek z obalů mumií.

Rozsah jeho sbírky je prostě obrovský, ale historie se tu neproměňuje pouze v egyptské či arabské exponáty. Naleznete tu kusy připomínající napoleonské války, minerály z Vysočiny – hlavně z Křemešníku – nebo středověké zajímavosti.

„Hlavně dříve jsem byl neustále v nějakých antikvariátech a ty mě stály strašně moc peněz. Já když vidím nějaký pěkný kousek, prostě to musím koupit, utratím tam tisíce a kolikrát jsem pak měl stěží na vlak. Je to prostě těžká vášeň, možná až závislost a prostě pudová záležitost," směje se Ladislav Zápařka.

„Ale pozor, to není o žádném hromadění majetku. Víte totiž, jaký je nejkrásnější okamžik, když se něčemu takovému věnujete? Ten samotný okamžik nálezu něčeho, o čem tušíte, že to za sebou má velký kus historie. Když na vás třeba z písku vykoukne nějaká váza, to se mi pak úplně rozbuší srdce," tvrdí sběratel s opravdovou jiskrou v hlase.

Občas se pomazlíme

„Ale přiznávám, že někdy se se svou sbírkou pomazlím i doma v regálech. Lehnu si tady na ten gauč, prohlížím si jednotlivé kusy, vzpomínám, jak jsem k nim přišel. To je taky nádherné," zasnil se Zápařka a přimhouřil oči.

Podle něj není vlastně ani nutné se o exponáty nějak přílišně starat. Spíš jen opatrně utřete prach a podobně, rozhodně majitel sbírky nic neomývá. Vždyť většina těch věcí byla stovky a tisíce let ukryta pod zemí.

Jeho soukromé muzeum však není veřejnosti zapovězeno. Pokud se někdo ohlásí a chce ji vidět, není to žádný problém. Rád každého provedu. A vstupné tu mám jen dobrovolné," vysvětluje Zápařka.

Domek ležící hned u silnice však nevypadá jako příliš zabezpečené muzeum. Poté nepřekvapí, že už se stal i terčem zlodějů.

Dobrá práce policie

„Už mě před časem vykradli, přišel jsem o svoji sbírku mincí z alexandrijské mincovny. Ale díky dobré práci policie jsem ji takřka celou dostal nazpět. Teď už jsem ale zabezpečen velice dobře," dodává trochu tajemně malíř.

Sbírka tak má i podle laického pohledu značnou cenu. „Dostal jsem i nabídku od archeologického ústavu na její odkup, ale neuspěli. Museli by prý na čas zastavit výzkum. Ale popravdě, vše na tomto světě je jen dočasná záležitost. Vážně uvažuji o tom, že sbírku postupně začnu prodávat. Přece jen už nejsem nejmladší, starám se o malé dítě a nebude na to tolik času," dodal Zápařka.

Jeho důvody jsou logické, přesto se nemohu ubránit dojmu, že v jeho hlase slyším minimálně ždibec lítosti. Pochopitelně, taková vášeň se prostě neopouští lehce.

Autor: Jakub Janáček

23.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Polské letouny Su-22M3 přiletěly 23. srpna na letiště v Náměšti nad Oslavou. V ČR se zapojí do mezinárodního leteckého cvičení Ample Strike 2017.
17

Od středy začíná vojenské cvičení. Piloti budou létat od rána do noci

Na fotografii je obviněný Ukrajinec z pondělní vraždy na ubytovně v Humpolci. Okresní soud právě rozhoduje, zda ho pošle do vazby.

Vražda v Humpolci: Obviněný Ukrajinec skončil ve vazbě

Na Vysočině v noci padaly teplotní rekordy

Vysočina - Na dvou stanicích v noci na středu padly teplotní rekordy. V Košeticích na Pelhřimovsku naměřili 5,1 stupně Celsia, tím byla o dvě desetiny překonána dosavadní rekordní hodnota 5,3 stupně z roku 1999. V Sedlci na Třebíčsku teploměr ukázal hodnotu 6,5 stupně. Dosavadní nejnižší teplota z roku 1999 byla 7,3 stupně.

V jihlavské zoologické zahradě odchovali leguána

Jihlava – Po necelých dvou letech se podařilo chovatelům z jihlavské zoo rozmnožit a úspěšně odchovat dvě mláďata velice vzácného ještěra leguána fidžijského. A podle zbarvení mláďat těsně po vyklubání se z vajíček je zřejmé, že jde o samce a samici.

Studenti se budou trénovat v první pomoci

Vysočina – Poskytnout základní laickou první pomoc, komunikace s operátorem záchranné služby. Studenti středních škol a učilišť na Vysočině se opět budou učit zachraňovat život v rámci hodin školní výuky.

Výpadky proudu poškodily kabelovou televizi

Přibyslav - V polovině července došlo v Přibyslavi vlivem nečekaných opakovaných výpadků elektrické energie k poškození zařízení, které zabezpečuje vysílání programů kabelové televize, ale následky řeší provozovatel, město Přibyslav, dodnes.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení